Ilustrační FOTO - pixabay

Čtvrtina pedagogů nevystudovala učitelský obor

Zhruba čtvrtina pedagogů v regionálním školství nevystudovala učitelské obory a kolem pěti procent jich je bez pedagogického vzdělání. Přibližně sedm procent vyučujících ve školách nesplňuje zákonem dané podmínky kvalifikace. Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství.

Vyučující mají být podle současného zákona zpravidla absolventy pedagogických fakult. Na druhém stupni základních škol a ve středních školách ale působí jako kvalifikovaní například i lidé, kteří vystudovali obor podobný některému z předmětů, a doplnili si takzvané pedagogické minimum v programu celoživotního vzdělávání. Podmínkou kvalifikace jsou kromě toho ještě zdravotní a právní způsobilost, bezúhonnost a ve většině případů také znalost češtiny. Pokud zájemce o učitelské místo kvalifikaci nemá, může ho ředitel školy zaměstnat jen do doby, než se mu podaří sehnat pedagoga, který ji má.

Učitelů bez kvalifikace je nyní v ČR zhruba 9000, tedy asi 6,6 procenta všech, ukázal průzkum ministerstva. Mezi kraji jsou podle něj ale rozdíly. Zatímco v Karlovarském činí podíl těchto vyučujících 12,5 procenta, ve Zlínském je to 2,8 procenta. Více než deset procent pedagogů, kteří nesplňují předpoklady kvalifikace, působí také ve Středočeském kraji a v Praze. Méně než čtyři procenta jich jsou kromě Zlínského kraje ještě v kraji Moravskoslezském, Olomouckém a na Vysočině.

Učitelé hlavně v mateřských a základních školách

Učitelské obory absolvovalo přibližně 78 procent pedagogů v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách a dalších pět procent vystudovalo jiné pedagogické obory. Zhruba 13 procent vyučujících si znalosti doplnilo v programech celoživotního vzdělávání. Podíl učitelů bez pedagogického vzdělání činí celorepublikově 4,7 procenta všech, ale opět jsou zde rozdíly mezi regiony. V Praze to je 9,1 procenta, ve Středočeském kraji 8,4 procenta a v Karlovarském kraji osm procent. Naopak ve Zlínském a Moravskoslezském kraji se pohybuje kolem dvou procent.

Absolventi učitelských oborů pracují nejčastěji v mateřských a základních školách, kde jich více než 85 procent. Ve středních školách, jejichž součástí bývá i odborná či praktická příprava, ale činí podíl těchto učitelů zhruba o 28 procentních bodů méně.

Pro střední školy je charakteristické velké množství vyučujících s pedagogickým minimem (zhruba 33,7 procenta). Platí to hlavně pro odborné předměty a výcvik, v nichž představují až tři čtvrtiny pedagogů. Na prvním stupni základních škol je jich okolo dvou procent, na druhém stupni asi sedm procent.

Nekvalifikovaní učitelé s dohledem

Ačkoli si část nekvalifikovaných učitelů vzdělání postupně doplňuje, někteří to nedělají. Množství takových učitelů podle ministerstva značí, jak složité je pro ředitele nalézt vhodné pedagogy. Nejhorší situace je v Karlovarském kraji, kde nekvalifikovaní, kteří si vzdělání nedoplňují, tvoří 5,5 procenta vyučujících. Přes pět procent je to i ve Středočeském kraji.

Kvůli nedostatku učitelů nedávno ministerstvo připravilo změnu zákona, která by měla tuto profesi na středních školách a na druhém stupni základních škol více zpřístupnit lidem bez pedagogického vzdělání. Noví učitelé by si ho museli doplnit do tří let a první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Návrh již schválila vláda, a pokud by prošel i Parlamentem, mohl by platit od září. S předlohou nesouhlasí školské odbory ani spolek Pedagogická komora.


Budoucím vystudovaným pedagogům se blýská na lepší časy

Otázky Haló novin pro středoškolskou učitelku Kateřinu Ambrožovou Srncovou (KSČM)

Co říkáte na zveřejněný průzkum, jak se dají podle vás jeho výsledky ohledně kvalifikace učitelů interpretovat? Je ten výsledek znepokojující?

Budu mluvit pouze za střední školství. Neexistuje záruka, že vystudovaný kvalifikovaný pedagog umí naučit a má více znalostí, schopností a dovedností než odborník z praxe, který nevystudoval vysokou školu. A především střední školy potřebují odborníky z praxe a mistry výcviku. Stává se ale, že v některých případech odborník z praxe nedokáže předat své vědomosti svým žákům. Může se také stát, že po deseti letech ve školství, už také nemusí být odborníkem, protože je zavalen neskutečnou byrokracií a ztrácí kontakt s praxí. Jde ale o výjimečné případy. Každý také nemůže učit. Je to náročné povolání, které na odborných školách vyžaduje nutnost sebevzdělávat se a držet krok s dobou. Výsledky průzkumu pro mne nejsou v tuto chvíli znepokojující, protože znepokojující pro mne bude pouze skutečnost, že žák toho bude znát více, než učitel.

Co je podle vás hlavním důvodem toho, že školy přijímají učitele bez potřebné kvalifikace?

Jde o to, že povolání učitele dnes nemá žádnou prestiž – nízké platy, žádná budoucnost. Dneska už není pan učitel »někdo«, dneska je zatím pan učitel »nikdo«. Přitom věnuje spoustu energie a peněz do studia, předpokládá, že bude pracovat v ČR, nehodlá odcházet za prací do zahraničí a nakonec zjistí, že nástupní plat je ve výši 22 000 Kč hrubého na středních školách. Ale musím uznat, že od listopadu 2017 (15 %) do ledna 2019 (10 %) se plat zvýšil o 25 % na tarifní složce. Takže se budoucím vystudovaným pedagogům blýská na lepší časy. Školy přijímají učitele bez potřebné kvalifikace pravděpodobně i proto, že vystudovaní absolventi jdou za lépe placenou prací.

Jste učitelkou ve Zlínském kraji, čím si vysvětlujete skutečnost, že ve vašem kraji je nejméně učitelů bez kvalifikace?

Vysvětluji si to tím, že není až tak velký rozdíl v platech ve veřejném sektoru a soukromém sektoru. Protože pokud by byl, tak by nejvíce nekvalifikovaných učitelů bylo kromě Prahy, Středočeského a Karlovarského kraje právě ve Zlínském kraji. Zlínský kraj má druhý nejnižší průměrný plat ve výši 28 374 Kč. Poslední příčku má zmíněný Karlovarský kraj ve výši 27 810 Kč. Nízké průměrné platy souvisejí s tím, že ve Zlínském kraji nejsou velké firmy, energetické společnosti nebo IT společnosti, které tradičně táhnou platy nahoru. Nejvíc mi však vadí často uváděná připomínka veliké výhody školství v podobě prázdnin. Dokud si takový »kritik« nezkusí stoupnout do třídy a učit před 30 žáky, tak netuší, jak je to psychicky náročné povolání.

Jak hodnotíte změnu zákona, kterou připravilo ministerstvo? Pomůže to k vyřešení problému?

Nevidím problém u středních odborných škol, kde do výuky vstoupí člověk s prokazatelně doložitelnou praxí. Jedná se opravdu o mistry odborného výcviku, u nás na škole by to mohl být klidně odborník správce operačních systémů a sítí. To je velký přínos, mohla by se prohloubit spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Školské odbory vidí problém v tom, že by měl v důsledku změny zákona učit na základní škole kdokoliv, kdo má magisterský titul, a to jakýkoliv všeobecně vzdělávací předmět. Ano, tohle je v neprospěch vzdělávacího systému a s tímto také nesouhlasím.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 3 hlasy.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.