Ilustrační FOTO - Pixabay

Nejhorší situace v historii českého lesnictví

Těžba dřeva v ČR vloni kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě vzrostla o třetinu na historicky nejvyšších 25,7 milionu metrů krychlových. Drtivou většinu těžby v objemu 23 milionů metrů krychlových tvořila nahodilá těžba, kam spadají těžby kůrovcového dřeva či dřeva zničeného povětrnostními vlivy. Nejvíc je kalamitou postižena Morava.

Regionálně byly největší těžby na Vysočině, kde dřevorubci vytěžili 3,8 milionu metrů krychlových dřeva. Následovaly Jihočeský kraj s 3,4 milionu m3, Olomoucký kraj s 3,4 milionu m3 a Moravskoslezský kraj se třemi miliony m3.

»Nejvíce postižena kalamitou byla a je Morava, ale situace se výrazně zhoršila i na Vysočině a v Jihočeském kraji,« uvedli statistici.

Z jednotlivých dřevin se nejvíce těžil smrk, jehož podíl na těžbě dosáhl 87,2 procenta. Za smrkem následovaly borovice s podílem 4,4 procenta a buk s 2,5 procenta. Těžba listnatých dřevin zaujímala necelých šest procent z celkového objemu.

Umělé zalesnění vloni vzrostlo o 6,4 procenta na 21 200 hektarů. Zvýšil se podíl listnatých dřevin na 44,7 procenta, což podle statistiků souvisí s kalamitou a měnícím se přístupem lesníků k hospodaření v lesích. Stále nejvíce se však zalesňuje smrkem, loni na smrk připadlo 36,8 procenta zalesnění. Následovaly buk s 22,4 procenta a dub s podílem 14,1 procenta. Při zalesňování lesníci spotřebovali 133,2 milionu sazenic, z toho podíl listnáčů činil 55,9 procenta.

Plocha lesních pozemků loni mírně vzrostla a ke konci roku 2018 lesy zabíraly 2 673 392 hektarů. Z nich téměř polovina, konkrétně 1 198 000 hektarů patřila státnímu podniku Lesy České republiky.

Lesy ČR se snaží

Loni celková těžba dřeva v lesích Lesů ČR vzrostla o 33 procent na nadprůměrných 10,73 milionu metrů krychlových dřeva z předloňských 8,05 milionu metrů krychlových. Hlavním dílem se na zvýšení podílelo právě dříví napadné kůrovcem, jehož těžba loni vzrostla dvojnásobně na šest milionů metrů krychlových. Dalších 3,2 milionu metrů krychlových tvořila nahodilá těžba z větrných a jiných živelních kalamit.

Nejvíce lesy pod náporem sucha a hmyzích škůdců podle Lesů ČR chřadnou na severní Moravě, Vysočině, Znojemsku, Domažlicku či Vodňansku. Kůrovcové těžby rostou i letos. Za první tři měsíce letošního roku bylo v lesích Lesů ČR vytěženo 1,4 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, meziročně zhruba třikrát více.

»Ke zpracování kalamitního dříví využíváme v současné době všechny dělníky na našich lesních závodech, tedy asi 750 osob. Na kalamitních lesních správách, tedy například na severní Moravě a na Vysočině, zapojujeme aktuálně do ochrany lesa více než 350 vlastních zaměstnanců dělnických profesí,« uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Hlavní část těžby leží na firmách, které si podnik vybírá prostřednictvím tendrů.

Podpora státu

Vlastníci a nájemci lesů či majitelé lesních školek získají pro boj s kůrovcovou kalamitou podporu od státu v podobě investičních úvěrů a pojištění. Počítá s tím materiál ministerstva zemědělství (MZe), který nedávno schválila vláda. MZe tak reaguje na kůrovcovou kalamitu, která negativně ovlivňuje ekonomiku lesních podniků. Cena dřeva klesá, protože se na trh dostává extrémní množství dříví, a správy lesních majetků nemají dostatek peněz. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví.

Schválený materiál obsahuje návrh pravidel nového programu Investiční úvěry Lesnictví, který doplňuje už existující finanční nástroje Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Ty bude možné kombinovat s nevratnou (grantovou) podporou. Peníze budou poskytovat ministerstvo zemědělství a lesnický fond.

Program se týká vlastníků, nájemců, vypůjčitelů lesa (včetně obcí či dobrovolných svazků obcí) i firem, které provozují lesní školky na pěstování sazenic. Úročený investiční úvěr bude možné podle návrhu poskytnout od 100 000 do deseti milionů korun se splatností maximálně 15 let.

Chránit les, nebo škodlivého brouka?

Před několika lety se na Šumavě aktivisté řetězy přivazovali ke stromům napadeným kůrovcem, aby je lesníci nemohli pokácet. Nedávno se v senátním Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednávala petice Za zákon pro zelené lesy Šumavy. Tu s více než 11 000 podpisy na konci března předal vládě její autor Petr Martan. Z petice vyplývá, že bezzásahové zóny přispívají k šíření kůrovce, se kterým si příroda sama neporadí. V boji proti němu jsou nutné zásahy člověka. Petici vyjádřily podporu i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR). Podle Petra Lepešky z Odboru územního plánovaní MMR se s bezzásahovými zónami lidé zřekli zodpovědnosti za ochranu přírody. »Co bylo dříve argumentem aktivistů, se dnes dostalo do zákona, tedy chránit přirozené procesy. Člověk má říct, co je přírodní hodnota, a tu máme chránit,« sdělil. Podle Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu bezzásahový režim přispívá nejen k šíření kůrovce, ale také k vysychání lesů. Kůrovcovou kalamitou se v těchto dnech zabýval také expertní tým prezidenta Miloše Zemana. Kvůli napadení stromů kůrovcem odmítl snahy rozšiřovat takzvané bezzásahové zóny v národních parcích, což se týká především Šumavy.

Naproti tomu bezzásahové by mělo být do budoucna území v Národní přírodní rezervaci (NPR) Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku. Nebudou v něm povolené ani další těžby kůrovcového dříví. V dopise adresovaném hnutí Duha to slíbil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).


Výše kalamitních těžeb ukazuje závažnost situace

Otázky Haló novin pro Jana Příhodu, předsedu Czech Forest think tanku

Jaký byl z hlediska nahodilých těžeb loňský rok v porovnání s předchozími lety?

Průměrná roční těžba v českých lesích se dlouhodobě pohybuje na úrovni 16,5 mil. m3. V roce 2018 bylo celkem vytěženo téměř 26 mil. m3. Nahodilé těžby (kůrovec nebo vítr) do roku 2015 nepřekračovaly 30 % celkových těžeb (s výjimkou let 2007 a 2008 – orkán Kyrill) a kůrovcové těžby představovaly cca 10 % celkových těžeb. V roce 2018 dosáhla nahodilá (kalamitní) těžba téměř 90 % a kůrovcová těžba z toho činila téměř 2/3, přičemž podle odhadů CZECH FOREST think tank bude podíl vytěžených kůrovcem napadených stromů ještě vyšší, protože nelze jednoduše posoudit, zda důvodem těžby bylo sucho a oslabení porostů nebo následné napadení kůrovci.

Celková těžba na úrovni necelých 26 mil. m3 také jasně dokazuje maximální snahu personálu v lesích bránit navzdory nepříznivým klimatickým podmínkám rozvoji kalamity. V roce 2018 dokázali lesníci zpracovat o 50 % více kalamitního dříví, než je dlouhodobý průměr celkových ročních těžeb.

Jaký je poměr plánovaných a kalamitních těžeb?

Zveřejněné údaje Českého statistického úřadu o lesnictví v roce 2018, které uvádějí celkovou výši těžeb 25,7 milionů m3 a z toho 23 milionů m3 v tzv. nahodilé (kalamitní) těžbě, dokládají kritickou situaci v lesích. ČSÚ uvádí, že objem kůrovcových těžeb činil 13 mil. m3 a objem živelní kalamity 8 mil. m3. Bezprecedentní nárůst nahodilých (kalamitních) těžeb na 90 % veškerých těžeb způsobený zejména suchem a následnou kůrovcovou kalamitou jasně dokládá závažnost dopadů aktuálních klimatických výkyvů na lesy. Mezi příčiny živelních nahodilých těžeb patří také sucho a lze odhadovat, že jsou v této kategorii významnou měrou zahrnuty i stromy usychající a zároveň napadené kůrovcem. CZECH FOREST think tank proto odhaduje, že se výše kůrovcových těžeb v roce 2018 výrazně přiblížila běžným ročním celkovým těžbám v posledních 20 letech. V roce 2018 byli vlastníci lesů nuceni vytěžit téměř stejný objem kalamitního dříví, kolik se dříve těžilo v plánovaných – úmyslných těžbách.

Kůrovcové dříví se nezpracuje samo. Co to znamená pro lesníky a lesní dělníky?

Data ČSÚ potvrzují také extrémní nasazení lesnického personálu, který v podstatně složitějších kalamitních podmínkách dokázal za rok zpracovat 23 mil. m3 kalamitního dříví, což je například dvojnásobek objemu, který bylo nutné zpracovat po orkánu Kyrill a čtyřnásobek běžných nahodilých těžeb. Zejména dřevorubci, kteří v náročných podmínkách vykonávají fyzicky velice namáhavou a zároveň velmi rizikovou činnost, v mnoha oblastech významně přispívají ke zpomalení kalamity, a to často na hranici svých fyzických možností. Tato vysoce kvalifikovaná profese si v době největší přírodní katastrofy v ČR zasluhuje společenské uznání i podporu.

Extrémní nároky jsou ovšem kladeny na veškerý personál v lesích. Časově náročné vyhledávání napadených stromů, instalace obranných opatření, těžba, asanace a skládkování, ale i doprava jsou nyní realizovány v největších objemech v naší historii.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 4 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-06-17 18:05
Teď je dobrá doba na to tam někde připoutat ke stromu
"kůrovce" Bursíka. A při troše štěstí ho budou následovat
i ostatní bývalí kůrovcoví "ekologové", co jsou najednou
tak skromně potichu.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.