Rozhovor Haló novin s předsedou KSČ Jiřím Vábrem

Postupovat společně byl správný krok

Vaše strana, Komunistická strana Československa (KSČ), byla součástí seskupení »Česká levice společně!«, které se účastnilo voleb do Evropského parlamentu 2019. Byl to dobrý nápad kandidovat společně?

Nejprve bych chtěl objasnit, že naše strana, KSČ, byla obnovena v roce 1995 na základě rozporů, které byly v pohledu na závěry mimořádného sjezdu KSČ v prosinci 1989 a na minulost. My jsme se přihlásili ke všem úspěchům, ale i neúspěchům, které strana od svého vzniku zažila. Naše strana je řádně zaregistrována na MV ČR a respektuje zákon o »politických stranách a politických hnutích«. Ctí Ústavu ČR.

Pokud jde o vaši otázku. Ano, byl to dobrý a správný krok, kdy poprvé autentická česká levice šla po roce 1989 do těchto voleb společně i přes přetrvávající odchylky, které v minulosti neumožňovaly spolupráci, ale spojily nás společné cíle, které jsou totožné nebo blízké. Těmi je hodnocení současné nebezpečné situace doma a ve světě, tedy současné etapy kapitalismu, a náš společný cíl vybudování socialistické společnosti, kde skutečně lidé budou odměňováni podle skutečné práce, a ne podle vlivného postavení, korupce, podvodů a majetku, který vlastní. Některé trvající odchylky neřešíme a vůbec není řeč o spojení KSČM s KSČ, jak někteří »soudruzi« z neznalosti tvrdí a někteří i úmyslně a vědomě na veřejnosti. Nedovolíme zasahovat komukoli do věcí našich, ani se nenecháme zatahovat do věcí jiných stran, včetně KSČM, jak by si to někteří přáli.

Jenže neuspěli jste tak, jak jste si přáli. Proč?

Je mnoho faktorů, které ovlivnily výsledek voleb do Evropského parlamentu. Jsou to i faktory, které jsme nemohli ovlivnit, ani jim konkurovat. Například miliardy vynaložené na potlačení celé evropské levice a vůbec, nemyslím si, že nastupuje období tzv. nepolitické politiky, tedy vzestupu stran myslících, že něco takového jako levice a pravice neexistuje a že jsou tu vlastně strany pro všechny. Politické strany jsou jádrem veškeré politiky! Není totiž možné, aby stejné zájmy měl majitel velkých podniků a jeho poslední zaměstnanec. Zde nemyslím živnostníky a jim podobné malé podnikatele. Jistě, oba mají zájem na tom, aby podnik pracoval a byl úspěšný. A to je asi vše. Pak totiž přijde rozdělování a pro onoho posledního zaměstnance zbude tolik, aby mohl vůbec slušně žít – nemylme se, v současnosti nejméně dvacet procent lidí žije od výplaty k výplatě – a pro majitele, ale česky řečeno kapitalisty, zbude mnohem a mnohem víc. Proto si můžou žít nad poměry. Marx tomu říkával nadhodnota a ta vzniká díky práci především zmíněných zaměstnanců. Jednoduše teď ovládá nadhodnotu nadnárodní kapitál a ten, kdo ovládá nadhodnotu, má i moc.

A to, že jsme neuspěli, popírám! Neuspěli jsme tak, jak jsme si představovali nebo jak si představovali někteří z nás. Naše společná kandidátka dostala téměř tolik hlasů, jako dostala KSČM v minulých eurovolbách 2014. Nebýt toho, že se do Evropského parlamentu dostalo více stran než před pěti lety, dopadli jsme stejně. Ostatně do druhého mandátu chybělo pouze něco přes dva tisíce hlasů.

Jak jsem již řekl, my jsme šli do voleb poprvé jako autentická levice, abychom se, i my z KSČ, podíleli na jejím posílení u nás, ale i v Evropě, v této prazvláštní a podivné době, kdy ten, který říká pravdu, je nazýván šílencem a bláznem, mnohými pak i pohrdán.  Šlo nám o zásadní věc, aby komunisté z ČR byli v Evropském parlamentu, a ne o kroužky, tak jako ve většině stran, které v počtu 39 šly do voleb. Pro nás je úspěch, že naši dva kandidáti dostali přes tři tisíce kroužků.

Oběma našim kandidátům, Romanu Blaškovi a Jiřímu Grünbauerovi, chci touto cestou poděkovat za obětavou a vzornou práci. Lhal bych, kdybych si nepřál ještě více hlasů pro naši kandidátku a lepší umístění našich dvou kandidátů. Chtěl bych však zároveň poděkovat Haló novinám za to, jak kandidátku levice velmi profesionálně podporovaly. Tak si práci levicového média představuji.

Dobře. Školení máme za sebou. Jenže stírání rozdílů mezi lidmi věstí konec levice. Není na tom kus pravdy?

Nic nevěstí. To je jen zbožné přání nebo klam pro ty, co nemají mít víru v levici. Dokud bude existovat třídní společnost, bude existovat levice, to je zákonité. Vždy za kapitalismu budou i ti, kteří nebudou mít nic, a ti, kteří, obrazně řečeno, budou mít všechno, tedy v rámci možností. Je nesmysl tvrdit, že se stírají rozdíly mezi lidmi. Nestírají. Jen nejsou tak viditelné, jako to bylo před druhou světovou válkou, a moderní doba skutečně do jisté míry otupila hrany. Nikdo totiž neumírá hlady především v Evropě a nemusí žít jenom ze žebračenek.

Levice bude sdružovat, ať ji nazveme tak nebo tak, ty první, tedy tu většinu, která nežije z práce kohokoli, ale ze své vlastní práce, pravice zase ty druhé, majetné, dnes se jim říká konzervativní nebo liberální, či dokonce demokratické, jak chceme.

Přitom slovem demokratické se myslí svobodné přivlastňování práce druhých. I když levice na čas třeba ustoupí do pozadí, vzhledem k otupení vzájemných vztahů mezi oběma kategoriemi, je to však dočasné!

Tvrzení o konci levice jsem si také přečetl v rozhovoru s Janem Kellerem, jenž byl zveřejněn v Naší pravdě…

Sociolog Keller, podotýkám, že si vážím profesora Kellera, se může mýlit. Nedivím se tomu. Prožil příliš mnoho času vedle sociálních demokratů a ty bych vůbec nezařadil mezi levici, ale mezi účelové pragmatiky tvářící se levicově. Soudí tedy podle nich.

Nevěří ani možnosti reformovat Evropskou unii. Ale přece má své zkušenosti. Byl do Evropského parlamentu před pěti lety zvolen právě za ČSSD. Z onoho pětiletí má přece dostatečné zkušenosti, proč tedy myslíte, že nemá pravdu?

Nepochybuji o tom, že zkušenosti má, a i o jeho pokusu, nazval bych to pokus, začít reformovat Evropskou unii. Nepochybuji ani o tom, že jeho myšlení je levé, i když tomu zřejmě sám tak neříká. Jenže těch pět let strávil mezi členy klubu evropských sociálních demokratů. Tam opravdu nemohl nic prosadit. Ani snad otevřeně říci své názory. Je to škoda, protože jeho invenci by třeba Evropská levice a Severští levicoví zelení potřebovali.

Takže rozumím-li tomu správně, myslíte si, že za jistých okolností by se Evropská unie mohla skutečně reformovat?

Jde jen o to, kdo bude zvolen do čela jednotlivých členských zemí, jaké budou vlády především na národní úrovni a jestli bude například počítáno s Ruskou federací. Musí se začít doma. Také závisí na tom, kdo bude zvolen do Evropského parlamentu a jaký bude mít EU nový formát a strukturu. Pokud by levicové strany zde nebyly zastoupeny, pak skutečně není naděje na jakoukoli změnu. Nebýt u toho, je velmi špatný přístup a dokonce protilevicová politika, která by levicové radikální strany vlastně vyřadila z dění. Kdo u toho není, je prostě vyřazen, vzdal se podílu na řešení, i když si myslí, že všechno je zbytečné, protože třeba ničeho nedosáhne. Jenže ani to není pravda. Vyslovit svůj názor, rozšířit ho na takovém fóru, jakým EU je, se stává velmi účinným způsobem boje.

Proto za předmnichovské republiky poslanci a senátoři za KSČ kandidovali i do buržoazií ovládaného parlamentu a využili každé možnosti k vyjádření svého názoru. Kdyby nebyli v tehdejším Národním shromáždění, jejich hlasy by zanikly a ani se nedostaly k těm, kteří je měli slyšet. Naštěstí naši předci nepodléhali bolestínství a poraženecké náladě. Stačí si připomenout předmnichovské dny a vliv tehdejší KSČ. Klement Gottwald to velmi dobře pochopil.

Vrátíme se ke květnovým volbám a vaší společné kandidátce. Myslíte, že neovlivnila množství hlasů pro společnou kandidátku »Česká levice společně!«?

Jsme na počátku analyzování důvodů, proč voliči levice nepřišli ve větším množství k volbám. Nechci je zatím komentovat. Jisté je, že cesta nabídnout voličům mladé kandidáty byla správná. Jen si myslím, že jsme s předvolebními akcemi měli začít dříve, aby voliči naše kandidáty lépe poznali. Ukázalo se ale to, že osobní setkání s voliči na mnoha místech naší republiky je lepší cesta než předvolební agitace na náměstích či házení letáků do schránek. Hlavní ovšem je, že jsme byli schopni nabídnout novou generaci levicových kandidátů. Budou jistě potřebovat získat zkušenosti z politických bitev, ale pro budoucnost to je dobrá zpráva.

Nechápu některé, kteří dnes navrženou kandidátku znevažují. Nechápu ani ty, kteří si myslí, že jsou nejchytřejší, a kdyby oni vybírali kandidáty či vytvářeli program pro volby, pak bychom jistě snad i volby vyhráli.

Ovšem preference voličů nesměřovaly především k mladým. Přeskočili je osvědčení kandidáti z míst v pozadí. Není to přece jen důkazem chyby postavit kandidátku především na mladých?

Dopředu se dostali, vzhledem k preferencím, mediálně známí kandidáti. Pokud bychom začali s propagací našich mladých dříve, jak jsem již řekl, zřejmě by tomu mohlo být jinak. Já se osobně nedivím, že došlo k některým posunům. Prověření kandidáti museli získat větší počet preferenčních hlasů. Pro naše mladé to ovšem byla dobrá škola. Musím jim za jejich odvahu a zapojení do předvolebních aktivit, za ty hodiny strávené mezi lidmi, kde vysvětlovali postoje komunistů, velmi poděkovat a smeknout.

Musím konstatovat, že v době vypjatého antikomunismu pravice, která znovu nemá moc témat, jež by voličům nabídla, a vytáhla kartu nenávisti, kterou rozšířila i na pravicový Babišův střed, je každý úspěch skutečné levice pozitivní zprávou. A to, že na rozdíl od sociální demokracie naše kandidátka dosáhla zastoupení v Evropském parlamentu, hodnotím proto vysoce.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 57 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-06-18 00:49
Většina voličů patrně vůbec nezaregistrovala, že tady kandiduje i
jiná komunistická strana...
Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.