Obecní úřad. FOTO – archiv Zdeňka LEVÉHO

V obci se jménem podle hajného

Představovat čtenářům Haló novin Zdeňka Levého je asi zbytečné. Ale někteří možná nevědí, že je dlouholetým starostou malebné středočeské obce Drnek. Že to v malých obcích není nic jednoduchého, potvrdí i následující řádky.

»Starostou jsem od roku 1994. Byla to doba, kdy se měnilo i to neměnné. Bylo třeba řešit chod obce v nových podmínkách. Tehdy bylo třeba běžné, že v každé obci provozovala Jednota obchod s potravinami a pohostinství. My jsme v roce 1975 postavili v akci Z budovu, kde polovina byla obchod a polovina hospoda. Převedli jsme ji na Jednotu a po mém nástupu do funkce starosty jsme ji za 1,1 milionu korun odkoupili a pronajímali. Tím se změnily veškeré podmínky, protože ten trh, který měl vše vyřešit, rozhodně chod malé vesnice nevyřešil. Lidé zásobování požadovali, protože na ně léta byli zvyklí, proto jsme byli nuceni ke koupi a pronajímání. Bohužel, v současnosti je obojí zavřeno. Sál v hospodě se využívá k výstavám, akcím pro děti. Za zavřením hospody rozhodně není EET, obec sama zakoupila potřebné zařízení, ale zkrátka není zájem,« vypočítává starosta současné starosti.

Ach, ty odpady…

Životní styl na obci se změnil. »Lidé přestali chovat králíky a další drobné hospodářské zvířectvo, což přineslo zásadní změnu. Dříve každý kousek trávy někdo obhospodařoval právě pro domácí chov, dnes to je vše na obci. Stal se z toho zdroj odpadu a problém. Řešilo se to popelnicemi, pak se začal třídit papír, plast, sklo a plechovky od potravin. Co se týká bioodpadu, pořídili jsme zájemcům kompostéry. Obec nemůže být z finančních důvodů vybavena technikou na úrovni, takže se to seče, jak se dá. Další problém je nedostatek lidí, kteří by to byli ochotni a schopni dělat. Stejný problém je s listím, tam jsme letos uspořádali brigádu. Sešlo se víc než třicet občanů a listí jsme za pomoci podnikatelů zlikvidovali. Koupili jsme štěpkovač spolu se zmiňovanými kompostéry z dotace a můžeme se tak lépe starat o obecní stromy,« doplnil další starosti malých obcí Levý. Dvakrát ročně obec pořádá svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu.

Starosta Zdeněk Levý

Problémy s vodou

Obec se kromě řešení pevného odpadu vypořádala i s tím tekutým. »V roce 2015 jsme dokončili kanalizaci s generální opravou vodovodu a zároveň s ní rekonstrukci místních komunikací. Provozujeme vodu, od 60. let máme vlastní studny a od té doby se pouze dvakrát stalo, že byly problémy se zásobováním. V roce 1998 jsme vybudovali připojení na kladenskou síť, ale nevyužili jsme toho. Až loni v srpnu jsme se připojili. Tím pádem nemůžeme využívat tu naši vodu, což je škoda. Nemůžeme risknout odpojení té kladenské a přepojení na naši a zjistit, že nestačí. Proto jsme schválili projekt na vybudování sběrné nádrže na vodu, což by určitě naše voda zvládla. Nestačila by asi při špičkách, odebíráme 12 kubíků denně,« vysvětlil starosta.

V obci už nefungují dobrovolní hasiči, zůstala po nich vlastně jen víceúčelová vodní nádrž, která v zimě slouží jako kluziště. Obec musí mít zajištěnou požární jednotku, takže musí mít smlouvu s jinou obcí. Plyn v obci není a podle Levého ani nebude. »První velká investice byla tepelné čerpadlo pro obecní úřad, topení mají všichni zajištěno jinak a o plyn není zájem,« dodal s tím, že požadavky na veřejné služby v malých obcích jsou v rozporu s jejich ekonomikou.

…a nejen s ní

Problémem je absence pozemků k výstavbě domů. Přesto se v obci daří zejména díky rekonstrukcím koupených domků zvýšit počet mladých rodin s dětmi. »Pomoci může nový územní plán, který vzniká podle nových parametrů. Jsme členy dobrovolného svazku obcí Kladensko – Slánsko a společně jsme udělali řadu akcí – dopravní značení, kanalizaci a čističku odpadních vod v Přelíci, dětské hřiště. Na jeho rekonstrukci jsme teď žádali o dotaci. Je zde málo pracovních příležitostí, většina lidí dojíždí autem do Kladna, Slaného nebo na letiště. Je zde špatná dopravní obslužnost o víkendu, kdy tu nejezdí vůbec nic. Situaci by prý zlepšilo, kdybychom to zafinancovali sami…« dokazuje Levý, že starostí starostů malých obcí je mnoho.

Z 33/290 na 82/170

Aby nebylo vše jen negativní, nejde končit jinak, než vysvětlením, jak vlastně vznikl název obce. Poddaní z blízkých vsí robotovali na polích nového dvora, ale nestačili obdělávat a sklízet tak velkou výměru. A tak, aby zajistil pracovní síly, založil v roce 1726 hrabě Adolf Bernard z Martinic u hájovny postavené v roce 1711 osadu, která se podle panského hajného původně nazývala Drnky, později Drnek. Na stavbu osady byl vykácen pravděpodobně les, vyměřena obdélníková náves a kolem návsi postaveno 13 chalup. Mezi prvními osadníky byly rodiny Černých a Zelenků, jejichž rody zde žijí podnes. Osada Drnek patřila ke Smečnu, od roku 1841 k Malíkovicům a samostatnou obcí se poprvé stala v roku 1924. »Zajímavé je, že v roce 1857 měl Drnek 33 popisných čísel a žilo zde 290 obyvatel. Dnes je to 82 domů a 170 obyvatel,« poznamenal Levý.

(zku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 7 hlasů.

(zku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.