FOTO - pixabay

KSČM chce přísnější ústavní ochranu vody

Ochrana vodních zdrojů, udržení vody v krajině, ochrana nerostného bohatství, ale také ochrana zemědělské půdy se řadí mezi priority politiky KSČM. Komunisté už ve Sněmovně předložili k projednání zvýšenou ústavní ochranu, která se týká právě vody a přírodních zdrojů.

Včera to novinářům ve Sněmovně sdělil člen jejího ústavně právního výboru Zdeněk Ondráček (KSČM). Komunisté především chtějí v tomto smyslu změnit ústavu. »Po 25 letech se ukázalo, že platná právní úprava je nedostačující. Je třeba ji upravit. Oč konkrétně jde? V čl. 7 Ústavy ČR se praví, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. To je formulace velmi obecná. Poslanci KSČM proto připravili ústavní novelu týkající se ochrany vody a přírodních zdrojů,« uvedl Ondráček. Upozornil na znění ústavy platné do roku 1992, kde bylo uvedeno, že nerostné bohatství, základní zdroje energie, základní lesní, půdní fond, přírodní zásoby podzemní vody, vodní toky, přírodní léčivé zdroje jsou ve státním vlastnictví.

Ústava ČR by se měla podle poslanců KSČM rozšířit o toto znění: »Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, je ve vlastnictví ČR. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby, i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.«

KSČM brzy představí také zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, jehož cílem je zpřísnit ochranu zemědělské půdy. Předloha počítá s tím, že pro nezemědělské účely bude možné používat jen nezemědělskou půdu. Voda a půda je podle komunistů to nejcennější, co ČR má. »A to, jak jsou současným zněním Ústavy ČR chráněny, se nám jeví nedostatečné, proto chceme zpřesnění nejen v ústavě, ale i v navazujících zákonech. Věřím, že nalezneme širokou podporu nejen u potenciálních partnerů, které podporujeme, které držíme při životě, ale napříč politickým spektrem,« zdůraznil Ondráček.

»Při zpracování návrhu jsme vycházeli z dlouhodobých problémů posledních let, s nimiž se v období sucha potýkali nejen čeští zemědělci, různá  průmyslová odvětví, ale i všichni občané. A také z problémů, kterými se zabývaly různé instituce i Česká akademie věd,« řekl již minulý týden před novináři místopředseda ÚV KSČM a místopředseda ústavně právního výboru Sněmovny Stanislav Grospič.

Vláda splnila svůj slib pouze z poloviny

Vlnu nevole vyvolala mezi poslanci dohoda na dofinancování sociálních služeb na rok 2019. V pátek 7. června se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO) dohodly na tom, že na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl obě ministerstva dohromady miliardu korun. Půl miliardy půjde z vládní rozpočtové rezervy a půl miliardy z nespotřebovaných nároků MPSV. Vláda v pondělí dohodu stvrdila.

»Návrh paní Maláčové nás opravdu dostával do situace, kdy jsme nevěděli, zda se máme smát nebo plakat. Musím říct, že s touto variantou jsme vůbec nepočítali, naopak jsme byli přesvědčeni, že se bude jednat o jednu miliardu z MPSV a o jednu miliardu z MF,« řekla před jednáním Sněmovny novinářům stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM a místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová. Mrzí ji, že zmíněnou domluvu podpořila také hejtmanka Mračková Vildumetzová.

Kromě miliardy na platy regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 mld. Kč na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne ještě 447 milionů. S dohodou nesouhlasili krajští radní pro sociální věci a náměstci hejtmanů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy.

»Od začátku jsme tvrdili, že to je špatně, že dofinancování v podobě 1,5 miliardy v rámci evropských fondů nelze a je nedostačující,« uvedla Aulická.

Problematikou se včera na návrh Marka Výborného (KDU-ČSL) zabývalo také plénum Sněmovny. Výborný uvedl, že po »divadelním představení«, které předminulý pátek předvedly ministryně Maláčová a Schillerová, se snesla velmi negativní reakce přímo z terénu - od poskytovatelů sociálních služeb a od zástupců krajů a měst. »To, co tady bylo sehráno, je na hony vzdáleno tomu, co bylo původně požadováno Sněmovnou, tzn., aby vláda zajistila dofinancování sociálních služeb ve výši dvou miliard korun ze státního rozpočtu,« řekl. Vláda podle něj splnila slib pouze z poloviny.

Výborný avizoval přednést usnesení, kterým Sněmovna požádá vládu, aby MPSV nejpozději do konce června zajistilo ze státního rozpočtu chybějící prostředky ve výši 2 mld. Kč na dofinancování sociálních služeb. »Řešení, které paní ministryně navrhla 7. června, a ke kterému se tady teatrálně přihlásila paní ministryně financí i šéfka Asociace krajů, která samozřejmě nezastupuje zájmy krajů, ale spíše svého vlastního hnutí, je řešením částečným, nikoliv skutečně reálně potřebným,« zdůvodnil svůj návrh Výborný. Zařazení nového bodu podpořilo 99 poslanců. Sněmovna o problematice jednala večer.

Dotace na sociální služby rozdělují kraje na každý rok. Původně pro letošek usilovaly o 20,38 miliardy korun, dostaly 15,7 miliardy.

(ku, jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 22 hlasů.

(ku, jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.