Rozhovor Haló novin s Miloslavou Vostrou (KSČM), předsedkyní rozpočtového výboru Sněmovny

Je potřeba více investovat a ekonomiku rozhýbat

KSČM tvrdí, že pokud Babišova vláda přijde se schodkem státního rozpočtu na příští rok ve výši 40 mld. Kč, komunističtí poslanci rozpočet nepodpoří. Požadují schodek o 10 mld. Kč nižší. Nejsou to jen nějaké hrátky, aby se neřeklo, že jste vůči menšinovému kabinetu až příliš vstřícní? A laická otázka – je 10 mld. Kč opravdu tolik, že stojí za to, se o ni přít?

Jedním z požadavků KSČM při projednávání státního rozpočtu na rok 2020 je snižování schodku na minus 30 mld. Kč. Samozřejmě že by se mohlo říci, že 10 miliard korun zase nehraje až tak velkou roli, ale je třeba si uvědomit, že my v rozpočtu máme své priority. To znamená navyšování důchodů, navyšování mezd atd. Na to je třeba vyčlenit nějaké finance, a zpomaluje ekonomika... Ale odpověď na otázku, proč chceme minus 30 mld. korun, najdete v našem politickém programu. Máme tam zakotveno, že chceme, aby v případě ekonomického růstu byly rozpočty vyrovnané. Ekonomický růst je nyní průměrně standardní – 2,5-2,6 procenta, proto nevidíme důvod zadlužovat ČR více, než je nutné.

Státní rozpočet je samozřejmě nejvíc o politických prioritách dané vlády, ale na druhé straně, pokud ekonomika roste, je třeba se podle nás blížit postupnými kroky k vyrovnanému rozpočtu. Takže je to plnění našeho volebního programu. Samozřejmě by byla asi jednodušší metoda, kterou navrhují pravicové strany – tedy dostat se k vyrovnanému rozpočtu tupými škrty. Ale my tak postupovat nechceme. Chceme postupné kroky.

Jaké jsou argumenty ANO? Pokud vím, ministryně financí Alena Schillerová na 40miliardovém deficitu trvá.

Argumenty jsou jasné, mají obavy z naplnění příjmů. Já si ovšem myslím, že je to spíš opatrnost kvůli tomu, že v průběhu roku přicházejí různé politické iniciativy, které zvyšují nároky na mandatorní výdaje. Proto si vláda chce nechat určitou možnost a trvá na minus 40 miliardách s tím, aby se do toho vešli a splnili, co slíbili. Ale podle mě to je opravdu určitá vata v tom, kdyby se rozpočet měnil v průběhu roku, většinou jde o nároky, které plynou z ministerstva práce a sociálních věcí.

Někdo však bude muset ustoupit. Kdo to bude? Pokud se tak nestane, vláda s rozpočtem ve Sněmovně pohoří a čeká nás rozpočtové provizorium. To by KSČM určitě nechtěla...

Je pravda, že jsme o tomhle jednali zatím jen okrajově, vlastně jen o výši schodku. Nejednali jsme o struktuře rozpočtu. A jsou dohady o tom, kde těch 10 miliard vzít.

A kde byste je brala vy?

Popravdě řečeno, úspory na ministerstvech možné jsou. Ať jsou to vynakládané peníze na různé IT služby, expertní firmy, které pracují pro resorty, tam by asi nebyl problém 10 mld. Kč ušetřit. Mě spíš zaujala informace, že je možné - a už to přiznává i ministerstvo financí, že by mohl být vyšší příjem o 10 mld. Kč. Přesto však nechce navrhnout snížení schodku. Ovšem s tím, že by deset miliard dali do navýšení investic. Pokud by - se řečeno slovy pravicové opozice - oněch 10 mld. Kč »neprojedlo«, ale přesměrovalo by se do investic, mohlo by to být pro nás téma k diskusi. Ale je třeba otevřeně říci, že to bude projednávat stranický orgán, který bude dávat doporučení ke státnímu rozpočtu, které pak bude projednávat i poslanecký klub.

Jinými slovy – nevylučujete, že i kdyby byl schodek 40 mld. Kč, ale 10 miliard by se přidalo na investice, mohlo by to KSČM uspokojit?

Ano, mohli bychom rozpočet podpořit, nemohu to vyloučit, protože oněch sedm bodů našich priorit je podstatě v návrhu rozpočtu zohledněno. To není důvod, proč bychom neměli zvednout ruce pro návrh. Důvod, proč navrhujeme nižší schodek, je spíš ten, že přibližovat se k vyrovnaným rozpočtům máme ve volebním programu.

Abych to shrnula – pokud se navýší v průběhu roku ještě do podzimu rozpočet na příjmové stránce o těch diskutovaných 10 mld. Kč, schodek by se nesnížil, ale tato částka by se převedla do investic, jsme schopni o tom diskutovat, stejně jako i o podpoře schodku 40 mld. Kč.

A kde by se těch 10 mld. Kč na investice našlo? Novela o EET, která má eráru přinést nějaké další finance, se projeví až další rok...

Projeví se v plné výši až další rok, ale určitě tam dojde k úspoře, pokud se naplní plán šetření na provozu. A myslím si, že je třeba se podívat na kapitoly týkající se neziskových organizací. Zatím se, pokud vím, odhaduje 17 mld. Kč na neziskové organizace. A zdaleka není jasné, na co všechno se ty peníze přesně využijí, a zda jsou opravdu používány na dané projekty nebo se část těchto peněz použije na správu neziskovek atd. Je třeba se na to podívat. Při revizi by určitě také došlo k úspoře. A jak jsem řekla, je třeba udělat revizi v provozních nákladech jednotlivých ministerstev, zejména v oblasti IT služeb, externích právních firem apod. Nejde o malé částky. Další možnost se nabízí v navýšeném rozpočtu ministerstva obrany.

Vysvětlíte, oč jde konkrétně?

Kromě nákupu předražených vrtulníků, kde je alokováno asi 56 mld. Kč na nákup 12 vrtulníků, se ještě jedná o nákup 220 kusů obrněných transportérů zhruba za nějakých 76 mld. Kč. Já si neumím představit, že tuto zakázku budeme schopni převzít během jednoho roku, že toto množství bude vyrobeno v jednom roce. Přesto je tam zmíněná suma přidělena. Prostředky tam tedy mohou ležet zbytečně. Proto si myslím, že revizi těchto nákupů je potřeba udělat a těch deset miliard, o které nám jde, zase není v objemu celého rozpočtu až tak velký peníz, že by se to nedalo ušetřit na provozních nákladech. Rozhodně se však nemůže šetřit na mandatorních výdajích.

Kam by podle KSČM měly jít erární peníze příští rok především?

Určitě do sociální oblasti, tj. na sociální služby, což jsme požadovali už loni, letos chceme navýšení. Určitě budeme trvat na valorizaci důchodů, pro nás je k diskusi i zvyšování příjmů zaměstnanců ve státní sféře. Musíme to dělat v souladu s růstem ekonomiky, ale i s růstem inflace, abychom neroztáčeli inflační spirálu. Je to však pro nás k jednání. Je tu i úkol pro příští i přespříští rok, mám na mysli navýšení platů učitelů. To byl slib vlády, my jsme to schválili, takže budeme trvat na tom, aby vláda svá slova splnila. A to tak, aby to bylo opravdu čisté přidání, ne aby se těmito penězi látaly jiné díry v rozpočtu ministerstva školství. Tam to určitě budeme chtít zacílit. Pak nás enormně také zajímají právě investice. Pro příští rok zatím je plánováno navýšení 13 mld. Kč, z toho šest miliard má jít ze státních zdrojů, zbytek představuje čerpání z EU. To je pro nás taky hodně důležité – jak zpomaluje ekonomika, je potřeba více investovat a ekonomiku rozhýbat.

Kam by investiční výdaje měly především směřovat?

Především do infrastruktury. Nemluvím jen o dálnicích, jde mi také o infrastrukturu v některých městech a obcích, o různé opravy chodníků atd., což jsou všechno zakázky, kde je zaměstnanost pro nás důležitá. Je potřeba i do této oblasti infrastruktury věnovat prostředky.

Je něco, přes co pro KSČM nejede vlak? Co by se muselo stát, aby její poslanci rozpočet nepodpořili?

Určitě by to bylo navýšení peněz na vojenské zahraniční mise. To je pro nás nepřekročitelná záležitost. Přijatelné by pro nás nebyly ani škrty, které by směřovaly do sociální oblasti. Ale to ani neočekávám.

Vládu bychom asi mohli hodnotit jako středovou, přesto se v mnohých oblastech daří KSČM díky toleranci prosazovat program KSČM. Čeho si nejvíc ceníte?

Je dobře, že jsme schopni se domluvit v sociální oblasti. Třeba o navýšení penzí, které jsou vzhledem k průměrnému platu velmi podhodnocené. A ceny rostou. To, že tlačíme, aby se řešil růst minimálních i ostatních penzí, považuji z naší strany za dost velký úspěch. Jestli si někdo myslí, že by k tak velkému navyšování docházelo, kdyby tu byla pouze středopravicová vláda, hluboce se mýlí. A další věc, kterou považuji za úspěch, byť to zatím není tak evidentní, jde to postupnými kroky, je náš tlak na ochranu vody a nerostných surovin. Loni jsme to měli spíš v deklaratorním doprovodném usnesení. Je pravda, že v rozpočtu na rok 2020 hledáme titul, kterým by se dalo i obcím finančně pomoci při výkupu akcií vodovodů apod. zpět do českých rukou ve spolupráci s ministerstvem financí i s ministerstvem zemědělství. Takže už by se měla objevit i nějaká částka na pomoc obcím. To bude asi první krůček, shoda na obou ministerstvech tu nějaká je. Zatím to trochu vázne na ministerstvu průmyslu a obchodu, ale také tam nyní došlo k nějakým posunům, proto doufám, že i tam se podaří jít směrem k vyšší ochraně našeho nerostného bohatství. A ještě musím připomenout, že nedávno poslanci KSČM podali do Sněmovny návrh ústavní novely, jejímž cílem je ochrana vody, přírodního a nerostného bohatství v ČR. A také zákon, jehož cílem je alespoň dílčími změnami zpřísnit ochranu zemědělské půdy tak, že maximálně omezí možnost vyjmutí půdy pro nezemědělské účely ze zemědělského půdního fondu.

Čeká vás mimořádná schůze Sněmovny k nedůvěře vládě, hovoříme spolu ještě před zasedáním Výkonného výboru ÚV KSČM, který přijme nějaké stanovisko, doporučí poslancům, jak se zachovat. Ale jaký je váš osobní názor?

Můj osobní názor je, že v tuto chvíli nemáme adekvátní důvod vyslovovat nedůvěru této menšinové vládě. Za prvé jsme věděli, když jsme jí důvěru dávali, co se děje kolem premiéra. Nicméně si myslím, že do konečného rozhodnutí soudu není třeba vnášet chaos do společnosti. Nebylo by to dobré. To je jeden důvod, proč nejsem pro vyslovení nedůvěry. A pak - co bude dál, když vyslovíme nedůvěru této vládě? To je otázka druhého kroku. Už jsem ve Sněmovně dost dlouho, abych věděla, jaké jsou lhůty, když padne vláda, nejistota nemít vládu s důvěrou by mohla trvat několik měsíců, třeba i přes rok, a pak se už blíží volby do Sněmovny. Nejsem si jistá, že by to bylo k prospěchu ČR i při vyjednávání v EU o programových prioritách, o programovém období, které se vyjednává. Opravdu si nemyslím, že by nám to nyní k něčemu prospělo. Ten druhý krok, ono »bé« mi tam prostě chybí. A třetí alternativa, která by mohla být z mého pohledu nejhorší, by byl vznik vlády na středopravicovém půdorysu. Aby se k rozhodování dostaly strany jako ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, které opravdu stojí napravo, bychom jako levicová strana neměli připustit.

A co mimořádné volby?

Kdybych si myslela, že bude shoda na tomto scénáři, tak bychom se asi domluvili. Ale nejsem si jistá, že strany, které jsem jmenovala, po mimořádných volbách zrovna volají. Z mediálních výstupů, které jsem zaznamenala, jim jde o odstranění pana premiéra, ani ne o to, aby se znovu rozdaly karty. Nedivím se. Po výsledcích voleb do EP, kdy ANO opět vyhrálo s velkým náskokem, a nemusí se mi to líbit, ale je to fakt, chápu, že možnost mimořádných voleb by mnohé politické subjekty nevítaly. Dojít k mimořádným volbám je také dlouhotrvající proces. A už jen proto, že řádné volby do Sněmovny mají být na podzim 2021, a čas rychle běží, tak nevím, co by se muselo stát, aby to bylo na pořadu dne.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 36 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-06-25 18:34
Ekonomiku můžeme rozhýbávat, ale musíme mít odbytiště. Na Západě
je, hlavně pokud hrozí nová krize, nenajdeme. Na Východě existují i
se zdroji surovin. Potom můžeme vsadit na vnitřní spotřebu s
vnitřních zdrojů. To ale musíme podporovat vlastní zemědělství a ne
francouzské, německé a španělské. Tedy stejné dotace na hektar jako
v dříve uvedených.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.