Ilustrační FOTO - Pixabay

Jak je to ve skutečnosti s životní úrovní

Zvyšuje se podíl lidí, kteří přes dva pravidelné příjmy v domácnosti nestačí hradit své závazky. Jako důvod neplacení uvádějí rostoucí životní náklady. Jejich tvrzení je zdánlivě v rozporu se statistikami, které kontinuálně hlásí narůstající kupní sílu obyvatelstva. Ovšem celonárodní průměry nepostihují skupinu obyvatel, kterým rostoucí výdaje vzhledem k jejich příjmům naopak životní úroveň snižují, vyplývá z pravidelného šetření M.B.A. Finance mezi dlužníky.

Počet neplatičů půjček, kteří nevycházejí se svými příjmy, se meziročně zvýšil o osm procent. Nejde přitom o nejnižší příjmové skupiny. Ve většině případů tito lidé vykonávají kvalifikovanou práci a dostávají takovou mzdu, že nemají nárok na žádné sociální dávky.

»Není možné jednoduše tvrdit, že špatně hospodaří s penězi. Prostě růst životních nákladů a některých fixních výdajů je pro ně tak vysoký, že se jejich rozpočet dostává do minusu,« popsal situaci u časti neplatičů Tomáš Zetek, provozní ředitel M.B.A. Finance, která spravuje pohledávky velkých firem.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Typickým příkladem je vyjádření mladé ženy z Prahy, která si vzala s manželem spotřebitelský úvěr 365 000 korun. »Banka nám peníze bez problémů půjčila, protože jsme splňovali všechny podmínky. Ovšem po čtyřech letech splácení nám na splátky nezůstává na účtu dostatek peněz. Za bydlení vydáváme už přes 40 procent příjmů, stále více utrácíme za jídlo a citelně nám vzrostly výdaje za dvě děti, které nastoupily do školy. A banka je chce dříve, než nám přijde výplata,« vysvětlila žena, proč se opakovaně dostává do skluzu se splácením úvěru.

Podle Českého statistického úřadu vzrostla průměrná mzda reálně o 4,6 %. Ale průměrnou měsíční mzdu 32 466 Kč hrubého a vyšší má jen jedna třetina zaměstnanců, polovina pak vydělává méně než 27 582 Kč. Pro téměř pětinu domácností je obtížné vycházet se svými příjmy. A skoro čtvrtina domácností není schopna zaplatit neočekávaný výdaj nad 10 000 Kč.

Inflace je sice statisticky menší, než je reálný růst mezd, ale u některých položek spotřebního koše je situace podstatně horší. Základní potraviny, energie, náklady na bydlení či dopravu zdražovaly víc, než ukazuje cenový průměr. Vedle toho velká vydání představují pro rodiny s dětmi třeba náklady na školní aktivity a volný čas či pro starší populaci platby za zdravotní péči. Na celkových výdajích se tyto položky podílejí výrazněji než zbytná vydání, jako je dovolená nebo kultura a hobby.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 20 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Prokopic.Karel
2019-06-27 15:15
Je to prosté, milý Watsone: drtivá většina super, hyper a giga -
marketů je v zahraničních rukách. V USA je to normální, že lidé
nemají platební kartu, ale KREDITNÍ kartu. Proč by to nemělo být
tady. Že by nebylo řešení? Ale ano: Co takhle dát to Naší
Veřejnoprávní, Nezávislé etc. televize pravidelné názorné seriály
o tom: proč se nezadlužovat, jak ekonomicky myslet a jak se bránit. Co
takhle konečně vydat zákon, který by zabránil tomu, aby v nebezpečí
insolvence a následovného zabavení majetku nebyl více jak milion lidí
jako dosud? OPRAVDU TOMU TAK BOHUŽEL JE. Co takhle dát do škol
předmět, který by už děti učil tzv. ekonomické gramotnosti. Co tomu
brání? Zdánlivě nic. Kromě toho, že by se chtělo............ a že
to není "výhodné".
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.