Inkluze nezlepšila situaci škol ve vyloučených lokalitách

Zavedení opatření ke společnému vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními nezlepšilo situaci škol v sociálně vyloučených lokalitách. Ke zlepšení by byla potřeba změna celkového přístupu majoritní společnosti k Romům. Pomoci by mohlo například i zavedení pevných pozic pro asistenty a zavedení sociálních asistentů ve školách.

Vyplynulo to z kvalitativního průzkumu Nadace OSF, jehož výsledky představila Dana Moree z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Moree se ptala na vzdělávací dráhu lidí z jedné rozšířené rodiny ze sociálně vyloučené lokality a zároveň na toto téma vedla rozhovory s deseti řediteli či zástupci škol a jednou pracovnicí neziskové organizace. Všichni respondenti se podle ní shodli na tom, že vyloučená lokalita je neřešitelný problém. Podle ředitelů škol je zde mnoho dětí s problémy, které školy nemohou ovlivnit. Důvodem velkého počtu těchto žáků v některých školách je hlavně spádovost a neochota přijímat děti z vyloučených lokalit do jiných škol, uvedla Moree.

Po zavedení opatření na podporu vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními se podle průzkumu situace v segregovaných školách spíše zhoršila, protože nyní nedosáhnou na výhody a projekty, které dříve měly k dispozici. Současný systém vyžaduje také třeba lepší komunikaci s rodiči, kteří by měli dítě odvést do pedagogicko-psychologické poradny, ovšem spolupráce s nimi je často obtížná, podotkla Moree.

Zavést pozici sociálního asistenta

Přestože jsou asistenti pedagoga vnímáni jako velká pomoc, nestabilita jejich úvazků je podle průzkumu pro školy zátěží. Ředitelé by proto uvítali zavedení pevných pozic pro asistenty na určitý počet dětí tak, aby byly tyto úvazky stabilnější. Výraznou pomocí pro školy v blízkosti vyloučených lokalit by podle nich byla také třeba pozice sociálního asistenta, který by pracoval s celou rodinou.

Romští respondenti se podle Moree shodli na tom, že vzdělávací šance dítěte jsou hlavně otázkou toho, zda se podaří dostat dítě na školu, která neplatí za segregovanou, a udržet ho tam. Podle nich u romské populace obecně roste povědomí o tom, že vzdělání je důležité, ale vzhledem k nastavení majoritní společnosti ho není vždy lehké dosáhnout. Romští žáci v běžných školách mimo vyloučené lokality bývají totiž někdy třeba oběťmi šikany, vysvětlila Moree. Někteří ředitelé rovněž Romy odrazují od vstupu na danou školu a odesílají je raději jinam, dodala.

Ředitelé škol ve vyloučených lokalitách řeší podle průzkumu hlavně nedostatek dětí z lépe postavených rodin a většinové populace. Žáky se snaží přilákat například na výuku angličtiny od první třídy a další výhody, ale většinou marně.

Podle loňského průzkumu Kanceláře Veřejné ochránkyně práv tvoří romské děti 3,7 procenta žáků základních škol v ČR. Z celkem asi 4000 škol jich má 147 třetinový nebo vyšší podíl Romů. Třináct škol má více než devadesátiprocentní podíl romských žáků.


Hloupý pokus, který poškozuje děti, učitele i rodiče

Otázky Haló novin pro exposlankyni Martu Semelovou, expertku KSČM pro oblast školství

Inkluze situaci škol v sociálně vyloučených lokalitách nezlepšila. Překvapilo vás takové zjištění, anebo se to dalo očekávat?

Toto zjištění mě vůbec nepřekvapuje. Na to, že inkluze v přijaté podobě způsobí velké problémy, a to nejenom v sociálně vyloučených lokalitách, jsme upozorňovali od samého počátku. Jenže nikdo to nechtěl slyšet. Naše požadavky na její přehodnocení, odložení a ověření v pilotních programech byly odmítnuty a teď vidíme výsledky. Je to hloupý pokus na dětech, který poškozuje děti běžné, inkludované, učitele i rodiče. Učitelé na práci s různými postiženími nejsou připraveni, chybějí speciální pedagogové a asistenti. Těch pár hodin, které z nich mají udělat odborníka, je výsměch všem, kdo do problematiky trochu vidí. Kromě toho stojí spoustu peněz, ostatně celá ta slavná inkluze se pěkně prodražuje. Podotýkám, že tím neobviňuji asistenty, ale amatérismus, s nímž se to všechno spustilo. I když možná, že to spíš bylo velmi dobře promyšlené, ovšem ne ve prospěch dětí, ale pro zisk různých školících »neziskovek« a lidskoprávních organizací. A pokud jde o sociálně vyloučené lokality, tam se problémy pochopitelně násobí. Záškoláctví, šikana, výchovné problémy, kriminalita dětí a mládeže, problematická spolupráce s rodinou, to jsou běžné záležitosti, které se v těchto lokalitách dnes a denně musí řešit, a do toho ještě inkluze.

Souhlasíte s tím, že vyloučená lokalita je neřešitelný problém?

Souhlasím s tím, že je to velmi vážný problém. Pokud se sestěhují do jednoho místa problematické rodiny, je to špatné. Stejně jako když vznikají lokality bohatých snobů, kteří zamezí prostupnosti bydlení, jen aby se k nim nedostal někdo, kdo nedosahuje jejich »úrovně«. Skladba obyvatel v jednom místě by měla být rozmanitá. Vždyť co vidí kolem sebe a jaké vzory má dítě v sociálně vyloučené lokalitě? Jejich rodiče, prarodiče, příbuzní a známí často nikdy nepracovali, podmínky, v nichž žijí, jsou něco příšerného (většinou jejich vlastní vinou). Zničené byty, zničené domy, v jedné místnosti spousta lidí. Dítě, i kdyby se chtělo připravovat do školy, má velmi ztíženou situaci. Potvrzují to i výsledky průzkumů, které upozorňují na to, že vzdělávací výsledky českých dětí velmi výrazně závisí na tom, do jaké školy chodí, v jak bohatém regionu žijí a jaké mají rodinné zázemí. Na to upozorňuje i Evropská komise a ČŠI (Česká školní inspekce), která varuje, že se nůžky mezi vzděláním bohatých a chudých dětí v ČR neúměrně rozvírají.

Pokud jde o druhý stupeň základní školy, je ČR jednou ze zemí s nejvyšší nerovností ve vzdělávání a rozdíly mezi kvalitou výuky se stále prohlubují. To je velký problém zvlášť v sociálně vyloučených lokalitách. Nejhorší situace je v Karlovarském a Ústeckém kraji. Mezi chudými dětmi z ghett klesá míra dosaženého vzdělání, a to i v porovnání s jejich rodiči, kteří jsou často alespoň vyučení. Dnes je pro podstatnou část zdejších žáků vrcholem studia 9. třída (pokud základní vzdělávání vůbec dokončí). Situace má samozřejmě dopad i na zdejší pedagogy. Poslední dobou vzrůstá riziko fyzického napadení učitelů, a je proto obtížné sehnat zde kvalifikovaný personál.

Existuje podle vás vůbec nějaké řešení, které by tuto situaci mohlo zlepšit?

Jak jsem říkala, jde o závažný problém obecně a popravdě - v kapitalismu ho nelze vyřešit, stejně jako další problémy. Tento systém je postaven na nerovnosti, na soukromém vlastnictví, na rozdělení společnosti na bohaté a chudé, na nezaměstnanosti, na levné pracovní síle. Ale to samozřejmě neznamená, že nebudeme dělat nic. Bylo by zapotřebí, aby se tyto rodiny nesoustředily do jednoho místa, tzn., aby nevznikala ghetta. Pro dospělé pak nejen právo, ale i povinnost pracovat, přičemž jim ale práce musí být poskytnuta. Velmi důležitá je práce s rodinami, opatření, která povedou k tomu, aby rodiče posílali své děti do školy, a to i do školy mateřské, nejlépe už od tří let. Předškolní vzdělávání má pro vývoj a vzdělávací dráhu dětí nesmírný význam. Překonávání jazykové bariéry, získávání základních návyků, knížky, pastelky… Uvědomme si, že děti, o nichž se bavíme, nežijí v podnětném prostředí. Důležitá je také dostupnost mimoškolní činnosti, která by měla vycházet z jejich přirozených zájmů, např. zpěv, hudba, tanec, pohyb vůbec. Tady by měla spolupracovat škola, OSPOD, asistenti, přičemž nejvhodnější jsou ti, kteří jsou »jejich«, kteří znají jejich mentalitu a zvyky a mají přirozenou autoritu.

Jana DUBNIČKOVÁ

FOTO - pixabay


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 18 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.