Rozpočtová imaginace

V přemíře různých vice či méně významných událostí dominují dvě: demonstrace na Letné a projednávání rozpočtu na příští rok. Společným jmenovatelem obou je premiér Andrej Babiš. Na jedné straně jako objekt »kritiky veřejnosti« kvůli údajnému střetu zájmů a podezření z korupčního jednání, na straně druhé jako faktický tvůrce koncepce státního rozpočtu, konkretizovaného loajální ministryní financí.

Zatímco v prvním případě se lze pouze dohadovat, kdo a proč za demonstracemi stojí (na sítích se lze setkat například i s fake news typu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, Bakalova tiskového impéria či římsko-katolické církve), v druhém případě je otázka původu a příčin zřejmá. Zajistit dostatek prostředků pro saturaci materiálních potřeb veřejnosti jako rozhodující argument pro dárečky hnutí ANO před krajskými a parlamentními volbami. Srozumitelně řečeno, koupit si veřejnost spotřebou. Kupodivu to přestává fungovat. Čím víc peněz pumpujeme do ekonomiky, tím víc jsou lidé nespokojeni, diví se Babiš a dodává, že se Česko nikdy nemělo tak dobře, jako nyní. Opravdu, proč tomu tak je?

Není právě v tom podstata masových shromáždění? Historie učí, že lidé uspokojení materiálně stále intenzivněji pociťují potřebu myšlenkového osvobození, svobodného projevu názorů, střetu idejí. Z tohoto pohledu lze říci, že demonstrace potvrzují pravdivost Babišova podivení. Buďme rádi, že k tomu dochází, že lidé nesměle přecházejí od konzumu k všestrannému duchovnímu rozvoji. Je-li tomu skutečně tak, pak se otevírá široký prostor pro renesanci socialistických idejí, pro jejich očištění od nánosů ideové i materiální kolaborace s kapitálem. Diskuse kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok jsou dostatečně výmluvné.

Všimněme si například toho, že výdaje jsou věnovány v přednostní výši na neproduktivní činnosti. Jde o poněkud zvrácenou ideu růstu taženého spotřebou domácností. Jistě, existují mandatorní výdaje. Ty však jsou proměnné jak směrem nahoru, tak i dolů. Platí-li Babišova slova o dosud nepoznaném blahobytu společnosti, pak si musíme říci, jde-li o žití na dluh, nebo o reálné zkvalitnění naší ekonomiky.

Musím se zeptat, proč se z centrálních zdrojů má hradit i to, co již není třeba jen proto, že jsme to v dobách nouze přijali? Bude-li částka věnována na moderní technologie, vědu a výzkum, inovace, prostě do produktivní sféry, nikdo soudný nebude proti. Ale projíst je? A také: jak se vypořádáme s tím, že v příštím rozpočtu Evropské unie se částka pro naše možné čerpání sníží o 24 procent?

Ladislav ŠAFRÁNEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.9, celkem 23 hlasů.

Ladislav ŠAFRÁNEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.