Krušnohoří a Kladruby na seznamu UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v ázerbájdžánské metropoli Baku.

Krušnohoří a Kladruby na seznamu UNESCO

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl v sobotu zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v ázerbájdžánské metropoli Baku. Návrh na zápis této oblasti se staletou hornickou tradicí podalo společně Česko a Německo. V tentýž den byl na seznam zapsán i Národní hřebčín Kladruby nad Labem, příspěvková organizace ministerstva zemědělství.

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.

»Je to mimořádná událost nejen pro Karlovarský kraj a saské partnery, ale i pro obě naše země. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i saské straně,« řekla v reakci na zápis na Seznam světového dědictví hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Uvolněný zastupitel Karlovarského kraje a předseda komise pro UNESCO Vojtěch Franta připomněl, že po kynžvartské daguerrotypii, která je zapsána na seznamu UNESCO Paměť světa, je krušnohorský region další památkou UNESCO na území Karlovarského kraje. »Zápis Krušných hor mezi památky UNESCO je uznáním práce a úspěchů lidí, kteří tento přeshraniční region po staletí utvářeli,« uvedl po rozhodnutí Výboru světového dědictví premiér Saska Michael Kretschmer.

V Hornickém regionu Erzgebirge/Krušnohoří vznikla řada významných vynálezů a inovací v hornictví a hutnictví, které se zejména v 16. století, ale i později šířily z Krušných hor do celé Evropy i dalších částí světa. Krušnohoří hrálo důležitou roli i při rozvoji báňské administrativy, legislativy, školství i měnových systémů. Z jáchymovského tolaru se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a dal název i americkému dolaru.

»Kdybych se nedíval na online přenos, nevěřil bych tomu,« řekl ředitel hřebčína v Kladrubech Jiří Machek. Hřebčín nicméně musí do prosince 2020 splnit několik podmínek a výbor přidal i několik doporučení.

»Podmínky pro nás nejsou nic překvapujícího. Počítáme s tím, že většinu z nich splníme do konce letošního roku,« uvedl Machek a dodal, že o zapsání se mělo původně hlasovat až příští rok. Ministr zemědělství Miroslav Toman vyzdvihl úsilí všech jeho kolegů. »Chov kladrubských koní a utváření zdejší krajiny jsou dokladem pečlivé a vysoce odborné práce, kterou zde lidé vykonávají už po staletí,« sdělil ministr. Takových tradic je třeba si podle něj vážit a pokračovat v nich. Právě proto se ministerstvo zemědělství od počátku zasazovalo o zápis hřebčína na seznam UNESCO. Nyní má Česká republika na seznamu zapsáno 14 památek a šest zvyků a tradic.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 7 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.