Rozhovor Haló novin s přírodovědcem docentem RNDr. Václavem Zieglerem, CSc., o záměru výstavby kanálu Dunaj–Odra–Labe

Záporů je víc než přínosů

Před třemi týdny Haló noviny zveřejnily rozhovor s předsedou Asociace koridoru Dunaj–Odra–Labe Janem Skalickým. Protože jsme před časem publikovali i váš názor na vybudování tohoto kanálu, který se od těchto názorů lišil, musím se zeptat: Ještě na svých námitkách trváte?

Víte, přečetl jsem si rád rozhovor s panem Skalickým, neboť mi ukázal náhled do myšlení zastánců stavby kanálu DOL (Dunaj–Odra–Labe). Musím však konstatovat, že mě argumenty typu »multifunkční projekt s obrovským významem, který zasáhne do všech možných oblastí života« skutečně nepřesvědčily. Vy dobře víte, pane redaktore, že nepatřím ani k Zeleným, ani k tzv. »ekologickým aktivistům«, a že se snažím vidět věci naprosto reálně. Velmi mě zarazil třeba odhad délky výstavby jmenovaného kanálu, jak ho uvádí pan Skalický – 30 let. Při dnešním zrychlování tempa rozvoje průmyslu a technologií to vypadá, že bychom zde měli další vyhlídkovou trasu, jakou je dnes Baťův kanál. A po takové investici převážet zemědělce, zboží z Moravy do Čech či Polska, nebo provádět zde rekreaci mi připadá trošku málo. Také jsem nikde nečetl, jak si pan předseda Skalický představuje výstavbu kanálu, jak se budou řešit nesmírně složité zdejší geologické podmínky, kolik to zabere zemědělské a jiné půdy, kde se vezme do kanálu voda, co to udělá s vodou podpovrchovou a povrchovou, kolik na to doplatí zvláště chráněných území, památek, obcí a měst. A že to nahradí automobilovou dopravu, která je mnohem rychlejší a dostupnější, tomu už nevěřím vůbec. Spíše se zvýší a bude nutné vybudovat ke kanálu přístupné cesty, aby od něj mohlo být zboží dále rozváženo, nemluvě o tom, že i tyto cesty se brzy, ne-li okamžitě, naplní automobily, stejně jako nové potrubí vodou. Ne, pan Skalický mě svými argumenty nepřesvědčil.

V čem konkrétně s Janem Skalickým nesouhlasíte?

Tak především v tom, že zmiňovaný multifunkční projekt bude mít obrovský význam. Podle mého názoru se po krátkém čase stane jednou z nadbytečných liniových staveb v krajině, neboť auta i nadále budou využívat silnice a určitě i železnice bude mít stále větší význam. Což je třeba vidět i na tzv. Labské vodní cestě do Chvaletic, kde se většina potřebného uhlí do elektráren vozí po železnici, i když byla doba, kdy doprava uhlí po Labi se s železnicí téměř vyrovnala.

Pak je to délka výstavby, už zmiňovaných 30 (někde v textu i 40) let. Technologie do té doby naberou takový směr, že možná bude upadat význam dopravy, co my víme. Sám pan Skalický to zmiňuje ve srovnání s osmdesátými lety minulého století. A to je těch 40 let.

Pro udržení vody v krajině existují důležitější opatření, než je kanál. Všechna závisí na změně typu hospodaření s krajinou. K tomu patří i změna pohledu na liniové stavby, včetně výstavby kanálu. Navíc tato opatření jsou mnohem lacinější, ale zatím se do nich nikomu nechce. Úsilí, které vyvíjí MŽP ČR, se zatím míjí účinkem a to je škoda. A protipovodňová opatření? Je potřeba, aby se domy nestavěly v nivách řek, ve kterých se řeky pohybují, aby jejich břehy nebyly sevřeny betonovými a kamennými koryty a také aby hospodaření s krajinou vypadalo jinak (viz naše nedozírné lány, vykácené lesy, zničené meze, sady a louky na svazích, zničené mokřady a tak bych mohl pokračovat).

Ano, všechno jde technicky zvládnout, i přečerpávání vody z kanálu do vodních elektráren. Jenže pan Skalický neřekl, kde do toho kanálu tu vodu vezmeme, když v létě u nás bývají řeky často na minimálních stavech vody. Budeme ji čerpat z Dunaje? Naše řeky nejsou alpské řeky, jako je Dunaj, Rýn, Mohan a další, kde je vody zatím dost. A bude technicky využívaná voda dobrá na zavlažování okolních polí?

Také jsem nikde neslyšel, kolik by celý projekt a přidružené stavby (silnice, elektrárny, zavlažovací systémy atd.) finančně stály. A kde má pan předseda jistotu, že na stavbu získáme 80 procent financí z Evropské unie? A co třeba láká ministerstvo národní obrany využít kanálu pro obranu republiky?

A krajinotvorná složka? To přece nemůže pan Skalický myslet vážně – měnit úpravami toků ráz krajiny či podnebí? Ví vůbec něco o fungování těchto po miliony let se utvářejících složek přírody? Ale, pravda, už jsme kdysi poroučeli větru a dešti – a jak to dopadlo, že ano?

Ani ekonomická složka není zanedbatelná a myslím, že spíše než pan Skalický mají pravdu lidé ze státní a veřejné správy, kteří tvrdí, že je to zbytečně drahý projekt. A upřímně, nepřejí si ho ani naši sousedé v Sasku, což ovšem není tím, že tam mají určitý vliv na vládu Zelení, ale spíše tím, že vidí podobné problémy jako já. A stále jsem se nedopracoval k těm stavebním problémům, k nimž patří zejména složitá geologická a tektonická situace naší republiky.

Nezviklalo vás, že tento projekt podporuje prezident Zeman, na nějž se Jan Skalický také odvolává?

Pan prezident Zeman je bezesporu moudrý a chytrý člověk, pevně za ním stojím, a jako každý člověk má své sny. Propojení Dunaje, Odry a Labe je jeho snem. Ale i takový moudrý člověk se může mýlit ve svém snu. Určitě ten sen má, neboť ví, jak velké problémy jsou v okolí Labe s vodou a horuje právě pro toto řešení. Můj názor ovšem je (a mohu se také mýlit), že řešení je mnohem jednodušší, protože jsem si rovněž prožil své problémy s vodní cestou do Chvaletic, a změna hospodaření s krajinou je přece jednodušší, lacinější a spočívá především v tom, že tu krajinu budeme respektovat. Zatím se mi tato řešení vždycky vyplatila. A je to taky moje zkušenost.

Jedna věc se mi ale nelíbí, a to když se lidé z nedostatku vlastních argumentů zaštiťují autoritami. Zažil jsem to mockrát a mockrát jsem to dal nahlas najevo a mockrát na to také doplatil. Ale říkám to znova, protože jsem o svých názorech přesvědčen. A pak také nemám rád, když jsou lidé nálepkováni slovy »Zelení« či »ekologičtí aktivisté přicházejí s pseudoproblémy«. Nebo že »vše musí být v životě v rovnováze«. Jak by mohlo, v tu chvíli by se nejen lidská společnost, ale i celá planeta a Vesmír zhroutily. Nerovnováhy a pohyb jsou důležité. Důležitá je entropie. Na takových argumentech lze vidět, že dotyčný člověk (a někdy i ti tzv. aktivisté) nemá o tom, co je ekologie, ani ponětí a v takovém případě bych mu doporučil přečíst si knížku mého přítele G. Durrella Ostrov v nebezpečí.

Zopakujme si argumenty, které nejsou nakloněny stavbě kanálu…

V podstatě jsem své argumenty shrnul v odpovědi na druhou otázku. Ale stejně bych některé přece jen vyzvedl.

Je to především a hlavně to, že nepovažuji tento projekt ani za multifunkční a ani za obrovsky významný, naopak s množstvím doprovodných staveb. Je to projekt finančně velice náročný a finance na něj nejsou zaručeny. Je to nesmírně náročná stavba, která bude procházet složitými geologickými podmínkami (nectavské zlomy, jesenické zlomy, boskovická brázda, přibyslavský hlubinný zlom, labská linie a samozřejmě zlomy v Západních Karpatech – to všechno jsou tektonicky aktivní linie, a to nehovořím o složité horninové stavbě v uvažovaném úseku).

Je to stavba značně náročná na zábor zemědělské půdy a lesních pozemků a majetkoprávní poměry. Je to stavba, která zásadně změní (a myslím si, že k horšímu) zdejší přírodu a krajinu, vodohospodářské poměry a tím i zdejší podnebí.

Je nějaký argument pro tuto stavbu?

Pseudoargumenty se mně nechce uvádět, snad jen ten, že za 30 až 40 let bychom mohli mít další kanál pro vyhlídkové jízdy lodí.

Jsou ovšem i organizace, které stavbu prosazují. Prý to bude znamenat méně aut na silnicích. Myslíte, že mohou mít kus pravdy?

Méně aut na silnicích to určitě znamenat nebude. Ale, samozřejmě, pro řadu podniků, zejména stavebních, to bude důvod k opodstatnění jejich existence. Jsme sice země zatím bohatá stavebními surovinami (kámen, písek, vápenec), ale svého času jsme byli země bohatá i rudami různých kovů, zlatem a stříbrem počínaje a uranem konče.

A co kdyby šlo jen o kanál Dunaj–Odra? Ten by, podle vás, nebyl tak devastující?

Pro přírodu by určitě devastující byl. Zcela určitě by na to doplatila CHKO Poodří a řada národních přírodních rezervací a ptačích oblastí NATURA 2000 podle toku řeky Moravy. A pak nezapomeňte, že by se vše odehrávalo v předpolí Karpat a na Ostravsku, kde je opět geologická situace velmi složitá, a že Morava ani mladá Odra tolik vody nemají a čerpat vodu z Dunaje mi nepřipadá rozumné. Baťův kanál je daleko menší, sloužil k dopravě lignitu, a na konci 30. let minulého století začal rychle ztrácet na významu.

Shrňme to tedy – může být někdy takový kanál přínosem?

Já si myslím, že v našich přírodních, ale i společenských a hospodářských podmínkách velký přínos takový kanál mít nemůže. Takový kanál může být přínosem tam, kde řeky jsou vodnaté a voda je stále zaručena přírodními podmínkami. Ať už to jsou kanály v Německu, kanál Volha–Don, či průplavy typu Panama či Suez. Nám by velmi pravděpodobně moc nepomohl.

Jaroslav KOJZAR

(Pozn. red.: Autor je bývalý vedoucí ochrany přírody ve Středočeském kraji a později v Praze a bývalý vedoucí katedry přírodních věd a ochrany přírody na Pedagogické fakultě UK)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 18 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jmhad
2019-07-10 07:16
O takovém propojení severu s jihem již uvažoval císař Karel IV
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.