Rozhovor Haló novin s předsedou Alternativy zdola Karlem Růžičkou

Rozvoj občanské společnosti je nadále velmi aktuální

Alternativa zdola. Málokdo si pod tímto názvem umí představit, oč jde. Nerozšifrujeme si ho?

Motto na naší webstránce zní »Alternativa zdola – iniciativa za zodpovědnou společnost«. »Azetko« vzniklo jako reakce na vítězství ODS, TOP 09 a Věcí veřejných ve volbách roku 2010 ve stejných dnech jako například ProAlt, s nímž a s dalšími jsme potom pořádali řadu demonstrací a jiných akcí. Na rozdíl od ProAltu ale fungujeme nadále, protože rozvoj občanské společnosti, občanského uvědomění a aktivity, obrana důstojnosti všech lidí, prosazování spravedlnosti a solidarity, ochrana životního prostředí, míru a bezpečnosti, demokracie, právního státu a mezinárodního práva, ekonomický, sociální, politický a kulturní vzestup naší vlasti a jejích obyvatel, odpor proti její vydíratelnosti, závislosti jsou nadále velmi aktuální a nestojí a nepadají s jednou vládou. Podílíme se na činnosti Spojenectví Práce a Solidarity, takže nyní pořádáme akce zejména s Občanskou iniciativou Ne základnám, Stranou demokratického socialismu, Levicovými kluby žen, dále Klubem společenských věd, KSČM, Levou perspektivou/Novou antikapitalistickou levicí, s levicovými sociálními demokraty a levicovými Zelenými. Účastníme se také akcí třeba Socialistické solidarity, Fontes Rerum, Nadace Železná opona, Masarykovy demokratické akademie, setkáváme se s »klinikáři«, anarchisty, členy mládežnických organizací ČSSD, KSČM, SZ...

Četl jsem i váš internetový časopis. Témat je v něm opravdu dost. Které je ale podle vaší organizace převažující?

Není nás mnoho, takže – i když jsme měli a máme zájem o široký záběr – jsme se nejvíce věnovali zavedení participativního rozpočtu, podpoře ekonomické demokracie, zvláště družstevnictví, dále místním hospodářským cyklům a trvale udržitelnému rozvoji a životu. »Paroz« (participativní rozpočet) snad v českých městech, městských částech a obcích již zakořenil, takže už spíše jen radíme, ač bychom byli rádi, kdyby se posunul od modelu »grantového schématu« k podílu občanů na formování strategických investic a jednotlivých rozpočtových kapitol. Aby si občané více rozhodovali o užití daní a nesli zodpovědnost za své dobré i blbé nápady. Více úsilí nyní zaměřujeme na družstevnictví a spolupodílení se na ekonomickém rozhodování. Není to snadné, neboť z některých zavedených družstev se vytratil družstevní étos a zbyla jen právní forma. Ovšem situace nutí zvláště mladou generaci k rozmýšlení o této možnosti a právě kruhy okolo »Kliniky«, anarchosyndikalisté a další levicová mládež už provozují řadu svých činností na družstevním principu, rozběhli družstva Tři ocásky, Střechu, chystají sdílené bydlení atd.

Ke které skupině obyvatel máte nejblíže?

Nad tím vůbec neuvažujeme. O pomoc při rozjezdu participativního rozpočtování se na nás obrátili jak politici z KSČM, ČSSD, Zelení, tak ODS, Piráti. O nemainstreamové ekonomické názory měli zájem třeba i lidovci. Každá velká politická ideologie, ať již konzervativní, liberální, socialistická, komunistická, má svůj opodstatněný základ, svůj logický model, jinak by nenašla takový ohlas. Takže s upřímnými, poctivými křesťany, konzervativci, liberály, komunisty můžete vést plodný dialog a seriózní spolupráci. Na každé z těch velkých ideologií, na jejich rétorice, se však přiživuje spousta pragmatiků toužících po moci, majetku a statusu – a velké ideje snáze zakryjí velké lumpárny. Takže pak je to oboustranně trochu účelové. My jsme rádi, že mezi občany se rozšíří dobrá myšlenka, byť v omezené formě, oni jsou rádi, že vytřou občanům zrak pár miliony a sami nadále rozhodují o stamilionech. My doufáme, že si občané za čas řeknou o větší podíl na moci, oni jsou rádi za každý rok u koryt.

Proč podle vás, protože jste také svým časopisem zajímavé internetové médium, značná část mladých uvěřila Pirátům a organizátorům »Milion chvilek«, a ne třeba vám? Kde je podle vás problém?

Všichni mohou vidět nějaký problematický jev, už málokdo ale hledá a pochopí příčinu a souvislosti. Většina lidí proto nejprve volí jednodušší řešení, populistická, nenáročná pro společnost i pro ně samotná, řešící jev, nikoli příčinu. Teprve až narazí, až je osobní zkušenost naučí, tak se začnou o věc hlouběji zajímat. O příčiny, o systémová řešení, o možnostech komunity, o svém podílu. Čím měně jsou ale lidé informovaní, čím horší mají logické myšlení, chápání souvislostí, struktur a procesů, čím méně znají z historie – tím více jsou manipulovatelní a tím déle prozření trvá. »Vynalézáním kola« a »objevováním Ameriky«, k čemuž vede děti a mládež soudobé školství, se daleko v pochopení společenských jevů nedostanou. To vyhovuje těm, kteří oblbují spoluobčany konzumem, iluzemi, mediálním smogem, vykořisťují zaměstnance, spotřebitele, občany a obyvatele, šidí je na mzdách, kvalitě, na právech a drancují nám životní prostředí. Máme rezervy v informování, vysvětlování, osvětě, mediálním vlivu, ve výchově mladých i starších. Některé věci si musíte zapamatovat, protože je nelze odvodit. Škola je cvičiště, život bojiště – těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Jaké jsou ohlasy na vaše články?

Čtenáři nám moc nepíší, tak snad jsou spokojeni, když neodhlašují odběr a na YouTube počty diváků neklesají. Na YouTube si každý může počty diváků videí, která z našich akcí anebo jiných zajímavých akcí publikujeme, zjistit. Spoluzakladatelka Alternativy zdola Ilona Švihlíková nebo Oskar Krejčí (není členem AZ) mají počty sledování vždy ve stovkách či tisících, Peter Staněk na Litoměřickém odborném semináři loni vykazuje desítky tisíc.

A plány do budoucna?

Odvádět dál seriózní práci na posilování kvalifikovaného, zodpovědného demokratického rozhodování českých občanů. Aby stále více zvyšovali svoje vědomosti o společnosti, svoji angažovanost v rozhodování o věcech veřejných, přebírali více zodpovědnosti za sebe a společnost, aby tříbili svůj intelekt a zvyšovali svoji mravní vyspělost, aby hlubší a širší racionální poznání šlo ruku v ruce s přiměřenou emocí. Aby česká společnost byla vynikajícím prvkem rozmanité celosvětové skladby států a národů. Aby bohatství, pestrost, pružnost a složitost českého (a slovenského) jazyka a českých (a slovenských) dějin a kultury, těchto nástrojů poznávání, popisu a tvorby světa, jsme zúročili k obhájení svého místa a v příspěvku celému lidstvu, v dešifrování složitosti života společnosti a v nalézání rozličných alternativ dalšího vývoje, s pochopením kladů a záporů, detailů i celků. Aby ti, kteří k nám přijedou, odjížděli do své vlasti s přáním, aby i u nich byli tak správní lidé a taková společnost, jako jsou v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. A to, kde a co je pro to třeba prakticky udělat, je jen otázkou aplikace těchto hodnot na konkrétní situaci. Ve veřejné správě, ve firmách, v ekologii, ochraně památek, práci s dětmi...

Co udělat pro to, aby vaše organizace – a vlastně i další levicové subjekty – zaplnily náměstí stejně, jako se to podařilo pravici při květnových a červnových demonstracích?

Nejsem si jist, že zrovna účast na demonstracích by měla být naším cílem – ač jsme se jako AZ zúčastnili desítek. Demonstrace je projev jakési krize. Ať již toho, proti komu nebo čemu se protestuje, nebo toho, kdo to organizuje. Cílem levice by měli být věci znalí občané, kteří problémy neřeší na ulici, nýbrž ve volbách, referendech, participací na činnosti a rozhodování veřejné správy, firmy, spolku, komunity. Obávám se, že dav nečiní kvalifikovaná rozhodnutí. To chtějme od informované, vzdělané, přemýšlivé, morálně vyspělé masy občanů, kteří sice budou politické reprezentaci vděčni za podmínky svého osobního růstu, ale právě proto se jí nenechají vodit za nos a budou jí přítelem – podrží ve správné věci a vytknou pitomosti. Jinak současné demonstrace jako útoky na konkrétní osoby jsou odlišné od charakteru demonstrací třeba proti radaru, škrt–formám apod. Tehdy jsme žádali od vlády konkrétní rozhodnutí měnící v dané věci systém a požadavek demise byl rozinkou na dortu, když vláda vršila nepřijatelné kroky. Dnes ani nečekají na 100 dní nové ministryně, nežádají a nenabízejí systémová opatření proti korupci a svévoli, aby nejen Andrej Babiš, ale i jiní nemohli moc zneužívat, chtějí jen výměnu strážců penězotoků. Volají po demokracii, ale právě z jejich řad pocházejí ti, kteří po desetiletí blokují zákon o celostátním referendu. Někdo vydává miliony pro chvilku demokracie. Iluzi demokracie. Je na nás, abychom přispěli k tomu, že demonstranti nebudou svoji oprávněnou naštvanost spojovat jen s Babišem, ale se všemi, kteří se přiživují na rétorice velkých idejí, avšak konají nízké skutky.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 10 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.