Ho Či Minovo Město. 10x a pokaždé jinak

Bývalé hlavní město jižního Vietnamu je doslova a do písmene střediskem kultury, zábavy a obchodu v zemi. Zažijete zde atraktivní pouliční život, dýchne na vás mrazivá atmosféra války, jejíž stopy jsou patrné na mnoha místech, ale hlavně si užijete přátelské povahy tamních obyvatel i nezapomenutelných dobrodružství. Naše pouť po Ho Či Minově Městě bude, jak jste si již v předchozích číslech zvykli, desetibodová. Třeba jste o něčem z toho, co najdete na následujících řádcích, neměli ani tušení…

Obyvatelstvo

Ho Či Minovo Město je největším vietnamským městem. Nachází se na jihu země, nedaleko delty řeky Mekong. V celé metropolitní oblasti žije osm milionů lidí, a to, jak jejich počet neustále roste, dokazuje fakt, že před deseti lety jich bylo o půl druhého milionu méně! Každý, kdo se sem někdy vydal, nám jistě potvrdí, že je zde nesmírně živo. V ulicích města málokdy živý ruch utichne. V sobotu v noci neónové reklamy blikají nad neklidnými vodami Mekongu. Před výlohami obchodů posedávají místní lidé na proutěných křeslech a na vozovkách se to dál hemží světly z motorek řízených mládeží. A hlavně se zde objevuje stále více cizinců, a to i ve sféře podnikání. Například naši republiku zde zastupuje skupina Home Credit, která se úspěšně angažuje především v oblasti spotřebitelských úvěrů a poskytuje další finanční služby.

Historie

V minulosti bylo město nazýváno též Prey Nokor, po dobytí jižní Kambodže Vietnamci v 16. století, bylo připojeno k Vietnamu s novým názvem Saigon. Dne 5. června 1862 byl vietnamský císař nucen podepsat první saigonskou smlouvu, což mj. znamenalo předání Saigonu Francii. V roce 1887 se stalo sídlem generálního guvernéra francouzské kolonie Kočinčína. Od roku 1955 byl Saigon hlavním městem Jižního Vietnamu. Dobytím města Severním Vietnamem 30. dubna 1975 byla ukončena vietnamská válka. Saigon byl vzápětí přejmenován po prezidentovi severního Vietnamu Ho Či Minovi, vůdci vietnamského boje za národní osvobození z francouzského područí a posléze boje proti vojenským jednotkám USA. Čtvrť tvořící centrum města se však i dnes jmenuje nadále Saigon.

Válka

Jak již bylo uvedeno výše, právě kapitulací Saigonu skončila v roce 1975 tři desítky let trvající gerilová válka nejprve proti koloniální Francii a poté USA. Přestože dohoda o ukončení války byla podepsána již o dva roky dříve, krvavé boje utichly až s obsazením jihu Vietnamu. Válka v Indočíně vypukla poté, co Ho Či Min vyhlásil v září 1945 nezávislost Vietnamu na Francii, a bývalá koloniální velmoc v ní utrpěla těžkou porážku. Ženevská konference rozdělila v roce 1954 Vietnam na dva nezávislé státy. Boje mezi severovietnamským Viet minhem a jihovietnamským proamerickým režimem ale pokračovaly a Spojené státy ve jménu údajného zatlačování komunismu stále hlouběji zabředávaly do konfliktu, což vrcholilo koncem 60. let, kdy zároveň i v USA rostl odpor proti válce. Američané se nakonec z Vietnamu stáhli a epilogem jejich nechvalného působení byl úprk osazenstva americké ambasády v Saigonu 29. dubna 1975.

Miss Saigon

Miss Saigon je veleúspěšný muzikál pocházející z dílny autorů Clauda-Michaela Schönberga, Alaina Boublila a Richarda Maltbyho ml., kteří spolu již dříve vytvořili muzikál Les Misérables (Bídníci). První inscenace se uskutečnila 20. července 1989 v Theatre Royal v Londýně. Premiéra na Broadwayi se odehrála 11. dubna 1991 v Broadway Theatre.

Jde o novodobé zpracování příběhu o Madame Butterfly, přičemž dramatický milostný příběh se odehrává na konci vietnamské války. Americký voják Chris se v nevěstinci zamiluje do jedné z dívek, záhy však Saigon opouští, ponechává ji osudu a v Americe začíná život s jinou ženou. Po letech se dozví, že jeho milá je naživu a pečuje o jejich společné děcko. Vrací se, ale dívka tuší, že pro ni už v jeho srdci není místo. Když zjistí, že na ni Chris zapomněl, spáchá sebevraždu. V České republice měl tento muzikál premiéru 8. prosince 2004 v GoJa Music Hall a režie se ujal Petr Novotný.

Tržnice

Pokud se ocitnete v Ho Či Minově městě a nenavštívíte místní tržnici, neuděláte si vůbec obrázek o tom, jak se v největším vietnamském městě žije. Překvapuje-li vás pražská Sapa, pak vězte, že jde jen o nepatrný zlomek toho, co zažijete a uvidíte ve skutečné domovině Vietnamců. Pro mnohé z nich je právě tržnice druhým domovem. Když si odmyslíte neustálou hektiku, která vás trkne na každém rohu a která jen dokazuje, jak pracovití jsou zdejší obyvatelé, pak si užijte především svět vůní. Ty jsou nesmírně příjemné a velmi rozdílné místo od místa. Jistě oceníte nepřebernou škálu místních koření, ale také parfémy, voňavky, výborné čerstvé ovoce, ryby, kávu a hedvábné látky všeho druhu. Pokud vás baví smlouvání o cenách, pak si užijete do sytosti. S vietnamskými obchodníky to bude bez přehánění adrenalinová zábava, jež se může i slušně protáhnout…

Památky

Francouzský vliv je zcela evidentní u jednoho z hlavních turistických lákadel - katedrály Notre Dame. Ta je napodobeninou slavné stejnojmenné katedrály v Paříži. Byla vybudována v letech 1877-1883 přímo v centru města a před ní stojí socha Panny Marie. Za vidění však stojí rovněž některá ze zdejších skvostných pagod - Vinh Nghiem (největší pagoda ve městě), Quang Am (zasvěcená bohyni milosrdenství), Thien Hau (věnovaná bohyni moře), Ong Bon (patřící strážci štěstí a bohatství) či Phuoc An Hoi Quan, jedna z nejkrásněji zdobených pagod v Ho Či Minově městě, postavená v roce 1902 (na snímku). Mezi nejvyhlášenější památky ve Vietnamu jako takovém patří Chrám Nefritového císaře plný fantastických nadpřirozených bytostí a podivuhodně groteskních hrdinů. Koneckonců, za zhlédnutí stojí i další chrámy a pagody, ovšem speciální raritou je mešita z roku 1932, sloužící muslimské komunitě, zastoupené Indonésany a Malajci. A vynachat nelze ani Palác vietnamského znovusjednocení Norodom…

Muzea

Když už byla řeč o památkách, pak je třeba pro úplnost dodat ještě to, že jedním z nejnavštěvovanějších turistických míst je válečné muzeum. V návštěvníkovi zanechá pocit, ze kterého opravdu mrazí. Nejde jen o vojenskou techniku, americké bomby či původní gilotinu, ale také o dobové fotografie plné hrůzy a útrap. Jsou zde rovněž vystaveny tygří klece, které sloužily jako vězení pro příslušníky Vietkongu. Pokud se však chcete podívat v dějinách ještě mnohem hlouběji proti proudu času, pak doporučujeme navštívit ještě zdejší Historické muzeum (na snímku). To bylo postaveno roku 1929 francouzským Societe des Etudes Indochinioses a v jeho prostorách se nalézají unikátní sbírky prehistorické doby a doby bronzové, jakož i z období dynastií Tran a Le. Francouzi sem navíc dali z kambodžského Angoru převézt unikátní hudební nástroje a předměty.

Doprava

Doprava v celém Vietnamu je typická a nezaměnitelná. Ať už se jedná o všudypřítomné motorky, které slouží nejen pro zdolávání větších či menších vzdáleností, nýbrž i jako odpočívadla. Půjčit motorku nebo skútr si lze kdekoli, ale vždy je potřeba mít na paměti, že na silnicích platí jen dvě pravidla: jízda vpravo a semafory. Pokud si sami netroufáte řídit motocykl, je tu ještě varianta nazvaná honda om, což je cestování s taxikářem na motorce, odvozené od nejčastějšího názvu stroje. Dalším typicky asijským dopravním prostředkem je cyclo –  pohání jej cyklista, který sedí netradičně za cestujícím. To ale není zdaleka vše. Jelikož je ve Vietnamu velké množství řek, lze po nich podnikat lodní výlety nebo je využít jako způsobu přepravy. Městský přístav v Ho Či Minově Městě (viz snímek) stojí za to navštívit, i když se na vodu nevydáte. Takový kolos se jen tak nevidí…!

Tunely

A ještě jednou vietnamská válka. Ta zasáhla klíčovou část dějin minulého století v Indočíně a není divu, že je i v Ho Či Minově městě všudypřítomná. Tentokrát není pohled na její stopy tak odstrašující jako v místním muzeu, spíše obdivuhodný. Spatříte-li na vlastní oči zdejší tunely v Cu Chi, okrajové čtvrti Ho Či Minova Města, pak doslova oněmíte překvapením, jak byly propracované. Dosahovaly až ke kambodžským hranicím a jen v okolí města měřily 250 kilometrů. Nechybělo zde nic, co potřebovali vojáci pro život - obývací prostory, kuchyně, dílny na výrobu zbraní či nemocnice. Tunely sloužily i jako ubytování pro vietnamské rodiny v době, kdy Američané bombardovali nebohé civilisty. Dokonce zde každá rodina měla své pokoje i zdroje vody, nejčastěji studnu. Nedaleko tunelů stojí dvě cvičné střelnice, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet střelbu z řady různých zbraní.

Sport

Sportovním hrdinou Vietnamu je střelec Hoang Xuan Vinh, který na olympiádě v Riu roku 2016 získal historicky první olympijskou zlatou medaili pro Vietnam. Na stejných hrách přidal ještě stříbro a má tak na kontě plnou polovinu vietnamských olympijských medailí. Vůbec první olympijský kov, stříbro, do Vietnamu přivezla v roce 2000 žena, taekwondistka Tran Hieu Ngan, kterou pak v Pekingu roku 2008 napodobil vzpěrač Hoang Anh Tuan. Nejpopulárnějším sportem je však ve Vietnamu fotbal, následovaný australským fotbalem a kriketem. Ho Či Minovo město bylo z mezinárodního hlediska významné především tenisovým turnajem ATP a nesmazatelným písmem se do jeho dějin zapsal i Čech – Radek Štěpánek. Ten v říjnu roku 2005 dokráčel až do finále, kde nakonec podlehl po tuhém boji Švédu Jonasu Björkmanovi.

Petr ŠPIČKA

FOTO – wikipedia.org a archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 7 hlasů.

Petr ŠPIČKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.