Ilustrační FOTO - Pixabay

Výdaje na zdravotnictví máme podprůměrné

Česká republika se v podílu celkových výdajů na zdravotní péči na hrubém domácím produktu (HDP) nacházelo ve srovnání se státy evropské osmadvacítky podle posledních údajů z roku 2016 až na 20. místě mezi Chorvatskem a Slovenskem. Na prvním místě v Evropě bylo Švýcarsko.

Uvádí to ve své stati v měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika&My Vladimíra Kalnická z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

»Poskytování zdravotní péče je ve vyspělých zemích jedním z největších odvětví ekonomiky. Rychlé technologické změny, vysoké náklady na inovativní léčebné postupy, přístroje a především léčivé přípravky, rostoucí očekávání pacientů a stárnutí populace vyvolávají zvýšenou potřebu nejen vyšších výdajů na zdravotní péči, ale i zapojení nových zdrojů do financování zdravotnictví,« uvádí Kalnická.

Významným ukazatelem pro mezinárodní srovnání je podle ní podíl celkových výdajů na zdravotní péči na HDP. »Ten je ovšem ovlivněn jak rozdílnou výší HDP v jednotlivých zemích, tak specifikou jejich ekonomik,« dodává statistička.

ČR, jak uvádí, vydává na zdravotní péči menší HDP než vyspělé evropské země. V letech 2013–16 navíc tento podíl klesal. Zatímco v roce 2013 dosahoval 7,81 procenta HDP, v roce 2016 se snížil na 7,14 % (údaje se pro mezinárodní srovnání uvádějí bez započtení výdajů na dlouhodobou sociální péči).

ČR se tak dlouhodobě pohybuje výrazně pod průměrem Evropské unie, který odpovídá zhruba desetině HDP (9,9 %).

V evropských zemích dosáhly celkové výdaje na zdravotní péči ve vztahu k HDP nejvyšší hodnoty ve Švýcarsku (12,3 %), následovaly Francie (11,5 %) a Německo (11,1 %). Poměrně velkou skupinu států pohybujících se nad úrovní 10 % tvoří severské země (Švédsko, Norsko, Dánsko) a dále pak sousední Rakousko, Nizozemsko a Belgie. Nejnižší podíl výdajů na zdravotní péči na HDP ze všech unijních států byl zaznamenán v Rumunsku (pět procent).

Z mimoevropských zemí jsou výdaje na zdravotní péči ve vztahu k ekonomickému výkonu dané země dlouhodobě nejvyšší ve Spojených státech. Již od roku 2008 je jejich podíl na HDP vyšší než 15 % a v roce 2016 dosáhl zatím svého maxima, a to 17,1 %. S velkým odstupem následují Japonsko, Korejská republika a Izrael. »Pro zajímavost, všechny výše uvedené státy patří mezi hospodářsky nejvyspělejší státy světa,« dodává Kalnická.

Ve většině sledovaných zemí podle ní převládá financování zdravotní péče z veřejných zdrojů »I přes výrazné odlišnosti ve způsobu financování zdravotní péče v jednotlivých zemích lze obecně říci, že většina zemí EU28 vykazuje převážně financování z veřejných zdrojů, tedy z veřejných rozpočtů a povinného (veřejného) zdravotního pojištění. Bulharsko spolu s Lotyšskem patří ke státům, kde jsou výdaje z veřejných a soukromých zdrojů zhruba rovnoměrně rozděleny. Kypr je jedinou zemí EU, ve které jsou hlavním zdrojem financování přímé platby domácností spolu s dobrovolným zdravotním pojištěním, které převyšují výdaje z veřejných zdrojů,« upřesňuje Kalnická.

Nejvyšší podíl povinného (veřejného) financování – kolem 85 % – na celkových výdajích na zdravotní péči vykazovaly podle ní Německo, Dánsko a Švédsko. Mezi státy s výdaji na zdravotní péči financovanými z více než 80 % z veřejných zdrojů, tedy pomocí povinného financování, patří i ČR, která měla tento podíl v roce 2016 pátý nejvyšší.

»Německo a Francie patří k zemím se systémem založeným především na všeobecném povinném zdravotním pojištění, které se v těchto zemích podílí na veškerých výdajích na zdravotní péči z více než 75 %. K této skupině se blíží i ČR, kde zdravotní pojišťovny hradí až dvě třetiny běžných nákladů na zdravotní péči. Soukromé dobrovolné zdravotní pojištění či připojištění hraje významnější roli ve Slovinsku, v Irsku a na Kypru, kde v roce 2016 představovalo více než desetinu výdajů na zdravotní péči. V dalších sedmi zemích EU (ve Francii, Chorvatsku, Nizozemsku, Polsku, Lucembursku, Rakousku a v Belgii) se tento podíl pohyboval mezi pěti až sedmi procenty,« uvádí statistička.

Soukromé zdravotní pojištění v datech zdravotnických účtů ČR zahrnuje cestovní pojištění, jehož výše dosahuje pouze 0,1 % z celkových výdajů na zdravotní péči. Přímé platby domácností zahrnují výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem, upřesňuje Kalnická. V ČR se podle ní platby domácností v roce 2016 podílely na celkových běžných výdajích na zdravotní péči z 15 %, obdobně jako ve Velké Británii, ve Švédsku či v Chorvatsku. Ve stejném roce dosáhl průměr zemí EU 16 %. Domácnosti v Bulharsku financují zdravotní péči téměř z poloviny. Velmi vysoký podíl domácností – zhruba 45 % v roce 2016 – na financování zdravotnictví prostřednictvím přímých výdajů pacientů na nákup například léků či formou spoluúčasti je také v Lotyšsku a na Kypru. S odstupem následují s asi třetinovým podílem Řecko a Litva.

»Mezi státy s nejnižším podílem přímého financování z kapes pacientů na celkových běžných výdajích na zdravotní péči patří Francie, Německo, ale také Slovinsko, Nizozemsko a Lucembursko. Na rozdíl od Česka však jde o státy s relativně vysokým podílem financování zdravotní péče prostřednictvím dobrovolného zdravotního připojištění, které se nezapočítává do přímých výdajů domácností. V případě Francie, Německa a především Nizozemska pak významnou roli ve financování zdravotní péče hraje i povinné zdravotní připojištění financované ze soukromých zdrojů – z kapes pojištěnců či od jejich zaměstnavatelů,« uzavírá Kalnická.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 3 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.