Rozhovor Haló novin s Josefem Bohatcem, předsedou OV KSČM Svitavy

Žhavení zbraní nikdy nepřineslo nic dobrého

Léto je v plném proudu a k němu patří také líbezná akce probíhající poblíž vašeho působiště, na Lázku. Připomeňte, o jakou akci se jedná a jakou má tradici.

Setkání občanů na zemské hranici pod rozhlednou na Lázku u obce Cotkytle v okrese Ústí nad Orlicí má již velmi dlouholetou tradici. Letos se zde sejdeme již po devětadvacáté. V knize Vzpomínky na Sudety, kterou jsme napsali společně s historikem a kronikářem Jiřím Nesétem, máme fotografii ze setkání na Lázku v roce 1970, kdy zde byl přítomen i tehdejší prezident ČSSR Ludvík Svoboda.

Na Lázku se pravidelně scházejí všichni dobří lidé, zejména levicově zaměření, aby si popovídali nejen mezi sebou, ale mají možnost mluvit i s představiteli, poslanci a zastupiteli KSČM.

Které datum si naši čtenáři a čtenářky, zvláště ti z vašeho okolí, mohou napsat do svých diářů, aby si na Lázek udělali výlet?

Letošní kouzelné datum připadá na sobotu 3. srpna, tedy na svátek všech Miluší a Milušek. Začátek je ve 12 hodin. Neméně kouzelné však je i překrásné přírodní prostředí Lázku na českomoravském pomezí s jeho výhledy na okolní panoramata. Škoda jen, že není v provozu tamní starobylá rozhledna.

Jaký bude letošní program? Seznamte nás, prosím, s novinkami.

Letos jsme připravili velmi zajímavý kulturní program. Po poledni zde zahraje nejmenší slovácká kapela Šohaji, pak bude následovat ukázka letecké akrobacie od špičkových pilotů z letiště ve Starém Městě. Pro potěchu ucha i těla pak zahraje Jásalka band, hudba pro všechny generace.

V průběhu celého odpoledne si budou moci všichni návštěvníci v diskusním stanu popovídat s poslanci, zastupiteli a vedením KSČM. Přijedou i hosté ze Slovenska. Pro děti a rodinné týmy je připravena tradiční soutěž o zajímavé ceny. Pro hladové a žíznivé zde pak bude i kvalitní občerstvení a stánkový prodej. Protože jsou vstupenky slosovatelné, chybět nebude ani losování zajímavých cen. Vzpomeneme také těch, kteří bojovali proti německému fašismu.

A když jsme u novinek, čím žije svitavský okres? Připomeňte nám, prosím, výsledky komunálních voleb, zdali jsou komunističtí zastupitelé v městě Svitavy, případně v obcích ve vašem okruhu.

Okres Svitavy nyní žije prázdninovým časem, plným kulturních akcí pro malé i velké. Probíhají například pivní slavnosti, srazy automobilových veteránů, akce na hradě Svojanově, zámcích v Litomyšli a v Moravské Třebové, projet se můžete parním vláčkem v Mladějově na Moravě a vyšlápnout třeba na Cimburk nebo do Toulovcových maštalí.

Komunální volby dopadly pro KSČM celkem dobře, byť máme o něco méně zastupitelů, stále jsme vysoko nad celostátním průměrem. Jsme pořád mezi lidmi a o to více se za ně pereme.

Navázal jste kontakt se známou badatelkou, cestovatelkou a objevitelkou tras pochodů smrti Milenou Městeckou. Sám jste absolvoval jednu trasu vedoucí přes někdejší nacistický koncentrační tábor v Dětřichově, v němž byly mučeny slovanské těhotné ženy a zabíjeny jejich novorozené děti. Máte s paní Městeckou i další plány na podobné akce, do kterých se zapojí třeba i levicoví občané vašeho města?

K seznámení s Milenou Městeckou a Jiřím Nesétem došlo díky článku v Haló novinách a ochotnému poskytnutí kontaktů právě vámi, za což velice děkuji. Milena i Jiří jsou velmi zajímaví lidé, se kterými mě pojí stejné zájmy. Společně jsme za deštivého březnového chladného počasí letos prošli část trasy pochodu smrti z Mohelnice do Dětřichova, příští rok bychom mohli pokračovat třetí etapou tohoto pochodu dál okresem Svitavy. Pochodů se mohou účastnit velcí i malí, každý může jít libovolně dlouho. Historii musíme připomínat, jinak si ji prožijeme znovu.

S Jirkou Nesétem jsme pak napsali knihu, kterou jsem již zmínil, Vzpomínky na Sudety, plnou historických faktů, vzpomínek pamětníků a více než dvou stovek dobových fotografií. Kniha je nyní ve vydavatelství a čtenáři se mají na co těšit.

Letní období nás vede na chaty a chalupy, k vodě, do lesů a hor, než abychom upřeně sledovali politický život. Přesto - co vás v politice v poslední době nejvíce potěšilo a co nejvíce rozčílilo?

V domácí politice mě těší, že díky toleranci současné vlády ze strany KSČM a jejímu tlaku na tuto vládu při prosazování našich priorit zůstává alespoň udržován sociální charakter naší země. Nesouhlasím však s aktivitami tzv. milionového chlívku pro demokracii, placeného zvenčí, který však nenabízí žádné varianty řešení ku prospěchu všech občanů. Jejich úspěch by znamenal pouze návrat asociálních škrtů a utahování již tak utáhlých opasků lidem staronovými kalousko-topolánko-nečasovsko-drábkovskými metodami a odliv zbytku národního bohatství a zisků do zahraničí k »chudému zahraničnímu kapitálu«. O tlaku na zrušení tzv. Benešových dekretů ani nemluvě.

V zahraniční politice jednoznačně fandím Ruské federaci. Její politika je směrována s cílem mezinárodní spolupráce mezi národy a mírového života ve světě. Tímto mým postojem si vysloužím u pravice označení rusofil, ale mě to neurazí, naopak na to budu patřičně hrdý, protože vím, jaké nesmírné oběti tento národ položil v bojích proti německé říši a jejím spojencům. Velmi podivná je z mého pohledu činnost amerického prezidenta Trumpa a amerického paktu NATO. Jejich neustálá agresivní politika, urážení a očerňování těch, kteří nechtějí jít cestou amerického snu, nepovedou k ničemu dobrému. A Evropská unie jim k tomu hraje roli »přicmrndávače«.

Jak si stojí ve vašich očích vláda premiéra Andreje Babiše?

Andrej Babiš stojí v nelehké pozici. Jako představitel velkokapitálu se však kvůli současnému stavu podpory své vlády musí věnovat udržování sociálního státu, a nikoli podporovat velkokapitál. Toto se děje jen díky toleranci kabinetu ze strany KSČM.

Činnost vládní ČSSD je velmi prapodivná. Její neustálé lavírování nepřináší zemi tolik potřebnou stabilitu. Sleduji se zájmem přípravu rozpočtu ČR na rok 2020. Nelze neustálým zdražováním pouze vytahovat lidem peníze z kapes, musí se »říznout i do živého« a více zdanit kapitál domácí i zahraniční. Pokud budou zisky zdaněny a užity tam, kde se vytvoří, bude dostatek zdrojů na udržení a rozvoj sociálního charakteru země, na investice, a hlavně budeme mít zdroje potřebné k zajištění lidí po zavedení další fáze průmyslové revoluce.

Jak hodnotíte snahy části senátorů podat na prezidenta Zemana ústavní stížnost? Když jsem slyšela senátora Hilšera, který na prezidenta vytáhl dokonce novičok, vypukla jsem v smích...

Podle našich zákonů může podat kdokoliv na kohokoliv kdejaké oznámení a stížnost. Otázkou je, zda je podavatel důkazně dostatečně silný. Kroky a činy nejen pana Hilšera by měly být vedeny ke spolupráci napříč ústavními institucemi a stmelovat národ. Jejich činy však vedou k sebeprezentaci a rozdělování národa na ty »pravé demokraty« a »levé demokraty«“. A když jim dojdou argumenty, vytáhne se především členství v KSČ, StB, nebo třeba i ten novičok. Prostě několik posledních voleb nedopadlo podle představ těchto »pravých demokratů« a oni dosud nejsou schopni strávit projev většinové vůle občanů ČR ve svobodných volbách.

Právě léto svádí k jistému ukolébání. Přesto se ve světě dějí věci. Jen pohlédnout »za humna« do Evropského parlamentu, kde se frakce, evropské strany a politici sváří o to, kdo zabere jaký prominentní post. Jak to pozorujete?

Já jim říkám korytáři. Těmto lidem nejde vůbec o občany Evropy, jde jim jen o prosazování číchsi vyšších hmotných a mocenských zájmů za malomocné osobní prebendy. Brexit měl být poslední výstrahou, že je v EU něco hodně špatně. Žel, vše zůstalo ve starých kolejích a slovo brexit lze dnes vyložit jako »demokraticky zvolený odchod, který nikdy nenastal«. Život EU musí být veden suverénním rovnostářským směrem se stejnými právy a povinnostmi pro všechny, ne s rozdílnými přístupy mezi jednotlivými členy EU, a hlavně ne vazalsky vůči USA.

V jiné části světa se žhaví zbraně, mám na mysli Blízký východ a zostřování situace kolem Íránu. Jako kdyby jedna nejmenovaná světová velmoc si vždy musela vybrat nějaký cíl a kolem něho stále eskalovat problémy, které by se snad mohly řešit smírnou cestou. Co vy na to?

Žhavení zbraní nikdy nepřineslo nic dobrého. Jde jen o získání přírodního bohatství a hmotného mamonu prostřednictvím rozvratů a šíření strachu. Poslední válka, která nebyla vedena pro peníze, byla ta trojská. Na prvním místě hledejme jen hmotný zisk. Rád se dívám na fotografie z minulého století, kdy naši českoslovenští odborníci a národní podniky v těchto - dnes rozvrácených - státech budovali průmysl a infrastrukturu. Nechť se i tato nejmenovaná velmoc podívá na tyto snímky plné klidu, míru a spolupráce mezi národy. Pak si možná přestane při pohledu na to, co všechno zničila a kolik lidí při tom zavraždila, hrát na světového četníka.

A netrápí vás sucho? Jak vy a vaše rodina hospodaříte s vodou?

Přiznám se, že sucho mě netrápí. Celoročně se na ně připravuju a rozumně s vodou nakládám. Pro zálivku mé rozsáhlé zahradní latifundie mám vybudovánu síť podzemních a nadzemních nádrží na jímání dešťové a sněžné vody. Pěstuji tradiční plodiny a nepoužívám průmyslových hnojiv a postřiků. Hnojím klasikou a přidávám i domácí kompost, a tak vše roste jako z vody i za suchých dní. V horkých dnech není nic lepšího, než si sednout pod košatým ořešákem s dobrou knihou.

Jaká opatření se dějí na podporu udržení vody a vláhy v krajině ve Svitavách a okolí? A nemáte pocit, že se klima zbláznilo a prudce akcelerují jeho abnormální reakce (tornáda, krupobití, záplavy apod.)?

Nejen na Svitavsku se lidé snaží o udržení vody v krajině. Místy se čistí, obnovují a budují nové rybníčky. Velmi pozvolna se mění i skladba lesních porostů. Nedaří se v důsledku neexistence státní zemědělské koncepce upravit druhové složení pěstovaných polních plodin. I v zemědělství se dnes »jede na zisk« a podle toho to pak vypadá. Vyhladovělá pole bez vrstvy kvalitního humusu pak drtí při deštích eroze.

Protože se z historického hlediska vývojem planety Země zabývám (nyní v další publikaci popisuji historický a geomorfologický vývoj na Moravskotřebovsku), vím, že se neděje zase tak nic neobvyklého, co by tu již v historii několikrát nebylo. I dříve se střídala období ledová, mírná, suchá a tropická, moře přicházelo a zase odcházelo. Jen byly jiné podmínky než dnes. Při poslední změně klimatu před cca 500 lety byly všude husté lesní hvozdy a nulový průmysl. Dnes jsou lesy doslova vypráskané na holinu, všude plno asfaltu a betonu, průmyslových a logistických center, zahuštěná pozemní a letecká doprava a kdovíco vše dalšího.

Činnost člověka běžnou podnební cykliku značně ovlivnila, a hlavně urychlila. A zemědělská kvalitní půda, dnes zastavěná kdečím, nám začíná chybět. Nechci být špatným prorokem, ale pokud se činnost lidstva na planetě nezmění, čeká nás mimo podnebních výkyvů i velmi kruté období nedostatku potravin. Ale i to už lidstvo kdysi, ale za jiných podmínek, zažilo.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.8, celkem 51 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


tomasklima162
2019-08-03 18:51
Viktoru Koženému nevyšlo podnikání a tak teď dělá kariéru jako
komunista z povolání.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.