Ilustrační foto - wikimedia commons

Využití miliardy do vodních cest je minimální

Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů korun. Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v ČR přitom zůstává dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Ve svém kontrolním závěru to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Kontrola se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpory nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 vydalo ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC). Kontroloři prověřili peníze určené na modernizaci plavidel nebo vybrané infrastrukturní projekty v hodnotě téměř 1,4 miliardy korun.

Zjistili, že od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží. Hlavní příčinou je podle nich nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty, zejména problémy se splavností v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Řešením by podle ministerstva dopravy bylo vybudování plavebního stupně v Děčíně. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí, konstatuje NKÚ.

Podobně je to i s plavebním stupněm Přelouč II. Je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.

MŽP se snaží o pozici mrtvého brouka

Podle člena sněmovního hospodářského výboru Leo Luzara (KSČM) NKÚ správně označil viníka neutěšeného stavu vodní dopravy v Čechách, ale i ve Slezsku a na Moravě. »Snad nikdo nepochybuje o efektivitě a ekologii vodní dopravní cesty, a přesto není ochota ministerstva životního prostředí moderovat seriózní diskusi, a hlavně přijmout rozhodnutí. To se raději snaží o pozici mrtvého brouka a chce nechat problém vyhnít,« řekl Luzar našemu listu. Už se přitom mohli podle něj poučit z výstavby dálnic, že tento postup nefunguje a »podá-li stát příslovečný malíček, objeví se ekologické jezinky«. »To už jen z principu, ale zlé hlasy tvrdí, že mnohým jde také jen o byznys,« dodal poslanec. Nejde však podle něj pouze o ministerstvo životního prostředí, ale také o neschopnost ostatních ministerstev zahájit mezinárodní jednání s okolními státy na zahájení projektu Dunaj-Odra-Labe popřípadě aspoň v první etapě Dunaj-Odra. To Luzar označil za trestuhodné. Přitom, jak dodal, na polské straně již reálné úvahy na splavnění Odry od naší státní hranice existují. »Ukazují se jako reálná alternativa ke zlepšení životního prostoru průmyslové aglomerace Slezska, kde je potenciál větší než milion obyvatel koexistujících s průmyslem a produkujících nezanedbatelnou část HDP obou států,« konstatoval Luzar.

Hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně

Pokud nebude zajištěna spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty a nebudou vyřešeny všechny problémy, hrozí, že investice do nákladní vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad, varoval NKÚ. Příkladem takové investice je podle kontrolorů modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun. »Díky ní se měla navýšit přeprava zboží o 1 944 kontejnerů ročně a množství převezených sypkých materiálů o 1 900 tun. Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec,« konstatoval NKÚ.

Kontroloři se zaměřili i na projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je podle NKÚ právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká. »Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně,« opět varoval NKÚ.

(jad)


(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.