Ilustrační FOTO - Pixabay

V minulosti vystavěný mrakodrap kvalitního vzdělávání se hroutí

Snahu zkvalitnit školství v ČR brzdí nízký podíl veřejných výdajů na vzdělávání vzhledem k hrubému domácímu produktu (HDP). Navzdory zvyšování rozpočtu školství v uplynulých letech se tento poměr příliš nezměnil. Za rok 2017 byl obdobný jako v roce 2008 nebo 2001 a činil kolem čtyř procent.

Vyplývá to z Dlouhodobého záměru vzdělávání v letech 2019 až 2023, který v polovině července schválila vláda. Průměrný podíl vládních výdajů na vzdělávání v zemích Evropské unie byl podle Eurostatu předloni 4,6 procenta HDP.

Podle Dlouhodobého záměru 2019 až 2023 by se měla ČR snažit přibližovat v příštích letech svůj systém školství k úspěšným modelům vzdělávání v jiných zemích. »V případě ČR je však jedním z limitujících prvků konstantně nízký podíl výdajů (a to primárně veřejných) na vzdělávání vyjádřených jako procento HDP,« uvádí se v materiálu. Podle něj se i přes nárůst peněz na školství ve státním rozpočtu mezi roky 2011 a 2016 výdaje na vzdělávání ve srovnání s celkovým růstem ekonomiky poměrově snížily. »Za rok 2017 dosahoval procentuální podíl výdajů HDP na vzdělávání obdobných hodnot jako v roce 2008 nebo 2001, za rok 2016 byl tento podíl dokonce nejnižší od roku 2001,« stojí v dokumentu.

Po 30 letech jsme blíže Rumunsku než Švédsku

To, že oblast školství je finančně silně podhodnocena, komunisté podle člena sněmovního školského výboru Iva Pojezného kritizují drahná léta. Je také podle něj zajímavé, že politické strany, které se dostaly k moci, tedy do vlády, měly vždy školství jako jednu z nejdůležitějších priorit. Bohužel jen před volbami, ale pak nějak na své sliby během panování zapomněly, uvedl poslanec.

Člen sněmovního školského výboru Ivo Pojezný.

»Jsme tedy po třicetiletém období blíže Rumunsku než Švédsku, které nám bylo předkládáno jako vzor. A pokud odečteme prostředky na sport, vědu a výzkum, pak na tom budeme ještě hůře. Proto lze souhlasit s tvrzením ministerstva školství, že růst kvality škol brzdí nízké výdaje na vzdělávání,« řekl Pojezný našemu listu.

Samozřejmě že jsou podle něj i jiné nemoci, kterými nuceně naše vzdělávání dětí a mládeže prochází. Jako příklad uvedl tolik kritizovanou inkluzi, tedy společné vzdělávání dětí v běžných školách s dětmi s různým postižením, především s mentálně postiženými dětmi. »S inkluzí si již nikdo neumí poradit a ministerstvo doposud neučinilo jediný krok k nápravě. Bylo by také dobré si po letech přiznat, že tzv. kurikulární reforma (reforma vzdělávání, pozn. red.) nepřinesla očekávaný úspěch, spíše naopak. To nemluvím o likvidaci oborového vzdělávání a hledání východiska z kolapsu učňovského školství,« dodal Pojezný.

Z toho všeho podle něj plyne, že finanční prostředky jsou sice nesmírně důležité, zvláště pro udržení kvalitních lidských zdrojů, tedy kantorů a jiného školského personálu, ale určitě nejsou všechno. »Nám se bohužel v minulosti vystavěný mrakodrap kvalitního vzdělávání pomalu, ale jistě hroutí jako domeček z karet. Pro práci u montážních linek to však bude stačit,« konstatoval Pojezný.

Zvýšit by se měly platy pedagogů i nepedagogů

Z údajů ministerstva plyne, že se veřejné výdaje na vzdělávání v ČR od roku 2001 pohybovaly kolem čtyř procent HDP. Nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2011, kdy činily zhruba 4,3 procenta. Ačkoli ekonomika v ČR v té době ve srovnání s dalšími státy EU nadprůměrně rostla, do školství šlo v roce 2017 v ČR asi 3,9 procenta HDP.

Průměr vládních výdajů na školství v zemích EU byl v roce 2017 podle Eurostatu 4,6 procenta HDP. Nejvíce do vzdělávání investovali Dánové, Švédové či Belgičané, a to zhruba šest až sedm procent HDP. Nejmenší podíl výdajů na školství v poměru k HDP měli Rumuni, Bulhaři či Irové, jejichž vlády dávaly na vzdělávání kolem tří procent HDP.

Rozpočet Ministerstva školství ČR se od roku 2000 téměř ztrojnásobil. Před 19 lety činil 70,8 miliardy korun, letos má ministerstvo 205,8 miliardy korun. Tato částka obsahuje i peníze na sport, vědu a mládež.

Podle informací tiskového oddělení úřadu činil podíl výdajů resortu k HDP před dvěma roky 2,9 procenta. Loni se tento údaj podle odhadů úřadu zvýšil asi na 3,2 procenta a letos by měl být kolem 3,5 procenta. Celkové veřejné výdaje na vzdělávání zahrnují ještě peníze z některých dalších resortů nebo z obcí a krajů.

Podle vládou schváleného návrhu by ministerstvo mohlo v příštím roce hospodařit s 223,9 miliardy korun, a to včetně evropských dotací. Navýšit by se měly zejména peníze na platy učitelů a nepedagogických pracovníků, jako jsou školníci, uklízečky nebo kuchařky ve školních jídelnách.

(jad)


(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.