FOTO - Jorge ROYAN

V ČR je stále nejvíc knihoven na počet obyvatel

Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven na světě a velkou tradici. První návrhy na přijetí knihovního zákona pocházejí z roku 1901, zákon o veřejných knihovnách obecních pak byl ve sbírce zákonů vyhlášen 22. července před sto lety.

Podle něj měla každá větší obec povinnost zřídit veřejnou knihovnu. V roce 1920 bylo v Československu 2885 veřejných knihoven českých, 351 slovenských a 458 německých. V roce 1937 bylo českých 9392, slovenských 2976 a německých 3587.

První veřejná knihovna v Praze vznikla už v roce 1891. Po vytvoření tzv. Velké Prahy v roce 1922, kdy k hlavnímu městu bylo připojeno 38 měst a obcí, byla založena i knihovní síť. Dnes pod Městskou knihovnu v Praze spadá 43 poboček. Součástí jsou také tři pojízdné knihovny, tzv. bibliobusy zajíždějící do míst, kde knihovna chybí.

Počet a existenci veřejných knihoven ovlivnily politické události 20. století, kdy se několikrát drasticky měnily obsahy knihovních fondů. Počet knihoven v českých zemích činil v druhé polovině 20. století přes 10 tisíc, po roce 1989 se ustálil pod šesti tisíci. V posledních letech velmi mírně klesá (v roce 2017 bylo 5333 knihoven a 882 poboček), přesto je stále v ČR 5,1 knihovny na 10 tisíc obyvatel, evropský průměr je 1,3 knihovny na 10 000 obyvatel. Do českých knihoven chodí 32 % populace, průměr EU je 23 %, v Německu je to 16 %, ale v Dánsku 57 % obyvatel.

Počet registrovaných návštěvníků veřejných knihoven je po 30 let zhruba stejný, loni to bylo 1,4 milionu lidí. České knihovny však loni zaznamenaly také skoro 30 milionů on-line návštěv, jejich počet roste, a lidé tak mohou na dálku využívat databází, katalogů nebo si rezervovat objednávky. Internet v knihovnách využívá asi 17 % návštěvníků. Přístup k němu je ze zákona bezplatný, což přispívá k odstraňování bariér pro ty, kdo k němu nemají přístup.

Z technologického hlediska jsou na tom české knihovny srovnatelně se zahraničím. Jejich velkým handicapem jsou prostory, nové knihovny se v ČR desítky let nestavěly a ani po roce 1989 nových budov moc nevzniklo.

Budoucím trendem ve veřejných knihovnách by podle Víta Richtera z Národní knihovny měl být snadný přístup k digitálním dokumentům. Čtenáři by měli možnost získat ke čtení i díla nedostupná na trhu, což má být výsledek digitalizace. Knihovny čekají na novelu autorského zákona, která by mohla otevřít prostor pro nové služby. Půjčování e-knih je v českých knihovnách zatím velmi omezené, protože vydavatelé nechtějí knihovnám poskytovat licence na půjčování.

Prvorepublikový knihovní zákon platil 40 let, až na menší změny např. zrušení knihovních rad, jejichž roli převzaly národní výbory. V létě 1959 ho nahradila norma o jednotné soustavě knihoven. Socialistický zákon platil ještě déle než ten z roku 1919, zcela nová norma jej nahradila teprve od ledna 2002.

Československému i českému zákonu o knihovnách je společná podpora knihovní sítě. Ta již sice nedosahuje poměrů první republiky, kdy v roce 1929 bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přes 12 tisíc knihoven (dnes jich je kolem 5300), přesto však patří k nejhustším v mezinárodním srovnání. Jedna knihovna připadá na zhruba 2000 obyvatel, což je podle srovnávací studie Nadace Billa a Melindy Gatesových, zveřejněné před třemi roky, vůbec nejlepší údaj na světě.

Knihy se čtou stále méně

Čtenářů v ČR ubývá, knihovny se proto snaží budovat u dětí vztah k literatuře třeba prostřednictvím zábavních akcí a soutěží. Například Moravská zemská knihovna tak čtvrtým rokem pořádá soutěž Jižní Morava čte. Zapojují se do ní malé obecní i větší městské knihovny z celého kraje. Patronem soutěže se nově stal spisovatel a ilustrátor knih pro děti Pavel Čech.

Počet lidí v ČR, kteří ročně přečtou aspoň jednu knihu, klesl oproti předchozímu sběru dat v roce 2013 z 84 na 78 %, ukázal loňský výzkum agentury Nielsen Admosphere. Lidí, kteří ročně koupí nejméně jednu knihu, ubylo ze 48 na 44 procent. Do knihovny zašlo alespoň jednou za rok 28 % Čechů, před pěti lety jich bylo 32 procent. Při rozvoji čtenářských návyků hraje největší roli rodina a škola, třetím nejdůležitějším činitelem jsou knihovny, které si letos připomínají 100 let od přijetí knihovnického zákona. Právě díky němu má ČR nejhustší síť knihoven na světě.

V českých veřejných knihovnách se zastavil nárůst počtu návštěv, ročně tyto instituce zaznamenávají 22 milionů návštěvníků. I tak jsou nejnavštěvovanějším kulturním zařízením, za svůj život je využije asi 70 % lidí. Knihovnám však podle Richtera roste počet virtuálních návštěv, transakcí, které dříve znamenaly přijít do knihovny. Klesá počet výpůjček knih, který byl loni poprvé menší než počet stažených dokumentů - v obou případech jde přibližně o 50 milionů položek.

Počet výpůjček knih klesá od roku 2004, kdy jich bylo 73 milionů, loni si lidé půjčili 53 milionů knihovních dokumentů. Národní knihovna počet stažených dokumentů ve veřejných knihovnách počítá od roku 2010 - loni jich bylo skoro 55 milionů, čtyřikrát víc než v roce 2010.

Roste také počet kulturních a společenských akcí, které veřejné knihovny pořádají, a tím se podle Richtera potvrzuje fakt, že tyto instituce mají dnes trochu jinou funkci než dříve - jsou spíše místem setkávání, vyhledávaným místem pro studium i trávení volného času.

Z informací o knihovním zákoně z roku 1919

x Zákon o veřejných knihovnách obecních, který v přístupu k budování a spravování knihovní sítě vycházel z anglosaského a skandinávského modelu, přijalo Revoluční národní shromáždění 22. července 1919.

x Povinnost zřídit knihovny připadla obcím, které se také měly postarat o peníze na provoz. Zákon přitom umožňoval při vzniku obecních knihoven navázat na existenci stávajících biblioték, které mohly obecní úřady převzít, nebo se s nimi dohodnout na zajištění provozu knihovny. Různě velké obce přitom měly stanoveny různě dlouhé lhůty i to, kolik mají na provoz knihovny poskytovat peněz.

x Nejpřísnější byl zákon na obce s více než 400 obyvateli, které provozovaly vlastní školu, kde museli knihovnu vybudovat do konce roku 1921. O rok déle dostali na splnění povinnosti tam, kde sice měli školu, ale počet obyvatel se pohyboval mezi 300 a 400. Pětiletá lhůta platila pro obce nad 300 obyvatel bez školy a všechny ostatní měly knihovnu vybudovat do konce roku 1929. Již při vzniku zákona se počítalo s úlevami pro Slovensko či Podkarpatskou Rus, kde bylo knihoven podstatně méně.

x Krátce před první světovou válkou bylo v Čechách a na Moravě 4451 všeobecně přístupných knihoven ve 3243 obcích, snadný přístup k literatuře tedy měli obyvatelé asi dvou pětin obcí. Jejich rozložení však bylo nerovnoměrné.

x Počet knihoven po přijetí zákona výrazně vzrostl i díky penězům, které na jejich provoz musely obce uvolňovat. Financování vycházelo z velikosti sídla. Ty nejmenší do 5000 obyvatel byly povinné za každého občana poskytovat knihovně ročně 50 haléřů, do 10 000 pak 60 haléřů, do 100 000 obyvatel 70 haléřů a větší než stotisícová města pak 80 haléřů. Zároveň se určovalo, že větší sídla mají mít více poboček pro snazší dostupnost knih.

x Podle sčítání v roce 1920 sice počet knihoven oproti předválečnému stavu klesl téměř o polovinu na 2885, po pěti letech účinnosti zákona již disponovala ČSR hustou sítí více než 10 000 knihoven, a to jak těch oficiálně označovaných za československé, tak menšinových, zejména německých a na Slovensku maďarských. Menšinové bibliotéky přitom měly nárok na zvláštní podporu. V roce 1929 pak celkový počet obecních knihoven v Československu překonal 16 tisíc.

x Se zavedením knihoven se rodila i profesní příprava jejich personálu. »Knihovníkem jest ustanoviti inteligentní osobu znalou literatury a správy knihovnické,« stanovila vyhláška z listopadu 1919, podle níž měli mít knihovníci ve větších městech alespoň střední školu a navrch absolvovat odborné knihovnické studium. Předpis ovlivňoval i podobu knihovního fondu, mj. neměl obsahovat »detektivní a indiánské povídky, které sensačním způsobem dráždí fantasii čtenářovu«.

Připravila Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 12 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.