Měl by být přijat zákon o českém jazyku

Že nevíte, co je to »abgrejdovat«? Vaše chyba. To je…, tedy do dneška jsem to nevěděl a nejsem si jist, že je to pravda, a přitom jsem si to zjistil od chytřejších lidí. Ani oni si však nebyli zcela jistí. Jsem Moravák. O brněnském hantecu vím, i když bych také, abych porozuměl všemu, potřeboval hantecko-český slovník anebo vysvětlení od nějakého rodilého Brňáka. Ale, ono slovo bych ani ve slovníku hantecu nenašel. Je totiž o mnoho, mnoho let mladší než onen hantec, řeč brněnské spodiny. A zřejmě onomu slovu »abgrejdovat« jistá skupina lidí rozumí, tedy alespoň v Brně, protože v úterý dopoledne v reportáži z moravské metropole, jež nám měla představit čtyřicetiletí brněnské trolejbusové dopravy a její další perspektivy, jeden ze šéfů zdejšího dopravního podniku toto slovo použil a redaktorka televize ani nezamrkala, protože jí to bylo zřejmě zcela jasné. Ale abych vás dlouho nenapínal. Ono slovo znamená rekonstruovat, opravit, přizpůsobit novým podmínkám, původně i darovat.

Kdyby místo něho zazněla některá ze míněných a dalších variant, zřejmě by pohladila svou malebností. »Abgrejdovat« je možná místní žargon, možná jen výstřelek ze žargotu vmontovaný do češtiny. Ne, není to moravština. Kdyby nějaká byla, pak by se možná podobala hanáčtině, kopaničářské českoslovenštině, laštině, valaštině… Moc nářečí je na Moravě a ve Slezsku. Těžko by některé z nich za spojovací někdo vybral. Raději proto zůstaňme u češtiny. Jenže slova jako je »abgrejdovat« nám jazyk český przní.

Novotvarů, jejichž základ je v angličtině, či přímo anglická slova nahrazující ta libozvučná česká, se rodí jako španělských slimáků. Chcete-li jet na zájezd či do lázní, nedostáváte už poukaz, ale voucher, pokud třeba si chcete v horském středisku půjčit lyže, musíte se obrátit na »skipůjčovny«, nikoli »půjčovny lyží« a Prahou či jinými zajímavými místy vás neprovází průvodce, ale Guide, čti »gid«. Podobných příkladů je mnoho. Rostou, řekl bych, přímo geometrickou řadou. Proto si myslím, že zákon o českém jazyku, který navrhuje KSČM, by měl být přijat.

Adolf GRUBER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 53 hlasů.

Adolf GRUBER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


e173rb
2019-08-03 09:28
Ve veřejných institucích a sdělovadlech by mělo být používání
spisovné češtiny samozřejmostí. Bohužel není a mívám pocit, že
mnohdy dotyční lidé ani nejsou schopni vyjadřovat se spisovně. Nečtou
kvalitní čtivo a nemají ji zažitou. A tak se to hemží na slovní
zásobu nenáročnými mnohovýznamovými anglicismy, slovními parazity,
argotem, výplňky, zvuky ehm, éééééé apod., až se z toho ježí
chlupy na zádech. Pokud by se podařilo opět zkultivovat veřejně
publikovaný jazyk, jistě by to pomohlo ke kultivaci obecně. Ve školách
by se také mělo věnovat více času ke čtení. Slovní zásoba
mládeže je zpravidla až neuvěřitelně chudá.
jarprchal43
2019-08-02 16:45
Že vývoj jazyka určuje každodenní praxe se ví už hodně dlouho.
Pokusy chránit češtinu začal už Jan Hus, který brojil proti
přejatým slovům jako knedlík nebo košile. Připadají dnes někomu
nečeská? Jak si autor zákon představuje v praxi? Každý, kdo použije
slovo abgrejdovat dostane sto ran holí? V redakcích budou sedět
cenzoři? Cha, chá...
salekiv
2019-08-02 09:12
Pojem upgrade je v IT naprosto běžný výraz, který znamená povýšení
SW na vyšší verzi. Pracovníci IT jiný výraz pro tuto činnost z úst
už 30 let nevypustí, protože by ji museli mnohoslovně opisovat. To že
se tento výraz rozšiřuje i do jiných oblastí je holt vývoj, který se
nedá zastavit. Použití výrazů voucher, ski rent, guide má svůj
význam v cestovním ruchu, kdy mu rozumí na rozdíl od autora každý
cizinec, pro které jsou tyto mezinárodní popisy především určeny.
Myslet si, že nějaký zákon jejich používání omezí, je nesmysl.
brekeke84
2019-08-02 08:22
Vždyť je to jedno. Podstata zůstává třeba u půjčovny lyží stejná
i když ji nazveme "půjčovna lyží", "skipůjčovna"
nebo třeba "vercajknalyžování". A má-li někdo strach o
český jazyk a bojí se přejatých a zlidovělých výrazů z jiných
jazyků, tak by si měl svůj slovník taky apgrejdovat. Koneckonců vše
se vyvíjí a ani češtinu nezakonzervuješ.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.