Johnson sází na vytvoření bezcelních zón

Britská vláda chce po plánovaném odchodu z Evropské unie vytvořit po celé zemi až deset zvláštních ekonomických zón v přístavech a na letištích. Ty by firmám umožnily dovážet, zpracovávat a reexportovat zboží, aniž by podléhalo britským daňovým a celním pravidlům, informoval zpravodajský server BBC.

Ministryně mezinárodního obchodu Liz Trussová uvedla, že vytvoření zvláštních ekonomických zón by pomohlo vytvořit »tisíce pracovních míst«. Premiér Johnson chce, aby přístavní a letištní zóny bez daňové a celní zátěže vznikaly především v hospodářsky slabých oblastech, a přispěly tak k jejich rozvoji. Dříve mluvil o tom, že by jich mohlo být »asi šest«. Plán ministryně Trussové hovoří až o deseti.

Premiér Boris Johnson. FOTO - wikipedia commons

O status bezcelního přístavu má být možné žádat podle vlády hned po odchodu Británie z EU, který je nyní plánován na 31. října.

Opoziční labouristé vládní plán kritizují. Podle stínového ministra mezinárodního obchodu Barryho Gardinera nezahrnuje žádné nové investice a mohl by přilákat do Británie daňové podvodníky či zločince, kteří budou chtít vyprat špinavé peníze.

Vytváření zvláštních ekonomických zón umožňuje již nyní legislativa EU, podle příznivců britského plánu bude ale jejich přínos po brexitu mnohem větší.

Podle BBC je na světě asi 3500 zvláštních ekonomických zón, především ve východní Asii. V EU jich je asi 80. Británie jich měla v různých obdobích mezi lety 1984 a 2012 sedm, například v přístavech v Liverpoolu, Southamptonu či na letišti Prestwick u skotské metropole Glasgow.

Nový britský premiér Johnson hodlá vyvést Spojené království z evropského bloku na konci října. Usilovat chce o uzavření dohody s Bruselem, která by neobsahovala irskou pojistku, nebrání se ale ani odchodu bez dohody. Takzvaná irská pojistka obsažená v dohodě dojednané bývalou premiérkou Theresou Mayovou má zabránit hraničním kontrolám mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Před neřízeným brexitem opět varoval guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney. »Bez dohody by byl šok pro hospodářství okamžitý,« řekl Carney BBC. Podle něj by některé podniky v takovém případě už nemohly fungovat, postižené by byly především firmy z oblasti automobilového, potravinářského a chemického průmyslu. Brexit bez dohody by podle Carneyho přivodil pád libry, růst inflace a zpomalení růstu hromadného domácího produktu.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 3 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-08-07 20:55
Nepřeji Británii pod vedením Johnsona, aby dělala to o čem zpíval
Kryl. Ryla držkou v zemi ...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.