Ilustrační FOTO - Pixabay

Klimaskeptici prohráli. Máme údaje za 2000 let

Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahuje jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum vědců ukazuje, že argumenty, jež používají tzv. klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.

Když výzkumníci prozkoumali klimatickou historii naší zeměkoule za poslední staletí, všimli si několika zásadních období. Ta se pohybovala od tzv. římské teplé periody, která trvala od roku 250 do roku 400 našeho letopočtu a kdy napříč Evropou panovalo nezvykle teplé počasí, po slavnou malou dobu ledovou, kdy teploty od 14. století na několik stovek let poklesly.

Tato období byla považována za důkaz toho, že se svět oteplil a ochladil za poslední staletí několikrát a že oteplování zaznamenané od začátku průmyslové revoluce je pokračováním vzorce a není potřeba se jím znepokojovat.

Tři nové studie ale ukazují, že tato argumentace nestojí na pevné půdě. Vědecké týmy zrekonstruovaly klimatické podmínky, jež se na Zemi vyskytovaly za posledních 2000 let. Údaje získali ze zástupných záznamů o změnách teplot, například z letokruhů, korálů či usazenin v jezerech. Zjistili, že žádné z období změn teploty se neprojevilo v globálním měřítku.

Výzkumníci například tvrdí, že malá doba ledová vrcholila v oblasti Tichého oceánu v 15. století, zatímco v Evropě v 17. století. Obecně podle nich nelze vysledovat výskyt dlouhodobého vzrůstu nebo propadu teplot ve stejném čase na více než polovině zeměkoule. Při tzv. středověké teplé periodě, jež se vyskytovala od roku 950 do roku 1250, stoupla významně teplota jen na 40 % povrchu Země. Dnešní oteplování má oproti tomu vliv na velkou většinu světa…

»Zjistili jsme, že nejteplejší období za poslední dvě tisíciletí nastalo v průběhu 20. století na více než 98 % planety,« píše se v jedné ze studií. »To je silným důkazem toho, že antropogenické, tedy člověkem způsobené globální oteplování nejenže nemá v kontextu posledních 2000 let obdoby z hlediska absolutních teplot, ale také z hlediska rozšíření v prostoru,« pokračuje studie.

Přirozená nestálost ta tam

Badatelé vypozorovali, že v období před moderní průmyslovou érou měly největší vliv na klima sopky. Nenašli žádný náznak toho, že by dopad na průměrnou globální teplotu měly výkyvy ve slunečním záření.

Současné období podle tvrzení autorů studií významně přesahuje přirozenou nestálost. »Z pomocných dat a také z naší rekonstrukce (klimatických podmínek) lze vyčíst, že míra oteplování v nedávné minulosti jednoznačně přesahuje přirozenou míru oteplování, kterou jsme propočítali. Je to další způsob, kterým lze pohlížet na výjimečnou povahu současného oteplování,« řekl Raphael Neukom z univerzity v Bernu.

Ačkoliv si vědci nedali za cíl určit, zda mají na současné klima zásadní vliv lidé, jejich výsledky jasně naznačují, že tomu tak je. »Nesnažili jsme se zjistit, co nedávné oteplení způsobuje. To bylo předmětem mnoha studií v minulosti a fakta pokaždé ukazují, že za tím stojí antropogenické příčiny,« pokračoval Neukom. »Přímo to v naší práci neověřujeme. Můžeme pouze ukázat, že přírodní příčiny podle našich dat nestačí k tomu, aby způsobily míru oteplování a prostorový obraz, který nyní pozorujeme,« dodal.

Všichni ohromeni

Ostatní vědci jsou kvalitou nových studií ohromeni. »Provedli to (studii) po celém světě s více než 700 záznamy za období 2000 let. Mají korály a jezera a také pomocná data,« řekla profesorka Daniela Schmidtová z univerzity v Bristolu, která se na výzkumu nepodílela. »A byli také velice opatrní při hodnocení dat i posuzování jejich zkreslení, které nevyhnutelně obsahují. Kvalita těchto dat a jejich pokrytí je tu skutečně největším pokrokem. Je to úžasné,« dodala.

Podle mnoha expertů práce vyvrací řadu tvrzení, která učinili klimatičtí skeptici v posledních desetiletích. »Tato studie by měla konečně zabránit popíračům klimatické změny, aby tvrdili, že nedávno pozorované souvislé globální oteplování je součástí přirozeného přírodního cyklu,« prohlásil profesor Mark Maslim z University College London, který se na studii rovněž nepodílel. »Práce ukazuje opravdu jasný rozdíl mezi regionální a lokalizovanou změnou klimatu v minulosti a skutečně globálních dopadech antropogenického vypouštění skleníkových plynů,« řekl Maslin zpravodajskému serveru BBC… Tři studie vyšly v časopisech Nature a Nature Geoscience.

Opravdu nejde o bludy. Dokládají to nedávné teplotní šoky. Červen 2019 byl po celém světě nejteplejším červnem v historii. Toto prvenství přebral po červnu z roku 2016. Dosažení rekordu lze vysvětlit především zvláště výjimečnými vedry v Evropě, která byla vystavena teplotám v průměru o dva stupně Celsia vyšším, než je normální, uvádí údaje evropského programu Copernicus, který se zabývá klimatickou změnou. Jižní Amerika podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) rovněž prožila svůj nejteplejší červen.

Lámání rekordů

Třeba Francie překonala svůj absolutní teplotní rekord. Ve Vérargues na jihu země naměřili 28. června 46 stupňů Celsia. Dosavadní rekord byl 44,1 stupňů z roku 2003.

Během druhé vlny, která prý právě končí, zůstaly teploty pod touto laťkou, ale hranice 40 stupňů, která byla ve Francii překročena za posledních 50 let pouze ve výjimečných případech, byla překonána v řadě měst včetně Paříže, jež zlomila svůj rekord (42,6 stupňů Celsia oproti 40,4 v roce 1947).

I několik dalších evropských zemí překonalo minulý týden svůj absolutní rekord, v některých případech i několikrát, například Německo (42,6 stupňů celsia), Belgie (41,8), a Nizozemsko (40,4). »Od roku 2015 jsme svědky extrémních vln veder, které se objevují každý rok, ať už v jižní nebo severní Evropě,« shrnuje Robert Vautard, klimatolog z laboratoře klimatických věd a životního prostředí.

Vautard a jeho kolegové z vědecké skupiny World Weather Attribution na začátku července uvedli, že oteplování klimatu učinilo červnová vedra ve Francii nejméně pětkrát pravděpodobnějšími, než kdyby lidé klima nepozměnili.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v prvním pololetí roku 2019 silná vedra vyskytla také v Austrálii, Indii, Pákistánu a v některých oblastech Blízkého východu. WMO předpovídá další podobné úkazy v průběhu léta na severní polokouli.

V půlce července dosáhla rtuť teploměrů rekordní hodnoty (21 stupňů Celsia) ale i v Alertu, nejsevernějším obydleném místě planety, vzdáleném necelých 900 kilometrů od severního pólu.

Poslední čtyři roky byly podle OSN nejteplejšími od dob, kdy se provádí měření. »WMO odhaduje, že období 2015-19 bude úsekem pěti nejteplejších po sobě jdoucích let, jaké jsme kdy zaznamenali,« uzavřel Johannes Cullmann, ředitel oddělení klimatu a vody v této organizaci.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.6, celkem 16 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-08-08 00:34
R.J.: Dobří propagandisté otevřeně nelžou, spíš využívají
polopravdy.
halonoviny
2019-08-07 13:42
Ale copak, copak, Frondo? Když BBC vyhlásila Marxe myslitelem
tisíciletí, to Vám byla dobrá a teď ne? Používáte dvojí metr? BBC
samozřejmě je daleko věrohodnějším masmédiem, než nejrůznější
alternativní servery... A ČT? Jo, často mě štve svým pravičáckým
zaměřením, ale vyloženě vymýšlet si taky nemůže! R. Janouch
fronda
2019-08-07 02:04
BBC má podobnou důvěryhodnost, jako ČT.
pragmatik
2019-08-06 16:41
Hlavní příčinou je i neúměrný růst počtu obyvatel. I
nezaměstnanost ukazuje, že "nadbytečných". Propagátory
tohoto růstu jsou papež František, Islám a další náboženství,
která loví "dušičky" do nsvého stáda. Dále nikdo nesáhne
na leteckou přepravu zboží, exhalace daná armádou při cvičeních
atp. Zůstává jen buzerace těch, co na to mají malý vliv.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.