Ilustrační FOTO - Haló noviny

Proč oběti trestných činů žádají tak málo o odškodnění?

Odškodnění pro oběti trestných činů získalo dosud jen 30 lidí. Ministerstvo spravedlnosti jim vyplatilo téměř tři miliony korun, na účtu přitom bylo k dispozici téměř 130 milionů! Jaké jsou důvody malého zájmu postižených o peníze, na který mají zákonný nárok?

Většina peněz podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Martina Bačkovského propadla státu. Podle ředitelky Bílého kruhu bezpečí Petry Vitoušové by pomohla větší informovanost obětí a delší lhůta na podání žádosti. Uvedli to nedávno v České televizi.

S tím souhlasí stínový ministr vnitra KSČM, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Zdeněk Ondráček. »V každém případě by pomohla média. Dotyční lidé sice poučovaní policií jsou, ale vzhledem k tomu, že toto poučení každé oběti má dnes skoro devět stránek textu tištěných malým písmem, je hlavně hrozně nepřehledné. Před 20 lety bylo poučení poškozeného na jednu stránku. A i když policista to základní postiženému řekne, v množství poučení, která tento člověk dostává, se to ztratí,« uvedl pro náš list Ondráček, který se problematice také jako člen ústavně právního výboru Sněmovny dlouhodobě věnuje a s kolegy dosáhl v této oblasti i změny zákona.

Stínový ministr vnitra KSČM, místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Zdeněk Ondráček.

»Na účet došly od začátku jeho fungování platby v celkové výši 129,5 milionu korun. Aktuální stav účtu je 12,5 milionu korun,« uvedl Bačkovský. Mezi oběti trestných činů resort zatím rozdělil 2,8 mil. Kč, nejvyšší vyplacená částka byla 2,2 mil. Kč. Účet ministerstvo zřídilo v lednu 2018, aby usnadnilo obětem cestu k odškodnění. O velkou část peněz, které se na účet dostaly od pachatelů, však nikdo neměl zájem. »Z peněz, o které se nikdo v dané lhůtě nepřihlásí, propadne 98 procent do státního rozpočtu a dvě procenta na probační a mediační službu,« sdělil Bačkovský. Žádostí o odškodnění je málo. »Máme tu velkou část peněz, které se přelévají do státního rozpočtu, protože o ně nikdo nemá zájem,« komentovala situaci na účtu Jiřina Lidmilová z odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti.

»Je vidět, že se potvrzují má kritická slova mnohokrát opakovaná i ve Sněmovně. Člověk, oběť trestného činu, je poučován o stovce věcí. Kdyby byl poučen o třech nejdůležitějších a věděl, kde si ostatní má přečíst, třeba by si to vyhledal a v klidu přečetl doma u počítače. Ale číst dlouhé texty někde na policii? Poškozený je vystresovaný, je na policii s textem, na který se nesoustředí, často se nesoustředí ani na vysvětlení toho základního od policisty,« je přesvědčen poslanec KSČM.

Je šedesátidenní lhůta dostačující?

O to, aby se oběti trestných činů o možnosti získat odškodnění dozvěděly, se starají rovněž soudy, Probační a mediační služba a také Bílý kruh bezpečí. Podle jeho prezidentky Petry Vitoušové by pomohla větší informovanost obětí o stavu rozsudku a prodloužení šedesátidenní lhůty, ve které lze o peníze požádat. Oběti by podle ní měly být lépe informované o tom, že se rozsudek stal pravomocný – a od této chvíle mají na peníze z účtu pro odškodňování obětí trestných činů nárok, protože poté musí odvolací proces a pravomocnost rozsudku sledovat samy, což je pro ně často náročné a zdlouhavé. »Od té chvíle jim nemilosrdně začíná běžet lhůta. Ta je podle mého názoru velmi krátká,« doplnila pro televizi Vitoušová.

Lidé podle Ondráčka žijí nejčastěji ve staré představě, že jsou-li pojištěni, škodu jim zaplatí pojišťovna. Nebo ji zaplatí pachatel, který škodu způsobil - policie ho chytí, a v odsuzujícím rozsudku ten člověk dostane povinnost náhrady škody. Nikdy to jinak nebylo. »Ale že je tu ještě nějaká třetí možnost – nárok na odškodnění oběti, to 90 procent lidí vůbec neví, i když je o tom policie poučuje,« dodal Ondráček. Je přesvědčen o tom, že kdyby média nešla jen po senzacích a negativech, ale víc informovala o tom, že oběť má ze zákona na odškodnění nárok, ale že o něj musí požádat, mohla by pomoci situaci zlepšit.

»Můžeme po nějaké době s kolegy, se kterými jsme tento návrh předkládali, zvážit případnou úpravu a případně zkusit lhůtu k podání žádosti prodloužit. Ale to podle mě stejně nic nevyřeší, když dáme lhůtu půl roku, tak když člověk neví, že tak může činit, neudělá to ani za 60 dní, ani za šest měsíců. My potřebujeme větší osvětu, aby lidé věděli, že mají na odškodnění nárok. Je zkrátka důležité to dostat mezi lidi,« dodal Ondráček.

Bačkovský sdělil, že i když je na účtu peněz dost, ne všichni žadatelé odškodnění dostanou. »Řada žadatelů nyní čeká, zda jejich pachatel uložený trest splní, či zda se podaří jeho zajištěný majetek zpeněžit,« vysvětlil. »Účet si nelze představovat jako fond, do kterého přicházejí peníze a libovolně se z něj peníze přidělují. Musí dojít ke spárování konkrétní oběti s konkrétním pachatelem,« dodal mluvčí ministerstva spravedlnosti. Ondráček poukázal rovněž na to, že v ČR dojde ročně zhruba k 350 tisícům trestných činů, ne vždy je jen jeden poškozený, je jich kolem milionu ročně, a ne každý má na odškodnění nárok.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 18 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.