Rozhovor Haló novin s Janem Klánem, předsedou OV KSČM Kutná Hora

Každé zadlužení obci svazuje ruce

Počet obcí, které loni překročily zákonem stanovené limity zadlužení, dosáhl počtu 517 (z celkových 6252), což je o 61 obcí víc. Bez dluhu loni hospodařilo 3590 obcí a Plzeňský a Jihočeský kraj. Je to podle vás málo, či hodně – a z jakých důvodů se obce nejvíce zadlužují?

Předně si nejprve musíme říci, kde obce získávají peníze. Příslušná obecní kasička se plní ze tří zdrojů. Nejznámějším a největším balíkem peněz jsou prostředky od státu a také krajů. Poté zde máme příjmy z vlastní činnosti a poslední složku tvoří místní poplatky a dary. Tyto tři atributy tvoří celkový objem peněz, se kterým daná obec může nějak nakládat.

Pokud budeme porovnávat stav zadlužení s celkovým počtem obcí, tak to moc není. Nicméně každé zadlužení je problematické, protože dané obci svazuje ruce. Ještě do nedávna neexistovala ani dluhová brzda, takže dluhy obcí mohly pořád růst bez toho, aniž by stát mohl do procesu zadlužení nějak zasahovat. Nově však může obce omezit tím, že jim pošle méně peněz, nebudou-li dluhovou brzdu respektovat. Ministryně financí Alena Schillerová si hospodaření obcí pochvaluje, protože zdravě hospodaří téměř 90 procent z nich. Nově jsou totiž nastavena pravidla, kdy obce musí hospodařit v zájmu zdravých udržitelných veřejných financí. Tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmu za poslední čtyři rozpočtové roky. Kdyby to obec nesplnila, ministerstvo financí zakročí a jednoduše řečeno jí přiškrtí přísun peněz.

Z jakých důvodů se obce nejvíce zadlužují? To může být různé. Například se mohou zadlužit kvůli výstavbě nějaké sportovní haly (to je třeba případ mého města Kutná Hora), výstavbě kanalizace a vodovodu atd. Možností je mnoho, protože dnes je vše o penězích a mnozí starostové i starostky si posteskávají, že jsou zajatci bankovních domů.

Co se stane, když obce limity třeba i opakovaně překročí?

Jak jsem už uvedl, v případě porušení rozpočtových pravidel a výše dluhu může ministerstvo financí dotčeným obcím pozastavit převod podílu z výnosu daní, což je nejobjemnější složka obecního rozpočtu. Je to tedy poměrně velký strašák, a pokud nad příslušnou obcí visí taková hrozba, vždy nějak své zadlužení stáhne, aby nedošlo k nějakým problémům.

Pamatuje na zadlužení obcí dostatečně naše legislativa?

Jistým řešením problému se zadlužeností obcí by bylo přijetí oddlužení obcí, případně přijetí zákonné úpravy insolvence obcí. Některé takové modely fungují v okolních státech, ale my jsme stále pozadu. Zajímavý model mají na Slovensku v rámci ozdravení obcí, nebo také v Rakousku, kde se vyskytl problém ve spolkové zemi (obdoba našeho kraje) Korutany, která dlužila mnoho miliard eur, protože byla věřitelem záruk jisté banky. Nakonec to tam museli vyřešit zestátněním oné krachující banky po roce 2008, kdy došlo k velké finanční krizi. V našich podmínkách jsme na tento problém zatím nenarazili. Naštěstí. Všimněte si však jedné zajímavé věci.

Máte na mysli ono zestátnění banky?

Přesně tak. V tomto případě nikomu nevadí slovo zestátnění, dokonce po tom i mnohdy volají banky, když se ocitnou v problémech. V jiné oblasti se tento termín moc nepoužívá, respektive je často nálepkován v rámci různých negativ. Jenže pokud se dluh hromadí, musí se nějak umořit. Obce nemají v tomto ohledu moc možností, protože jejich hlavním příjmem jsou peníze od státu a krajů v rámci přenesené působnosti. Takže dluh často umořují z peněz, které od státu dostanou. Pak samozřejmě můžou dluh snižovat i prodejem obecního majetku, ale takový případ vidím velice nerad, protože poté mají obce zprivatizováno všechno a nemají s čím hospodařit. Pak se dostáváme do problému, který nazývám přílišnou privatizací veřejného prostoru, kdy je obecní, tedy to společné, sníženo nebo úplně odstraněno. Poté si soukromá sféra může dělat, co chce, v rámci zákonů a vyhlášek.

Obecní, stejně jako státní i krajské vlastnictví je podle mého názoru výhodnější než soukromé, byť respektuji obě formy vlastnictví. Jaký je rozdíl mezi státním hospodářem a soukromým? V čem je ten soukromý lepší, když mu jde primárně o jeho vlastní zisk? V případě obecního vlastnictví sice obec vytváří zisk, ale primárně jej vkládá zpět do onoho vlastnictví. Samozřejmě že jsou výjimky, ale správně by to tak mělo být. Znám však případy, kdy se například z obecních firem stala »dojná kráva« a zisky se přerozdělovaly tamním manažerům, kteří měli uzavřené manažerské smlouvy.

Pracujete v komunální politice. S jakými problémy se dnes vlastně obce nejvíce potýkají? A jakých obcí se to především týká? Máme přece obce bohaté a chudé, ne?

Určitým způsobem jsem zakomponován v komunální politice Kutné Hory, kde jsem členem finančního výboru města, takže vidím na všechny finanční toky. Obce se kromě zadlužení potýkají také s nedostatečným bytovým fondem i výstavbou nových bytů. Rovněž problematické je sociální bydlení. Zákon o tomto bydlení již sice byl napsán, ale celé to skončilo na tom, že se nedokázala domluvit ministerstva práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj. Na tento zákon obce také čekají již mnoho let. V některých zákonech se sice operuje s pojmem sociální byty a s tím, že je mají obce vytvářet. Jenže jak je chcete vytvářet, když nemáte buď z čeho, a pokud je z čeho, tak nemáte kde stavět?

Navíc dnes se všude rozmohla developerská výstavba a obec je tam jen malým hráčem. I tohle by se mělo změnit.

Jak konkrétně?

Například tím, že by určitá část nové výstavby připadla příslušné obci a byla tam nastavena určitá regulace výše nájmu. Podobný model například uplatňují ve Vídni. V poslední době se to stává běžné i v jiných městech Evropy, zejména na západ od nás, kde přehodnocují současný neutěšený stav vysokých cen za bydlení. Kupříkladu berlínská vláda zasáhla do stanovení výše nájemného i pro soukromé vlastníky, kteří vyšroubovali ceny za nájem tak vysoko, že na bydlení téměř nikdo nemá. Říkám si, že když mají rozum na západ od nás, tak proč bychom měli být pořád sociální laboratoří v ryzím pojetí kapitalismu?

Každá obec má své specifické problémy, ale hodně bude obce trápit i stav místních komunikací nebo problémy se zajišťováním dopravy. Je pravda, že máme obce bohaté a chudé, a je také pravda, že nejvíce peněz v rámci rozpočtového určení daní spolykají velká města. Typicky Praha nebo Brno. Vždy jsem byl zastáncem solidarity, a proto podporuji jiné přerozdělení financí, takové, aby více peněz dostávaly střední a menší obce, které dost často ani nemohou uskutečnit nějaký svůj záměr, protože na to nemají dostatek finančních prostředků.

Na co si obce berou především úvěry?

To je různé. Záleží, na čem se místní zastupitelé domluví. Může se jednat například o výstavbu chodníků, opravu místních komunikací nebo bytovou výstavbu. Někde si například musejí vzít úvěr na dokončení kanalizace a vodovodu. Problémem je, že dnešní společnost je globálně postavena na dluhu. Do nekonečna to však jít nemůže, právě proto se nastavují různé dluhové brzdy.

A jak je to s dotacemi? Jak a na co je mohou obce čerpat? A za jakých podmínek?

V tomto případě záleží na tom, kdo dotace vypisuje. Zda je to kraj nebo nějaké ministerstvo. Každý subjekt, který dotační tituly vypisuje, k tomu vždy dává manuál s vysvětlením, co musí žádost obsahovat a za jakých podmínek lze o dotaci žádat. V tomto případě je nutné pravidelně sledovat minimálně webové stránky příslušných aktérů. Tam se vždy vše nalezne. Důležité je žádosti o dotace poslat včas. O podmínkách pro čerpání rovněž rozhoduje ten, kdo dotaci dává. Například se liší výší spoluúčastí. Většinou bývá 60 % na 40 %, ale může to být různé. Dotační tituly se vypisují každý kalendářní rok a vždy v nich naleznete oblasti, kde se dotace budou přidělovat.

Co když se obec dostane do dlouhodobé insolvence? Může zbankrotovat? Kdo je za to zodpovědný a kdo to odnese?

Teoreticky jde všechno, ale bankrot obce by byl opravdu na pováženou, protože by - řečeno samozřejmě ironicky - mohla být poté celá na prodej. Jenže, kdo by si ji poté koupil? Když je obec v dlouhodobé insolvenci, nastupuje zákon z roku 2017, zákon o rozpočtové odpovědnosti, který řeší monitoring obcí. Ministerstvo vnitra jako gestor pak vždy vidí, kde je problém. Zákon jasně říká, jak už jsem uvedl, že zadlužení obce nesmí překročit 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak přesto stane, musí obec snížit svou zadluženost o pět procent ročně.

A kdo to celé odnese? Měl by to odnést ten, kdo zadlužení způsobil. V tomto případě vedení příslušné obce, protože jim zákon o obcích jasně říká, že mají se svěřenými finančními prostředky zacházet s péčí řádného hospodáře. V tomto případě je také nutné, aby se o stav místních financí zajímali občané, kteří v dané lokalitě žijí. Jiné prostředky zatím neexistují.

Celková výše dluhu loni činila v případě obcí 62,5 miliardy korun a obce hospodařily s přebytkem 8,3 mld. Kč, což je meziročně o 13,2 mld. Kč méně. Vyplývá to ze zprávy o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018 předložené vládě. Co nám tato čísla říkají či signalizují?

Ukazuje nám to, že v globálu obce hospodaří celkem slušně a snaží se krotit svůj případný dluh. Z toho plyne, že je dobře, když existuje zákon o dluhové brzdě. Kdyby tento zákon neexistoval, tak bychom měli určitě zadlužených obcí mnohem více.

A nakonec osobní otázka. Co dnes dělá bývalý poslanec Jan Klán? Vím, že třeba dost publikujete, vyjadřujete se ke každodenním více či méně politickým či společenským problémům...

Co momentálně dělám? Jsem zaměstnanec ÚV KSČM a předseda OV KSČM Kutná Hora. Zároveň se zabývám různými analýzami a výzkumy, které se týkají postavení levice v naší společnosti. Momentálně dokončuji studii o tom, kam se poděli voliči levice, a hlavně KSČM, jak je získat zpět a jak pro myšlenku sociálně spravedlivé společnosti získat nové, případně mladé lidi.

Často se vyjadřuji k různým problémům jako sociolog a píši k tomu i odborné články. Různé pohyby ve společnosti, které analyzuji, poté vtěluji do svých komentářů, které postihují současnou realitu. Spolupracuji také s lidmi z Akademie věd ČR a různé informace získávám i ze Sociologického ústavu AV ČR. Rovněž se vyjadřuji k regionální tematice ve svém okrese. Politika je mi pořád velice blízká a sleduji samozřejmě i politické dění, abych nevypadl ze zkušeností, které mám z doby svého poslancování. Právě proto se snažím neustále publikovat články i komentáře. Zda jsou mé analýzy a články kvalitní, však musí posoudit někdo jiný.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 12 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.