Dva brífinky

Minulý týden v tentýž den se konaly dva brífinky. První několika ministrů ze sociální demokracie, druhý premiéra a odstupujícího ministra kultury Staňka. V tom prvním ministři ČSSD žádali peníze navíc pro své resorty, v tom druhém, odmyslíme-li si vystoupení premiéra, nám opět doc. Staněk shrnul argumenty, které znamenaly konec jeho ministrování. Ty první jsem chápal, že ministři ČSSD chtějí více peněz, se nedivím. Pokud by však byly ministryní financí peníze odsouhlaseny, znamenaly by další zadlužení naší vlasti, protože nevěřím, že by některý z dalších ministrů si nechal sáhnout na miliardy pro svůj resort. Znamenalo by to jeho konec, protože by ani špetkou nedokázal naplnit potřeby oblastí, které řídí. Pokud jde o ministra Staňka, pochopil jsem ho také. Chtěl pořádek, a místo pochvaly a uznání dostal přes prsty. Tady nebyly ve hře miliardy, byť dobře zdůvodňované, ale prostá lidská snaha o pořádek.

Dodnes jsem ovšem nepochopil, proč vlastně musel odejít. Okamžitě poté, co odvolal dva ředitele, kteří své povinnosti brali mírně řečeno podivně, dostalo se mu přece podpory. Pak několik desítek, možná stovek - ale to se mi nezdá pravdivé, protože vždy za některými radikály se vezou ti, kteří jsou zbabělí, anebo nemají názor - umělců se postavilo za Fajta. A vlastně odsouhlasilo tak řešení protizákonností či amorálností. Teprve po zveřejnění jejich hlasů za podpory pravicového prvního místopředsedy ČSSD Onderky, předseda Hamáček najednou změnil svůj názor. A postupně dovedl zemi téměř až k vládní krizi. Také jmenování dalšího z místopředsedů, který touží po ministerském křesle, a ač každý ví, že nemá na takovou funkci nejen zkušenosti, ale ani znalosti, vyvolává mnoho otázek. Je tato strana ještě schopná něco řídit, když má strach ze zavedení pořádku a když v ní vládne neskrývaná touha některých funkcionářů po moci i za cenu ztráty prestiže jich samých a strany celé?

Ostatně po pádu Sobotkova vedení ČSSD se ukázalo, že strana sama se pohybuje v takových problémech, jaké ji nakonec mohou smést z politické scény. Jeden hot, druhý čehý, jak se dřív v době koňských potahů říkávalo na venkově, strach z toho, co řeknou silní představitelé strany na ten či onen problém, jak se to projevilo při pokusu jmenovat pana Pocheho ministrem zahraničí, co tomu či onomu řeknou hejtmani Netolický či Bernard, brzdí její jakékoli smysluplné rozhodnutí.

Ministr Staněk měl smůlu. Zapletl se do licitací zasvěcených anebo jinak řečeno, zájmových skupin. Ten nový, pokud to bude starosta Nového Města na Moravě, může totiž udělat jediné. Podřídit se silným a už nehledat nezákonnosti a nemorálnosti, protože by pak, stejně jako doc. Staněk, mohl narazit. A to on ve své touze po nějakém resortu, bude-li nakonec přece jen jmenován, nechce.

Václav ŠENKÝŘ, předseda kontrolního výboru města Děčína (KSČM)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 51 hlasů.

Václav ŠENKÝŘ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-08-07 19:48
Tak nějak to bude, bohužel pro ČSSD.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.