Mosty a lidská nadutost

Mosty vždy spojují lidi a národy. Je známo, že více spojily národy mosty železniční za pár desítek let než tisíc let římskokatolické ideologie. Ale mosty nepřinášejí jen radosti, ale i starosti. Občas nějaké spadnou, o jiné pečují tzv. odborníci.

Začnu u mostu, jehož základy položil před skoro sedmi stoletími náš panovník Karel IV. Tento skvost naší minulosti posprejovali němečtí výrostci a díky duchapřítomnosti občanů byli zadrženi takříkajíc se sprejem v ruce. Co následovalo poté, je ukázkou toho, jak to v naší zemi funguje. Nejen že se o problému skoro dva týdny mluvilo, ale slovutní památkáři začali rozebírat látky, které byly na most nastříkány. A to přesto, že byli němečtí výrostci zachyceni ihned na místě činu spolu s příslušnými spreji. Po důkladném průzkumu laboratoří se znalci našeho umění a kultury vydali na místo štětečky zkoumat, co na sprej na mostě platí, a co ne. Kde se vzal, tu se vzal, našel se bodrý chasník, nějaký pan Černý, který místo chemikálií, které začali používat tzv. restaurátoři, odstranil barvu horkou párou za dvě hodiny. Když se slovutní památkáři v deset(!) hodin dostavili čistit a zkoumat Karlův most, po nasprejovaném nápisu nebylo ani vidu.

A nastal kvikot o neodbornosti... Přitom Technická správa komunikací se nechala slyšet, že most poškozen nebyl. Ono totiž stačí někdy používat selský rozum!

Kdyby pana Černého nebo kohokoliv jiného naše slovutné instituce zavolaly hned tu noc, kdy se to stalo, stačilo opravdu ještě tekutou barvu umýt horkou párou a nemohla se do kamene dostat a tam zaschnout. Vůbec by naší kultuře prospělo, kdyby těch poučených s kulatými razítky bylo živeno v našich institucích méně, a zato více jich bylo posláno do ulic a do vykopávek za účelem průběžné péče o naše památky. Slovy Karla Čapka: Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.

Jak někdy pečují naši památkáři o památky, si ukažme na příkladu relikviáře sv. Maura, památky nevyčíslitelné hodnoty. Tento vzácný historický předmět byl za dramatických okolností nalezen našimi kriminalisty v podlaze na zámku v Bečově nad Teplou a putoval na policejní stůl. Odtud však skončil v rukou památkářů, kteří jej zavřeli do sejfu. Zde v nevhodných podmínkách se jeho dřevěná část doslova rozpadla a následná obnova spolkla plno peněz a zabrala celých jedenáct let! Ve světle toho, jak úporně brání oživení historických míst, buďme rádi, že zde nebyli památkáři v minulosti, protože bychom mohli mít Prahu pouze gotickou a přebudovávání gotických staveb na renesanční a barokní by nebylo možné.

Památky mají sloužit široké veřejnosti a neměli by si na ně činit monopol ani jedni a ani druzí. Proto je třeba více selského rozumu a méně rozumbradování. Při vzpomínce na nedávnou generální rekonstrukci Karlova mostu, kdy pod dohledem tzv. odborníků bylo odstraněno zbytečně moc původních kamenů, mi jejich lamentování nad ušlým výdělkem při odstraňování graffiti přijde více než symbolické.

Abych nekřivdil jenom památkářům, krátce a symbolicky - most v Petrově nad Desnou na Šumpersku z roku 1906. Dle jiných odborníků v havarijním stavu s omezenou nosností 13 tun unesl při testech Českého vysokého učení technického celých 455 tun! Most přes Desnou v Petrově oproti mostu Karlovu v Praze nijak zvlášť nevynikal rozměrově, ani architektonicky. Jde o příhradovou konstrukci z nýtované oceli na betonových základech. Zvláštností je půdorys mostu, který jde přes řeku Desnou našikmo. Most postavili v roce 1906 domácí stavitelé a mostaři. V Sobotíně stávala železárna bratří Kleinů, a právě zde se zrodila konstrukce celého díla.

V roce 1909 byla po zkouškách stanovena nosnost mostu až na 160 tun. Podle současných dopravních značek ale na most nesmělo vjet jednotlivé vozidlo nad 19 tun, zátěžová značka hovořila o 13 tunách. A most vydržel celých 455 tun! Báječné. Co na to říkají mosty - například Lanový v Praze? Bohužel i tak skvělý most musí pryč, přestože evidentně není v havarijním stavu, ale bude se rozšiřovat koryto řeky z důvodu protipovodňových opatření. Důvod pro odborně zdůvodněnou a z EU štědře financovanou zakázku pro odbornou firmu s odbornými posudky se přece vždy najde.

O mostu ve Studénce se vyjadřovat raději příliš nebudu, tam tzv. odborníci soudu tak zamotali hlavu, že nebyl ani po 11 letech od jeho pádu schopen nikoho odsoudit. Přitom odpověď je tak prostá: kdo pustil vlaky na trať 160kilometrovou rychlostí? A je jasno. Více selského rozumu - a není se o čem bavit. Ale to bychom nežili v krásné zemi jménem Česká republika.

Zdeněk MILATA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 42 hlasů.

Zdeněk MILATA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


velkymaxmilian
2019-08-07 20:28
@jarprchal43: Předpokládám, že vám došla pointa mé poznámky, proto
jsem autorovi "neomlátil" o hlavu "Lanový most",na
který si asi pokřtil nový v Troji. Jde pochopitelně o část jižní
spojky, který překlenuje železniční koridor na Benešov a Č.
Budějovice. O tom, že se stavbou to není v pořádku se ví prakticky od
otevření v roce 1997, oficiálně pak jedenáct let, kdy se průběžně
opravuje nebo se provádějí statické zkoušky a provoz v pruzích bývá
omezen. Je to lemplovská stavba "kapitalismu", a o tom žádná.
Je hezké, že hájíte památkáře, ale názor lidu je trochu jiný.
Noční můrou pro stavebníky, jedno zda fyzické či právnické osoby,
je narazit na potřebu tří kulatých razítek se lvem, a to odborů
památkového, stavebního a životního prostředí. Je naprosto
přirozené, že tyto často fatální byrokraty normální člověk
nejraději vidí pár sáhů pod zemí...
hajek.jiri51
2019-08-07 20:22
A v Pelhřimovském muzeu by onu "poznámku" měl doprovázet i
diskuzní příspěvek VM. Asi poprvé neurazil žádnou fyzickou, jen
pouze právnickou osobu. Na ty "lži, polopravdy a denuciace by měl
reagovat racionálními argumenty a v reálném čase a taky co se týká
těch "primitivních ideologií" by neměl látit prknem do
hladiny rybníka, kdy všichni okolo jsou mokří a jen on zůstává
suchý. Taky by mě zajímala ta "inteligentní" ideologie,
kterou vyznává.
jarprchal43
2019-08-07 18:27
Rád bych autora v některých věcech poopravil, protože o tom jako
historik něco vím. Maurův relikviář byl čtyřicet let zakopán ve
vlhké zemi a byl vyzdvižen ve značně zdevastovaném stavu. Navíc nikdo
neví, jak s ním zacházeli policajti, než ho předali památkářům. Do
roku 1991 byl vskutku zavřen v trezoru za všech podmínek péče o
historické předměty, protože se řešily majetkoprávní věci. O tom,
že památku nevyčíslitelné hodnoty nemohl opravovat bečovský
truhlář snad nikdo soudný nepochybuje. Čeští památkáři opravu
konzultovali s německými kolegy. Restaurování je prostě zdlouhavá
mravenčí práce. Že frajer s tlakovou stříkačkou a horkou vodou
nepoškodil Karlův most je spíše náhoda. Kdybychom stejným způsobem
přistupovali k údržbě a opravám historických památek, přijde jednou
jiný řízek a natře fasádu Národního divadla primalexem. Taky by to
bylo rychlejší a levnější. Při poslední opravě Karlův most
nepoškodili památkáři, ale stavební firma, která sice měla
zkušenosti s opravami mostů, ale zatajila, že nikdy neopravovala most
historický. A na závěr už jenom drobnost: má-li autor na mysli Lanový
most v Praze tohoto jména, nevede pod ním řeka, ale železniční trať.
Nikde jsem nenašel ani zmínku o tom, že by se měl bourat. Uvítám
proto příslušný odkaz. Abych to shrnul: podceňováním vzdělání a
používáním polopravd a lží se tento článek ničím nevymyká
obvyklému psaní HaNo.
velkymaxmilian
2019-08-07 08:40
Poznámka pana Milaty kandiduje na exponát v pelhřimovském Muzeu
rekordů a kuriozit. Důvod je prostý, Haló noviny letos dokonce již
7.srpna přinesly první publicistický materiál, který se nezakládá na
kombinaci, lží, polopravd, denunciací, nacionalismu a primitivní
ideologie, a to splňuje kritérium kuriozity...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.