Ilustrační FOTO - Haló noviny

USA proti Erdoganově vměšování

Jednostranná turecká operace na severu Sýrie východně od řeky Eufrat je nepřijatelná, řekl podle agentury AP i americký ministr obrany Mark Esper.

Reagoval tak na nedělní oznámení tureckého prezidenta-diktátora Recepa Tayyipa Erdogana, který ale neuvedl, kdy Ankara s operací začne. Řekl, že proces započatý předchozími operacemi Turecka na severu Sýrie brzy pokročí do další fáze. V Ankaře ale pokračovala jednání zástupců Pentagonu a turecké armády, uvedla agentura Anadolu.

»Jakákoli jejich jednostranná akce by byla nepřijatelná,« řekl Esper novinářům v letadle cestou do Japonska. »Snažíme se takové jednostranné akci, která by znovu narušila společné zájmy, které mají USA, Turecko a SDF ohledně severní Sýrie, zabránit« dodal americký ministr obrany.

SDF je arabsko-kurdská koalice, která v Sýrii bojovala s podporou mezinárodní koalice pod velením USA proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Součástí SDF byly i kurdské milice YPG, které k porážce IS výrazně přispěly. YPG ale Ankara tendenčně považuje za teroristy, protože jsou podle ní napojeny na kurdskou organizaci PKK, která zejména na jihovýchodě Turecka bojuje už téměř čtyři desítky let za legitimní práva i autonomii Kurdů.

Ankara má své vojáky na severu Sýrie pohříchu už několik let, zatím ale operovala západně od řeky Eufrat. Operací východně od této řeky vyhrožuje turecký autoritářský prezident už zhruba rok. V neděli prohlásil, že Turecku došla trpělivost. »Už jsme vstoupili do Afrínu, Džarábulusu, al-Bábu. Nyní vstoupíme do oblasti východně od Eufratu,« řekl v neděli podle ČTK Erdogan.

Turecko chce na severu Sýrie u svých jižních hranic vytvořit asi 30 kilometrů širokou tzv. bezpečnostní zónu, která by byla pod kontrolou jeho armády. Vytvoření pásma navrhl v lednu kontroverzní americký prezident Donald Trump poté, co vloni koncem roku, pro mnohé překvapivě, oznámil, že USA stáhne své vojáky ze Sýrie. To vyvolalo obavy právě o osud Kurdů, kteří obývají oblast na severu Sýrie. Ankara jejich milice označuje za bezpečnostní hrozbu, protože se obává nárůstu kurdského vlivu u svých hranic, na jejichž druhé straně žije početná kurdská menšina a působí PKK.

Americko-turecká jednání o zóně na severu Sýrie se vlečou neúspěšně několik měsíců. Strany se nedokážou dohodnout na velikosti zóny (USA navrhují menší pásmo), ale hlavně na tom, kdo by ji kontroloval. Jednání nedávno navíc zkomplikoval turecký nákup ruského systému protiraketové obrany S-400, jehož první část dorazila do Turecka minulý měsíc.

Ankara vyhrožuje, že pokud se s USA nedohodne, vytvoří zónu na severu Sýrie sama. Podle agentury AP je tam ale stále i několik stovek amerických vojáků, právě východně od řeky Eufrat.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.3, celkem 3 hlasy.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-08-07 14:52
Všichni jednají, akorát ti, co se jich to nejvíce týká a kterým je
už několik set let odepíráno právo na sebeurčení jsou nejen mimo ale
naopak, jsou terčem vojenských útoků. A USA se jaksi netypicky
"pohybují" na správné straně. I když kdo ví nebo aspoň
tuší proč.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.