Ilustrační FOTO - Haló noviny

Nejhůř jsou na tom s maturitami na Ústecku a Karlovarsku

Mezi kraji v ČR jsou výrazné rozdíly v podílu středoškoláků, kteří nezvládli maturitní zkoušku. Nejvíce se neúspěšnost u maturit liší na učilištích a nástavbách. V různých částech země je to až zhruba o 30 procentních bodů. Nejmenší rozdíly jsou na gymnáziích, a to kolem dvou procentních bodů.

Nejúspěšnější jsou maturanti v Praze či ve Zlínském kraji, nejhůře jsou na tom v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vyplývá to z analýzy výsledků maturitních zkoušek v letech 2011 až 2017, kterou vypracoval Cermat.

Pokud neúspěšnost společné části maturit vykazují opakovaně pouze některé školy, měl by podle člena školského výboru Sněmovny Ivo Pojezného (KSČM) provést jasná opatření zřizovatel, což u středních škol jsou především kraje. »Dokonce by se měla přijmout tak zásadní rozhodnutí, jakým je například výmaz vybraného oboru vzdělání a nahrazení jiným, nebo posílení jiných oborů. Nabídka těchto škol by měla odpovídat reálným předpokladům úspěšného dokončení studia, ale také potřebám na trhu práce,« zdůraznil poslanec pro náš list. Tvrdí, že každá škola by měla přijímat žáky s dostatečnými předpoklady, na což KSČM už léta upozorňuje a opakovaně požadovala zavedení povinných jednotných přijímacích zkoušek na jednotlivé obory škol.

Člen školského výboru Sněmovny Ivo Pojezný (KSČM).

Zatímco v Ústeckém kraji do roku 2017 maturitní vysvědčení nezískalo 16,4 procenta maturantů, ve Zlínském kraji to bylo 7,2 procenta. Tyto údaje zahrnují i žáky, kteří ještě mohli zkoušku dokončit. V absolutní neúspěšnosti si vedla nejlépe Praha se 3,4 procenty maturantů, na poslední příčce pak zůstával kraj Ústecký, přičemž rozdíl mezi nimi činil přibližně pět procentních bodů.

Neúspěšnost maturantů v krajích se v daném období lišila i podle typu škol. Největší rozdíly byly u nástavbového studia. V Ústeckém kraji v něm do roku 2017 nezískalo maturitní vysvědčení kolem 51 procent maturantů, zatímco ve Zlínském kraji o zhruba 30 procentních bodů méně. Ve středních odborných školách činilo rozpětí mezi kraji asi 11 procentních bodů. Gymnazisté na tom byli nejhůře v Praze s 2,3 procenty neúspěšných a nejlépe na Vysočině s 0,5 procenty.

Pojezný: Uvažujme o návratu k léty osvědčeným praktikám

Podíl těch, kteří už další pokusy nemají, činil na gymnáziích do roku 2017 například na Vysočině 0,1 procenta maturantů a v nejslabším Ústeckém kraji 0,6 procenta. Na učilištích v Ústeckém kraji skončilo bez maturity 17,2 procenta žáků. Nejmenší absolutní neúspěšnost byla mezi učni v Pardubickém či Jihomoravském kraji, a to 8,2 procenta.

Podle Cermatu existuje souvislost mezi podílem dětí, které se v kraji hlásí na maturitní obory a tím, jakých výsledků pak dosahují. »Vztah mezi těmito dvěma veličinami lze popsat jako čím nižší účast na maturitním vzdělávání, tím vyšší míra neúspěšnosti maturantů,« stojí v analýze.

»Každá škola by měla sledovat v průběhu vzdělávání pokroky ve vzdělávání studentů a okamžitě reagovat, proč průběžné testy vykazují negativní zjištění. Hlavně by stát měl zajistit dostatek aprobovaných učitelů, kteří by z různých důvodů nemuseli opouštět sice krásnou, ale také velmi zodpovědnou, náročnou a zatím stále nedostatečně zaplacenou práci,« prohlásil pro Haló noviny Pojezný. Tím by se podle něj stabilizovaly učitelské sbory, a pokud by ubylo zbytečné byrokracie či vzdělávacích experimentů, jakým je plošná inkluze, došlo by ke zkvalitnění celého vzdělávacího systému. Dává za pravdu názorům, které tvrdí, že kvůli atomizaci školství existuje odlišná kvalita vzdělávání v různých částech země, tedy i kvalita škol. »Proto je třeba začít uvažovat o návratu k léty osvědčeným praktikám, kterými byly například učební osnovy,« je přesvědčen poslanec KSČM.

Alarmující je, že ani napotřetí nebo do uplynutí pětileté lhůty neuspělo u maturity v letech 2011 až 2017 celkem 4,8 procenta maturantů. V daném období tak z maturitních oborů odešlo bez řádně ukončeného vzdělání kolem 27 500 lidí! Neúspěšnost prvomaturantů v uplynulých letech každoročně rostla. Loni na jaře činila 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Souhrnná data za letošní jarní termín zveřejní Cermat zřejmě ke konci prázdnin.

Podle nedávné analýzy Nadačního fondu Eduzměna se v ČR liší už kvalita základních škol, takže mezi stejně starými dětmi mohou vznikat rozdíly v dovednostech a znalostech až jeden a půl roku. Rozdíly v kvalitě škol souvisí podle Eduzměny s výraznou decentralizací českého školství, která je největší mezi zeměmi OECD. Na odlišnou kvalitu vzdělávání v různých částech země upozornila již dříve i Česká školní inspekce.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 10 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.