Rozhovor Haló novin s ekonomkou docentkou Ilonou Švihlíkovou, vysokoškolskou pedagožkou

Obezřetní musíme být u všech

Před létem jsme se mohli těšit z vaší účasti v pořadu ČT Otázky Václava Moravce, což bylo velmi osvěžující. Jak často vás média, myslím celostátní, oslovují, jak často tedy můžete své názory na aktuální témata prezentovat občanům?

Občas je to televize, pravidelně jsem ovšem »jaktovidíčem« na rozhlasové stanici ČRo Dvojka (pořad Jak to vidí, vysílaný od 8.30 hodin – pozn. aut.) Za to jsem moc ráda, protože formát pořadu umožňuje některá témata probrat i více do hloubky.

Ale možností prezentovat názory je v dnešní době vícero, člověk nemusí spoléhat jen na celostátní média. Nemohu vynechat různé debaty, přednášky, představování knih apod., které si užívám, protože mám ráda přímý kontakt s lidmi.

Co říkáte novým činovníkům orgánů Evropské unie? Občané se asi pozastavili nad způsobem výběru nových lídrů, to bylo handlování jako na koňském trhu. Co vy na to?

Uvidíme, s čím noví představitelé EU přijdou, ale mám obavy, že EU bude pokračovat v politice, v níž nedokáže řešit ani problémy, které sama vyvolala. Je pravda, že princip »Spitzenkandidaten«, o kterém se tolik hovořilo, nebyl dodržen. Místo toho byla na důležitý post šéfové Evropské komise katapultována Ursula von der Leyenová, která byla jako německá ministryně obrany považována v Německu za slabou politickou figuru. To vypadá jako »vykopnutí vejš« z nouze.

Překvapilo mě, že novou šéfkou Evropské centrální banky bude Christine Lagardeová. Není to pro ni pokles ve srovnání s dosavadním šéfovským postem v MMF?

Myslím, že ona to tak nevnímá, spíše je to taková ta recyklace elit v různých vysokých funkcích. Je fakt, že nominaci Lagardeové vnímám spíše pozitivně. Sice není ekonomka, ale pod jejím vedením přece jen Mezinárodní měnový fond vykázal určité posuny v myšlení.

Jak jako ekonomka pohlížíte na rusko-německý projekt Nord Stream II, který se již blíží k realizaci?

Německo před lety učinilo významné rozhodnutí, které má dopad i na nás. Rozhodlo se významně posílit obnovitelné zdroje a stát se vedoucí zemí v těchto technologiích. Je nicméně jasné, že tyto obnovitelné zdroje potřebují k sobě stabilizační zdroj a Němci si – opět vzhledem k ekologickým preferencím – poměrně logicky vybrali zemní plyn. Takže jejich mix dává smysl.

USA kritizují Nord Stream II velice vehementně a hrozí i sankcemi pro firmy, které jsou do projektu zapojeny. Myslím, že více než o »bezpečnostní hrozbu« jim jde o to, aby EU odebírala jejich zkapalnělý zemní plyn. Ten je ovšem v současné době podstatně dražší než plyn dodávaný klasicky plynovody, plus USA samy nemají dostatečné kapacity na nějaký významnější export.

Jak hodnotíte Ukrajinu po volbách, kdy z veřejného života mizí řada letitých politiků spojených s dosavadní oligarchickou politikou a korupcí? Domníváte se, že bude pokračovat pomoc této zemi od EU i Světové banky, MMF?

Moc bych ukrajinskému lidu přála změnu k lepšímu. Ukrajina je ovšem katastrofálním případem prorůstání ekonomické oligarchie do politiky. A co se té »pomoci« týká – musíme si uvědomit, že pomoc pro Ukrajinu je bohužel často jako sypat peníze do bezedné díry. Dokud ji ovšem Západ bude brát jako nástroj proti Rusku, pak si tam »podpora« cestu najde, ale pochybuji o tom, že z ní někdy něco uvidí obyčejní Ukrajinci.

Myslíte, že prezident Volodymyr Zelenskyj a noví vládcové Ukrajiny pochopí, že občanská válka, kdy Ukrajinci zabíjejí Ukrajince, a liberální reformy, o kterých se stále mluví, nejdou dohromady?

Nový prezident představuje naději, koneckonců i s tímto pocitem byl zvolen. Je ovšem třeba si uvědomit, že i on byl »vygenerován« a má za sebou podporu oligarchů. Pokud určitá část oligarchické elity Ukrajiny dojde k názoru, že konflikt ve východní části Ukrajiny je nutné řešit diplomatickou aktivitou, pak šance existuje.

Jste známa zájmem o latinskoamerické státy, zvláště pokud v nich vládly nepravicové vlády. V tomto smyslu nyní došlo k regresu, v Brazílii vládne ultrapravicový prezident Bolsonaro, ve Venezuele se horko těžko drží Maduro. Jak hodnotíte situaci těchto zemí Latinské Ameriky?

K Brazílii je potřeba říci, že Bolsonaro se stal prezidentem jen díky tomu, že předchozí vlády provedly puč proti prezidentce Dilmě Roussefeové a následně byl z vylhaných důvodů odsouzen do dlouholetého vězení prezident Lula da Silva. Kdyby totiž kandidoval, bezesporu by vyhrál. Chtěla bych upozornit na informace k jeho případu, o kterém se u nás skoro nehovoří a který ukazuje, že stopa vede, nepřekvapivě, do USA.

Co se Venezuely týká, bohužel Maduro nemá kvality svého předchůdce. Hugo Chávez byl výjimečnou osobností, kdežto za Madura jde skutečně Venezuela »zu grunt« a on sám na tom nese velkou část viny. Tím nechci popírat ekonomickou válku, která je proti Venezuele vedena, ale hájit Madura z levicových pozic podle mě prostě není možné.

Co Huawei? Zdálo se, že tato kauza utichla, ale nyní se zase kolem firmy »rozvířily vody« a že prý stahuje osobní data svých klientů a ty předává na čínskou ambasádu. Máte pro to všechno nějaké rozumné vysvětlení?

Dlouhodobě tvrdím, že co se technologických možností špionáže týká, musíme být obezřetní u všech. Přístup »ten může odposlouchávat, to je spojenec« je pro suverénní zemi nepřípustný. Takže ano, diskutujme o lepším zabezpečení, ale prosím, nechť to platí pro všechny, a ne jen pro jednu firmu.

Ukazuje se stále více, že Huawei je trnem v oku americké administrativě, protože se jedná o firmu, která v řadě klíčových technologií budoucnosti dosáhla velkého náskoku. Huawei se stala prostě jednou součástí probíhajícího sporu mezi USA a Čínou. Připomněla bych výrok amerického prezidenta Trumpa, který označil Huawei za velké nebezpečí, aby následně uvedl, že se o Huawei může diskutovat v rámci komplexní obchodní dohody s Čínou. To, myslím, hovoří za vše.

Všechna tato témata analyzujete vy a další odborníci na webu casopisargument.cz. Jaký je zájem čtenářů a čtenářek?

Jsem ráda, že časopis !Argument zmiňujete. Zájem čtenářů roste, za což jsme moc rády (společně s politoložkou a historičkou Veronikou Sušovou Salminem – pozn. aut.), dostáváme se k 80 000 návštěvám měsíčně. To je, myslím, úspěch pro web, který má podporu jen »zdola«, jen od svých čtenářů. Odmítáme totiž granty apod. Chceme být skutečně nezávislý časopis. Neplatíme ani za reklamu na sebe, budujeme časopis skutečně zdola a postupně. K tomu patří i to, že jsme začali vydávat elektronické knihy a rozbíháme také vlastní »vysílání« – zatím ve formě Analytického a Ironického oka, které si zájemci mohou najít na YouTube.

Musím taky uvést, že jsme s Veronikou Sušovou Salminen moc rády za to, kolik lidí pro nás zadarmo píše, protože naše ekonomická situace nám zatím neumožňuje za články platit. Velice si toho vážíme.

Jak se vás dotkl odchod docenta Františka Čuby, kterého jste si velmi vážila za to, co dokázal v družstevním hnutí a jako manažer?

Věděla jsem, že docent Čuba byl vážně nemocný, ale stejně to člověka zasáhne. Jsem hrozně moc ráda, že jsem měla tolik příležitostí se s ním setkat a pohovořit. On měl neuvěřitelnou schopnost krátce a jasně vystihnout podstatu problému, a hlavně v každé překážce viděl především příležitost. Jeho oddanost regionu byla obdivuhodná.

A jak letně relaxujete? Kde a jak ráda odpočíváte?

Letos jsem zkusila Třeboň a okolí na kolech a bylo to skvělé. Ráda využívám všeho, co léto přináší, od plavání, po cvičení v přírodě, procházky až po pečení koláčů, když se podaří v lese něco najít, například borůvky. Pro to krásné nemusíme jezdit stovky a tisíce kilometrů, často to máme hned za rohem. Doufám, že i vaši čtenáři mají pěkné léto.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 52 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.