Ilustrační FOTO - Pixabay

Planetu prý vysává růst populace a zemědělství

Problémem při změně klimatu není jen průmysl. Zásadní je růst populace, který zvyšuje nároky na výrobu potravin a zemědělství, shrnul klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz závěry Mezivládního panelu pro změnu klimatu v Ženevě.

Zpráva, na které se podílela více než stovka expertů z několika desítek zemí světa, doporučuje mimo jiné lépe chránit lesy. Mělo by se změnit i chování spotřebitelů, například je žádoucí snížení spotřeby masa. To má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu. Podle zprávy panelu hospodaření s půdou a lesy produkuje až čtvrtinu emisí skleníkových plynů. Odborníci předpokládají, že tyto emise budou ještě růst.

Tolasz, který byl v Ženevě zástupcem České republiky, novinářům řekl, že podle něj je planeta schopna uživit všechny, pokud se změní hospodaření s půdou a potravinami.

Stínová ministryně životního prostředí KSČM Marie Pěnčíková si závěry summitu prostudovala se zájmem. Nad některými závěry ji ale přepadly pochybnosti. Například nad důrazem, jak velkým problémem je spotřeba masa. »Chov dobytka samozřejmě produkuje metan, což je skleníkový plyn. Ale představa, že vybijeme stáda krav a zachráníme planetu, je podle mě nesmyslná. Navíc by to ani nefungovalo. Nedávno jsem například četla analýzu, že kdyby se všichni obyvatelé Austrálie naráz stali vegani, tak by je australské zemědělství prostě nedokázalo uživit. Zříct se živočišné výroby není cesta,« řekla Haló novinám Pěnčíková.

Stínová ministryně životního prostředí KSČM Marie Pěnčíková.

Podle ní změny v přístupu k planetě jistě nutné jsou. »Je zřejmé, že ten problém budeme muset řešit i na úkor svého pohodlí a svých návyků. Ale hodit to vše na zemědělce nemůžeme. Jsou tu i jiní velcí znečišťovatelé. Na druhou stranu lépe hospodařit s půdou a vodou i méně plýtvat potravinami musíme,« zdůraznila Pěnčíková. Dodala nicméně, že má jisté pochybnosti o smysluplnosti konferencí, na něž se ti, co si ze změny klimatu udělali byznys, sjíždějí stovkami soukromých tryskáčů, které produkují extrémní množství zplodin.

Zpráva panelu OSN je letos věnována nikoli fyzice klimatu, jak tomu bylo v minulých letech, ale konkrétním dopadům změn klimatu na člověka. »Konkrétně analyzuje dopady pro člověka, který chce jíst, pít a užívat krajinu,« uvedl Tolasz s tím, že dokument uvádí, jak by se člověk měl chovat, aby mu potřebné zdroje v době změn klimatu zbyly. A z pohledu ČR se změny podle něj dotknou nejen jihu Moravy, což je nejteplejší část státu.

Pro klimatologa bylo při skládání zprávy z jednotlivých příspěvků překvapující, že na Zemi žije stále 820 milionů podvyživených lidí, na druhou stranu miliardy lidí trpí nadváhu. Další problém přináší nespotřebovaná potrava. »Planeta je schopna uživit lidi s přehledem, ale musíme to dělat trochu jinak,« uvedl Tolasz s tím, že jednotlivá doporučení pro Českou republiku musejí přinést experti. Ke změně podle Tolasze vybízí také fakt, že zemědělství na světě spotřebovává 70 procent dostupných vodních zdrojů.

Podle Vojtěcha Koteckého z organizace Glopolis zveřejněná zpráva rozebírá roli půdy a přírody v ekonomice, jejíž rozměr si úřady zatím neuvědomují. Novinářům řekl, že zpráva poukazuje také na roli půdy v globálním problému, který oteplování planety znamená. Ukazuje podle něj, že vedle ukončování spotřeby uhlí by ke snížení skleníkových plynů výrazně pomohlo například zvyšování humusu v půdě či zamezení plýtvání s potravinami, kterých se na cestě ke spotřebiteli nyní ztrácí až třetina.

Současný potravinový systém je navíc podle Klimatické koalice, platformy českých nestátních neziskových organizací, velmi zranitelný. Přes 60 procent veškeré sklizně tvoří čtyři plodiny - kukuřice, rýže, pšenice a sója - a produkce potravin je zcela závislá na tom, co se s nimi stane. Například v subsaharské Africe klesne vlivem změny klimatu produkce kukuřice až o 40 procent do poloviny století a úroda pšenice může být o více než třetinu nižší, upozornila platforma.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 9 hlasů.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jocky
2019-08-09 16:22
Řešení a la Radim Tolasz: Omezit růst populace, třeba tím, že bude
povoleno mít děti jen jednou za pět let či povolená délka života
třeba 45 roků (nebo rovnou variace na téma "vraždění
neviňátek"?). Souhlasím s předcházejícím diskutujícím v
plném rozsahu. Zbytek v několik let staré analýze: Fred Magdoff-Jídlo
coby komodita (https://monthlyreview.org)
hajek.jiri51
2019-08-08 18:25
A co role nadnárodních koncernů? Zničená Indonesie zaplevelená
olejovými palmami? Ničen biotop Brazilie? A jak usměrnit množení? to
se nepodařilo ani v Číně kde vládli údajně totalitární komunisté.
To musí dojít na hladomory, epidemie a války? Prostě katastrofy? A to
jsme elita zoosféry a na nic smysluplném se neshodneme? Budeme strkat
hlavy do písku, nebo se nesmyslně rvát a jinak nic?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.