FOTO – SOKA Prostějov

Viktor Hohaus – vzpomínka na prostějovského umělce

Většina měst a vesnic má slavné osobnosti, které se v nich buď narodily, nebo jsou s nimi svým životem a dílem úzce spjaty. Ne jinak je tomu i v našem městě. Mezi tyto osobnosti zejména patří Petr Bezruč, Jan Filipec, Edmund Husserl, Oldřich Lasák, Jan Nehera, Alexej Pludek, Arnošt Rolný, Karel Vojáček, Otto Wichterle, Jiří Wolker.

Významnou osobností byl i malíř Viktor Hohaus, od jehož narození tento měsíc uplyne sto třicet let. Malíř samouk, nesmírně talentovaný a svébytný umělec byl s Prostějovem spjatý přes padesát let. Souběžně s jeho uměleckou činností v jeho díle vznikala svébytná kronika Prostějova. Zachycoval jeho atmosféru, proměny i pulzující život. Portréty města, jak lze nazvat tyto obrazy, v nichž se předmětná podoba měst spojuje s jeho hluboce lidsky vnímavým významem. Patřil totiž k oné kategorii krajinářů, kteří chápou v moderním smyslu krajinu jako životní prostředí člověka určité doby a společnosti a ne pouze jako objekt vhodný k výtvarnému zhodnocení. Celý svým dílem tak potvrdil nejen závažnost vlastního talentu, ale i úvodem naznačenou teorii, že totiž sdělené a nadčasově platné umělecké dílo může vzniknout jen v závislosti na trvalé společenské uvědomění autora.

Narodil se 30. srpna 1889 v Brně v rodině stolaře. Potom žil v Rousínově. Kreslení jej přitahovalo již od dětství. Po vyučení již před rokem 1918 v Brně soukromě studoval u malíře Samuela Brunnera. V Prostějově se poprvé objevil v létě roku 1914 s akademickým malířem Aloisem Kalvodou, který zde tehdy maloval známý obraz Pohled na Prostějov z držovského kopce. Kalvoda byl dalším Hohausovým učitelem. Prostějov mladého umělce okouzlil natolik, že se sem potom odstěhoval.

V letech 1. světové války byl u 8. brněnského pluku v sedmihradské Sibini. Také zde našel řadu námětů pro výtvarné ztvárnění. V letech 1924–1928 působil na Slovensku jako spoluzakladatel Tovaryšstva výtvarných umelcov Tatran ve Važci. Od roku 1929 byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně. V roce 1941 získal od České akademie věd a umění jako uznání dosavadní práce stipendium k podpoře další umělecké činnosti. Tvořil v duchu impresionismu, expresionismu a fauvismu. Na přelomu dvacátých a třicátých let se přiklonil k sociální tematice. Navázal tímto programově na zaměření skupiny pražské Umělecké besedy tvořené výtvarníky Václavem Rabasem, Miloslavem Holým, Karlem Holanem, Emilem Kotrbou a Janem Kotíkem.

Především byl krajinářem. Krajinu chápal jako životní prostředí člověka určité doby. V jeho tvorbě najdeme zákoutí prostějovských ulic, náměstí, motivy průmyslového města i periferie. Náměty čerpal i v okolní hanácké krajině nebo ve slovenských horách. Připomeňme si například obrazy Pohled na Prostějov od Vrahovic, Židovské uličky, Jarmark, Rybník v zimě, Kaplička sv. Floriána, Hlavní náměstí. Maloval také krajinu v okolí Prostějova, například plumlovský zámek, Žárovice, Hamry. Z malířských technik uplatnil olejomalbu, akvarel, pastel, kvaš, perokresbu a temperu. Známými tvůrčími místy byly jeho ateliéry ve starobylém domě Pod žudrem, později se přestěhoval na Karlov a na závěr života do Mostkovic.

Svoji tvorbu poprvé představil v Prostějově v roce 1923 v Národním domě. V roce 1924 vystavoval společně s malířem Eduardem Wirthem v pavilonu Smetanových sadů v Olomouci. Další samostatné výstavy v Prostějově byly v letech 1972 a 1979. V letech 1967 a 1969 vystavoval v Brně. Prostějované se mohli s jeho tvorbou blíže seznámit v roce 2013 v Galerii ve Školní ulici a v roce 2015 v Galerii club Mánes. Jeho obrazy se nacházejí v Muzeu a galerii v Prostějově a v městské obrazové sbírce. Při otevření městské galerie loni v zámku bylo možno vidět také Hohausův akvarel – interiér chrámu Milosrdných bratří v Prostějově.

Viktor Hohaus zemřel 12. ledna 1981 ve svých jednadevadesáti letech v Mostkovicích. Jeho přítel akademický malíř František Havránek jej plným právem označil za »malíře nevšedního nadání, který se pilným studiem, praktickým a teoretickým, vypracoval k svéráznému vyjadřování barvou a kresbou.«

Obdivovatelé jeho díla připravují na závěr roku výstavu obrazů v městské galerii v zámku.

Josef AUGUSTIN, člen komise pro kulturu Rady města Prostějova


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 3 hlasy.

Josef AUGUSTIN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.