FOTO - Pixabay

Státní nemocnice dluží více než miliardu za dodané léky

Státní nemocnice dluží podle Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) po splatnosti za dodané léky více než miliardu korun. Distributoři proto vyzvali ministerstvo zdravotnictví k urychlenému řešení situace.

»Od ministra zdravotnictví jsme se zatím dočkali bohužel jen obecné odpovědi s tím, že závažnost současné situace vnímá. Finanční situace nemocnic by se podle vyjádření ministra mohla zlepšit až v roce 2020, kdy prý budou tyto instituce schopny zajistit postupné splácení svých závazků vůči členům AVEL,« uvedl výkonný ředitel AVEL Tomáš Votruba. Na situaci podle něj asociace upozorňuje už od loňského listopadu.

Ministerstvo podle vedoucího tiskového oddělení Jana Brodského situaci intenzivně řeší. Vedle dlouhodobého tlaku na efektivní vynakládání veřejných prostředků ze strany nemocnic je podle ministerstva řešením také navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven tak, aby lépe reflektovaly jejich náklady. »Proběhlo dohodovací řízení o úhradách na rok 2020, které navýšení úhrad přináší. Dále probíhají individuální jednání mezi zdravotními pojišťovnami a jednotlivými nemocnicemi o navýšení úhrad za poskytované zdravotní služby,« uvedl Brodský.

Špatná kontrola, šlendriánství

Podle stínové ministryně zdravotnictví KSČM Soni Markové miliarda korun zní skutečně hrozivě. Předpokládá, že jde o určitou formu předběžného upozornění, aby státní nemocnice plnily své závazky včas a neohrožovaly své pacienty možným nedostatkem potřebných léčivých přípravků. »Na druhou stranu to něco vypovídá i o špatné kontrole, šlendriánství a nekompetentním řízení ze strany ministerstva zdravotnictví jako zřizovatele těchto důležitých nemocnic, v neposlední řadě to opět usvědčuje ministra Adama Vojtěcha ze záměrného poškozování celého systému zdravotnictví, když odmítá navyšování veřejných peněz ať už formou razantního zvýšení plateb za státní pojištěnce nebo přímých investic státu do svých trvale a dlouhodobě podfinancovaných nemocnic,« řekla našemu listu s tím, že to lze označit »téměř za zločin«. Právě fakultní nemocnice totiž poskytují specializovanou a superspecializovanou péči občanům České republiky, tedy péči zachraňující zdraví a životy pacientů z celé ČR, připomněla Marková.

»Dalším faktorem je i to, že stát například prostřednictvím SÚKLu nedostatečně tlačí na farmaceutické a distributorské firmy, aby snižovaly své finanční nároky a nabízely nižší ceny léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a jde i o větší tlak na práci managementu nemocnic, aby více využíval možnosti generických léků, které mají stejnou účinnost, ale jsou výrazně levnější,« dodala stínová ministryně.

Konec vysokého růstu platů

Do akutní péče v nemocnicích jde více než polovina celkových nákladů veřejného zdravotního pojištění, které budou podle odhadů příští rok více než 340 miliard korun. Ministr Vojtěch nedávno uvedl, že nepočítá s tak vysokým růstem platů zdravotníků ve státních nemocnicích jako v předchozích letech. Nemocnicím by podle něj mělo zbýt více na investice do přístrojů nebo budov.

Kromě státu zřizují nemocnice také kraje, města, církve nebo soukromé společnosti. Krajské organizace dostávají kromě plateb za uhrazenou péči navíc dotace od kraje, městské ale podpořit nemůže. V poslední době se dostalo do finančních problémů několik nemocnic zřizovaných menšími městy, která je dlouhodobě dotovala desítkami milionů korun.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 10 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.