FOTO - Pixabay

Je nakládání s popílky ze spaloven pod kontrolou?

Pohyb popílků ze spaloven a nakládání s nimi by měly být podle organizace Arnika sledovány, aby neskončily v nevhodných zařízeních. Za riskantní ekologové považují i použití popílku jako stavebního materiálu.

V ČR se podle vedoucího programu Toxické látky a odpady Jindřicha Petrlíka každoročně spálí zhruba 750 000 tun odpadů ve spalovnách, které vyprodukují asi 250 000 tun popele, strusky a popílku. Nejnebezpečnější materiál – popílek – obsahuje více než dvojnásobné množství toxických dioxinů, než je množství vypouštěné z průmyslových zdrojů nebo domácích topenišť do ovzduší.

Podle Arniky ministerstvo životního prostředí (MŽP) nevede databázi toho, kde popílek s dioxiny končí. Kromě hlášení do Integrovaného registru znečišťování úřad ani neví, kolik dioxinů popílky ze spaloven obsahují, míní organizace.

»Předávání popílku jako odpadu ze spaloven se děje v režimu zákona o odpadech a MŽP těmito informacemi samozřejmě disponuje,« odpověděla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. »Provozovatelé spaloven i zařízení na energetické využití odpadů jsou povinni každoročně hlásit MŽP podrobné údaje o odpadech, které byly v zařízení vyprodukovány, komu byly předány a v jakém množství. MŽP disponuje podrobnou evidencí o odpadech z těchto typů zařízení i informacemi, kam tyto odpady směřovaly. Na základě ohlášených údajů od povinných subjektů se provádějí křížové kontroly, které ukážou, zda ohlášené informace jsou pravdivé. Na základě toho, jaké má popílek složení, se s ním nakládá. Nejčastěji je ukládán na skládku nebezpečných odpadů,« dodala.

Je potřeba nový zákon o odpadech

Podle stínové ministryně životního prostředí KSČM Marie Pěnčíkové je popílek a jeho další pohyb velkým problémem. »Nejsem si jistá, že má MŽP informace tak přesné, jak uvádí, ale opravdu upřímně bych si přála, aby tomu tak bylo. Kontrola pouhým párováním ale nikdy nezaručuje stoprocentní pravdivost. Každopádně už roky čekáme na nový zákon o odpadech, který dle našeho názoru měl být předložen již před lety. Při jeho zpracování v legislativním procesu bychom se měli právě i problematikou popílku zabývat a prodiskutovat další úpravy nakládání s touto látkou,« řekla Pěnčíková našemu listu.

Podle MŽP je důležité stávající stav nakládání s odpady změnit a co nejvíce podpořit prevenci a materiálové využití odpadů. »Poprvé bude náš zákon obsahovat podíly jednotlivých způsobů nakládání s komunálními odpady a tyto podíly jsou nastaveny v souladu s požadavky nové evropské legislativy, která v roce 2035 požaduje 65procentní recyklace a nejvýše desetiprocentní skládkování komunálních odpadů. Z podílu recyklace a skládkování vyplývá i podíl energetického využití odpadů – ten je v návrhu zákona rovněž uveden, a to 25 procent v roce 2035,« uvedla Roubíčková.

Popílek obsahuje mimo jiné vysoké koncentrace dioxinů, které poškozují vývoj nervové soustavy u dětí, ničí imunitu a narušují fungování štítné žlázy. »Praxe umožňuje vydávání certifikátů pro směsi popelovin ze spaloven, které umožňují využití odpadů jako stavebního materiálu a přitom vůbec neřeší uvolňování dioxinů do životního prostředí,« upozornil Petrlík. Popílky se podle něj používají i k povrchovým úpravám terénu nebo jako přísada do cementu. Při manipulaci s materiálem, jako je popílek, se může prášit a jedovaté látky unikají do životního prostředí.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 14 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.