FOTO - Pixabay

Lesní školky mění kvůli kůrovci sortiment

Lesní školky mění v poslední době kvůli kůrovci sortiment. Výrazně se zvýšila poptávka po listnatých stromech, které lýkožrout smrkový nenapadá. Zároveň je ale pořád zájem i o smrky, správci lesů je sází na holinách.

Sazenice většinou nechybí, ale v případě listnáčů roste jejich cena.

Ve Zlínském kraji hospodáři letos zalesní stovky hektarů holin, které vznikly po kácení stromů decimovaných suchem a kůrovcem. A také oni volí častěji než dříve listnáče. »Zvyšujeme podíl listnatých stromů, především buku a dubu. Dále olše, javoru, břízy, z jehličnatých jedle a borovice. Na příhodných přírodních stanovištích vysadíme i smrk,« uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

V Pardubickém kraji evidují lesní školky třetím rokem vyšší poptávku po douglasce, modřínu a jedli a kompletně po všech listnáčích. Procentuální zastoupení smrku sice klesá, celkový podíl jeho prodaných sazenic ale nikoliv. »Musíme myslet tři až pět let dopředu, listnáče jsou většinou dvouleté, smrky jsou čtyřleté, jedle pětileté. Sazenice je prodejná jen v roce, kdy je narostlá, je horké zboží, pak už je na vyhození,« řekl ředitel společnosti Lesoškolky z Řečan nad Labem Ladislav Němec.

Naopak některé lesní školky z Libereckého kraje si na nezájem o smrk stěžují. »Plošná kampaň proti smrku způsobila absolutní propad v poptávce po této dřevině. Fakticky to způsobuje likvidaci velkého objemu vypěstovaného sadebního materiálu,« řekl ČTK předseda představenstva Wotan Forest Martin Mašek. Vedoucí společnosti Trees Product z Hrádku na Frýdecko-Místecku Radim Martynek uvedl, že před 15 lety bylo 80 procent produkce smrků. »V dnešní době to je 80 procent listnáčů a třeba nějakých 15 až 20 procent smrků,« dodal.

Cena listnáčů roste

Lesy města Olomouce při obnově lesních porostů používají směs sazenic s převahou listnatých dřevin. Na Vysočině chtějí letos Lesy ČR vedle jehličnanů sázet buky, duby, lípy nebo třešně. Cena listnáčů proto roste. Na Českokrumlovsku od jara zdražily sazenice o pět až deset procent, za sazenici buku teď Lesy města Český Krumlov platí 15 korun. Loni stoupla cena meziročně až o 30 procent nahoru.

V zemi je většinou sazenic dostatek, existují ale výjimky. Chybí třeba v lesích kolem Dačic na Jindřichohradecku. »Budeme rádi, když nám zůstanou některé mladší porosty. Kalamita postupuje obrovským způsobem dopředu. Na Dačicku, na levém břehu Dyje, smrkové lesy v podstatě neexistují. Je to apokalypsa sdělil vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Jiří Müller.

Na mnoha místech lesníci preferují přirozenou obnovu lesů. Je to případ třeba Kokořínska a Křivoklátska. Také v Krkonošském národním parku potřeba umělého zalesňování klesá.

Novou výsadbu a celkový stav lesů ale negativně ovlivňuje nedostatek vláhy. »Lze tedy očekávat nárůst kůrovcem napadených ploch i v dalších suchem oslabených smrkových porostech,« uvedl Robert Šenk ze Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.

Státní podnik Lesy ČR letos hodlá zvýšit počet vysázených stromků při zalesňování o pětinu na nejméně 55 milionů kusů z loňských 46 milionů. Obnovu lesů, která stojí miliardy korun ročně, podnik v současné době rozsáhlé kůrovcové kalamity považuje za prioritu. Aktuálně eviduje asi 22 000 hektarů holin, z nichž je 16 000 hektarů po kůrovcových těžbách. Loni a letos se státním lesům podařilo obnovit 9500 hektarů lesa po kůrovcové těžbě.


Dopady kůrovcové kalamity budeme pociťovat ještě řadu let

Otázky Haló novin pro stínovou ministryni životního prostředí KSČM Marii Pěnčíkovou

Lesní školky z důvodu kůrovcové kalamity přecházejí na vysázení především listnatých porostů. Vidíte to jako efektivní řešení současné situace?

Kůrovcová kalamita je opravdu kalamita v pravém smyslu slova a dopady budeme pociťovat ještě řadu let. Je pravda, že postižení je různé napříč republikou, někde je ten stav horší, někde krapet lepší, ale v podstatě se to nevyhnulo žádné oblasti. Změna ve skladbě není nic překvapivého a pro lesní školky je to i logický krok. Stejně jako pro správce lesů, kteří musí řešit vzniklé holiny. V dlouhodobém horizontu by se ale měli vrátit i ke smrku.

Do jaké míry to může vyřešit problém s kůrovcem?

Nechci ze sebe v žádném případě dělat jakéhokoli odborníka na lesy, to opravdu nejsem. Po rozhovorech s řadou odborníků a lidí, kteří lesem žijí, bych ale řekla, že je to prostě momentální akutní řešení. Všichni vnímáme, že kůrovcová kalamita v podstatě naše lesy zlikvidovala a jakákoli rychlá obnova, respektive pokus o ni, je namístě. Takže z hlediska akutnosti to může být řešení, každopádně do budoucna by nás měl čekat návrat právě k jehličnanům. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že právě třeba smrk je poměrně citlivý na sucho. Posledních pár let to tedy bylo pro tyto stromy náročné a i to, že byly oslabeny, umožnilo tak rychlé šíření kůrovce.

Vzhledem k tomu, že do budoucna nemůžeme patrně očekávat výrazný nárůst srážek, bude i pěstování smrků problematické. Nemělo se podle vás k tomuto kroku přistoupit již dříve?

My jsme říkali už v minulém volebním období, že ministerstvo zemědělství kůrovce podcenilo a neřešilo situaci. Takže ona měla přijít asi mnohem dřív celá řada jiných kroků, a ne všechny můžeme házet na nevyhovující legislativu.

Vidíte v současném přístupu i určitá negativa, jako je například možný nedostatek suroviny pro dřevozpracující průmysl v budoucnu?

Samozřejmě, tak jako i v jiných oblastech dochází k výkyvům, tak i ve dřevozpracujícím průmyslu dojde k razantním změnám. Současná situace, která je pro vlastníky lesů tragická, je naopak přínosná pro firmy, které se těžbou a sanací postiženého lesa živí. Neúprosná tržní ekonomika je prostě vidět všude. Pro někoho tragédie, pro někoho poměrně dobrý zdroj příjmu.

Jaké kroky v souvislosti s kůrovcovou kalamitou navrhovala KSČM, jak se podle vás mělo postupovat, případně, jak byste tuto situaci řešili nyní?

My jsme upozorňovali, že se kalamita nesmí podceňovat. Když se před rokem ve Sněmovně diskutovalo o kůrovcové kalamitě, požadovali naši zástupci okamžité legislativní kroky, žádali také dotace pro zejména nestátní vlastníky lesů, aby se jim kompenzovaly zvýšené náklady na boj s kůrovcovou kalamitou. Teď bude září roku 2019 a my snad konečně schválíme novelu lesního zákona.

Připravila Jana DUBNIČKOVÁ

FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.