Věčně živá historie

S blížícím se 30. výročím konce socialismu sovětského typu na našem území se nejen v mediálním prostoru začínají objevovat nové pohledy na onu dobu. Prý se jednalo o dobu nesvobody, která většinu obyvatel nějak perzekvovala. Podle některých vykladačů historie byla většina tehdejších obyvatel proti systému. Jenže nic není černobílé a je nadmíru jasné, že stabilita tehdejšího systému byla dána také tím, že se s ním lidé identifikovali.

Říká se, že vítězové píší dějiny. Nejinak je tomu v případě vítězů roku 1989. Lidé, kteří se v onu osudnou dobu postavili na stranu disentu nebo jiných odpůrců režimu, tak začali určovat chod dějin v nové dekádě budování kapitalismu v českých zemích. Naprosté odříznutí od minulosti a na oko dělaná inspirace první republikou vedla k tomu, že se do výkladu dějin začal vkrádat stín úprav. Tyto úpravy můžeme definovat jako snahu upravit minulost ve smyslu, aby nastupující generace v ní nemohla vidět téměř žádná pozitiva. Ostatně tohle se mnohokrát v naší historii již odehrálo. Ať už se jednalo o rok 1918, kdy vznikala první republika, která se snažila odříznout od minulosti Rakousko–Uherska. V roce 1939 nám pro změnu byl vnucen výklad historie podle vzoru nacistického Německa. Naproti tomu po roce 1948 došlo zase k odvrácení se od doby před rokem 1939, kdy tato doba byla vnímána jako utlačovatelská vůči dělnické třídě. Začala další úprava historie. Tentokrát ve jménu lidově demokratického zřízení. S mírnou oblevou v roce 1968 nikdo nepočítal, a tak snahy o výklad a formulaci budování socialismu po roce 1948 vzaly zasvé. Poté přišel rok 1989. Ten předznamenal věci příští, kdy se opět nikdo nechtěl moc identifikovat s historickou epochou, která právě končila.

Jak dějiny stále pokračují, tak v rámci ideologického soupeření se vede snaha o nový výklad dějin, které provázely naši zemi. Můžeme se tak dostat do fáze, kdy se začnou popírat (a do jisté míry popírají) výsledky druhé světové války. Právě ony výsledky byly základním pilířem pro formulování historie po roce 1945, kdy zde byla jasná snaha odříznout se od doby, která předcházela druhé světové válce. Jestliže začneme popírat výsledky druhé světové války tak, jak je psali tehdejší vítězové, tak se lehce můžeme dostat do fáze popírání všeho, co se během hrůzostrašné války odehrálo. Vítězové války studené se však snaží přeformulovat historii tak, aby vyhovovala současným mocenským hrátkám. Připevňování dodatkových tabulek k pomníkům, návraty symbolů Rakousko–Uherska jsou jen začátkem. Zanedlouho se tak můžeme dočkat, že obraz minulosti bude deformován ve smyslu změn budoucnosti. Je nad míru jasné, že současný systém pro obhájení sebe sama používá svůj výklad historie. Jedná se o výklad, který v minulosti hledá jen negativní stránky tehdejšího vývoje.

Někteří politici tvrdí, že se v našich podmínkách neustále vyskytuje sovětská historiografie. Jenže co onen pojem znamená? Pokud jej rozklíčujeme, tak znamená, že druhou světovou válku vyhrál primárně Sovětský svaz. A právě dle obrazu SSSR se vykládaly minulé dějiny. Jedná se však jen o částečnou pravdu, protože primárně sovětská historiografie respektovala geopolitiku po roce 1945, byť s ideologickým podbarvením studené války. Naproti tomu dnešní historiografie se snaží přepsat minulost ve jménu změn, které přišly po roce 1989. Období před »sametovou« revolucí je očerňováno, negativa zveličována, pozitiva jako kdyby neexistovala. Jedná se o ryzí démonizaci, která naši zemi provází již mnoho let. Vždy, když dojde v našich dějinách k nějakému historickému milníku, tak z onoho střetu vzejdou vítězové a poražení. Revoluce je totiž náhlá a rychlá změna, která většinou trvá krátkou dobu, a lidé si jen pomalu uvědomují, co se vlastně stalo. Ostatně uvědomoval si někdo před 30 lety, kam to všechno dospěje? Dle mého názoru si to nikdo neuvědomoval.

A tak zde budeme mít festival svobody, který nám má ukázat, že žijeme v demokratické, svobodné zemi. Což je sice částečně pravda, ale ve své podstatě jsme stále nesvobodní, protože místo závislosti na Sovětském svazu jsme se stali závislými na našich západních přátelích, kterým šéfuje USA. Na závěr můžeme říci, že historie je věčně živá a že její úpravy ve jménu nového systému, který ve zlomový okamžik nastupuje, je pouze cestou k postupnému pošlapávání minulosti pro obhájení současnosti.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora


Jan KLÁN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-08-31 11:28
Hranice s nepřítelem za války, byť studené, je prostě na jiné
úrovni, než např. hranice mezi ČSSR a NDR. Ti diverzanti taky mohli
utíkat do bezpečí po splnění rozkazu.
jarprchal43
2019-08-30 01:35
hajek.jiri51 - Lezli nám sem vrahové, špioni, diverzanti, žháři a
podobná sebranka, ale stateční pohraničníci zastřelili na tři stovky
lidí, kteří se chtěli dostat ven. Hájku, vy jste buď pošuk nebo
hrozně pijete.
fronda
2019-08-30 00:39
salekiv: Prostě šlo o jeden z důsledků studené války. Takže viníky
hledejte někde ve Washingtonu.
fronda
2019-08-30 00:38
brekeke84: ČSSR měla v plánu vyrábět většinu elektřiny a část
tepla v jaderných elektrárnách. Tento záměr byl překažen
privatizačním pučem. Takže uhlí.
salekiv
2019-08-29 23:42
hajek.jiri51: S vaším vysvětlením nutnosti ostnatého drátu na
hranicích začínám mít obavy o vaše duševní zdraví.
hajek.jiri51
2019-08-29 23:09
Ostnatý drát, Salekiv-e proto, protože nám sem lezli vrahové, špioni,
diverzanti, žháři a podobná sebranka. A v opačném směru pak
všelijací zločinci a taky trochu poblouzněných naivků, které měli
po jejich vyrovnání závazků vůči republice, raději v pohodě
dopravit až na nejbližší oficiální přechod a popřát jim šťastnou
cestu. A pane Prchal, spojenci dostali, tolik zásluh, mínus to že Adolfa
stvořili a nasměrovali ho úmyslně (proč asi?) svoji proradnou a
hloupou politikou proti SSSR, kolik jich ve skutečnosti i měli.
brekeke84
2019-08-29 21:01
místo závislosti na Západu či Východu se spíš bavme o zbavení se
závislosti světa na fosilních palivech a o tom, jak jejich těžba
ruinuje náš domov a celé ekosystémy. Ale jasně, my radši budem
smrdět s Ruskem, než smrdět s USA, protože júesej jsou padouši a
kapitalisti, kdežto Rusko jsou slovani a naši bratři a blábláblá a
hodní hoši, kteří nás chtějí ochránit (haha). Hlavní je ta
studenoválečnická mentalita, která nám nedovolí myslet jinak.
svaty_vaclav
2019-08-29 20:06
Slavit listopadový puč 89´ znamená slavit a radovat se z
kapitalistické velkozlodějny na národním majetku Československa.
Znamená to slavit duchovní úpadek a rozkradení národního majetku
šíbry, Havlem počínaje. V listopadu 89´ lidé naneštěstí
neprohlédli podvod, který se s nimi hraje. Lidé si mysleli, že se děje
cosi velkolepého, ale byla to jen obyčejná zlodějna československého
státního národního majetku. Pokračovalo to rozbitím Československa a
pokračuje zlodějnami dodnes.
jarprchal43
2019-08-29 17:45
Objektivní výklad historie je stále stejný. To jenom komunisté se
snažili dějiny přizpůsobit svému obrazu. Mimo jiné potlačovali
podíl západních spojenců na výsledcích druhé světové války a
vytvářeli dojem, že socialismus byl mnohem úspěšnější, než jaká
byla skutečnost. Proto se současné narovnání faktů může zdát
zastáncům starých časů jako přepisování.
salekiv
2019-08-29 17:12
Plno slov a obecné fráze. Přitom by stačilo, aby nám pan Klán
vysvětlil k čemu potřeboval minulý režim na hranicích se Západem
ostnatý drát a proč tam střílel na lidi, kteří chtěli tuto hranici
překročit.
Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.