A kdo bombardoval?

Je správné, že si připomínáme také oběti spojeneckých náletů, které se za druhé světové války děly. Stále se budeme zamýšlet nad tím, a debatovat o tom, jaké cíle sledovali a jaké pohnutky měli ti, kteří vydávali rozkazy osádkám spojeneckých bombardérů. Zdali to byl promyšlený kalkul zlikvidovat či aspoň výrazně narušit průmyslovou základnu státu, jenž bude osvobozen Rudou armádou, či zkrátka lidský omyl, ke kterým v době války také docházelo, bohužel...

Minulý čtvrtek byla v Ostravě odhalena pamětní deska připomínající oběť téměř 500 lidí, kteří zemřeli při bombardování Ostravy 29. srpna 1944. Odhalena byla v centru města, kam před 75 lety bomby dopadly. Ty zničily rohový dům na dnešním Masarykově náměstí i další budovy v okolí, poškodily například také obchodní dům Rix v dnešní ulici 28. října, jenž je jako symbol bombardování na pamětní desce zobrazen.

Je to taková netradiční pamětní deska, protože hlavní na ní je obraz události. »Autorem pamětní desky je výtvarník Marek Pražák, který má ateliér v nedaleké Nádražní ulici, a je tak spojen s centrem Ostravy a její historií. Myslím si, že i proto dokázal tak citlivě propojit smutnou událost s lidským příběhem, s příběhem Ostravanky na pozadí vybombardovaného centra města,« uvedl zástupce ostravského primátora Radim Babinec. Na pamětní desce je totiž zobrazena žena u bombami poničeného obchodního domu.

Za osazení desky díky. Ale za závažnou chybu považuji, že na ní není uvedeno, KDO bombardoval. Je na ní napsáno toto: »Věnováno památce obětí leteckého bombardování města dne 29. srpna 1944. Ostrava, 29. srpna 2019.« Jak mají být lidé, kteří nejsou znalí historie, moudří z takového textu? Není to snad snaha zakrýt původce bombardování tím, že se zdůrazní velká zkáza a lidské tragédie, jež jsou nezpochybnitelné? Pravda je taková, že cílem útoku AMERICKÝCH letadel na Ostravu, trvajícího déle než hodinu, měly být strategické cíle – Vítkovické železárny a chemička Rütgers. Továrny však bomby zasáhly jen okrajově, většina jich dopadla do obydlených oblastí. Nálet byl pro město prvním a zároveň nejničivějším. Kromě centra vznikly značné škody také v Zábřehu, Vítkovicích, Slezské Ostravě i Bohumíně.

Musím si v této souvislosti vzpomenout na červnové usnesení zastupitelů Prahy 3, jimž leží v žaludku dlouhá pražská tepna nazvaná podle osvoboditele Prahy (a také třeba koncentračních táborů Osvětim a Terezín) I. S. Koněva. Zastupitelé totiž chtějí zkoumat jeho úlohu »zejména při osvobození Prahy dne 8. 5. 1945, bombardování Čech v první mírový den 9. 5. 1945, při kterém zemřelo více než 1300 civilistů...«

Tak o jedněch bombardujících svazcích, jež mají na svědomí naše lidi, »z nějakého důvodu« pomlčíme a jiné naše Spojence budeme veřejně pranýřovat, když za všechny oběti může válka, ta nejstrašnější v lidských dějinách – a ta má své známé viníky?

Monika HOŘENÍ


Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


velkymaxmilian
2019-09-02 21:06
Nedávno jste pane Hájku sdělil, že letectví je vařím koníčkem.
Jistě proto chápete, že strategicky významná průmyslová aglomerace,
kterým Ostrava pro německou válečnou mašinerii byla (Porůří tehdy
již třetím rokem bombardovánu) se stala logicky cílem spojeneckého
bombardování. K tomu ovšem mohlo dojít s ohledem na dolet Liberátorů
a B-17 až po vzniku základen v Itálii. Jistě nepatříte k pitomcům,
kteří otevření druhé fronty v Evropě datují k 6.6.1944.
Předcházelo tomu pochopitelně vylodění na Sicílii (červenec 1943).
Americká 15.letecká poté operovala ze základen v Bari a mohla
úspěšně úročit také na pro Německo životně důležitá naftová
pole v okolí rumunské Ploješti. Jistě proto pane Hájku velmi dobře
víte, že s útokem amerických bombardovacích svazů na Ostravu 29.srpna
1944 souvisela největší letecká bitva nad územím Protektorátu, ve
které stíhačky luftwaffe napadly se stoprocentní úspěšností odřad
devíti B - 17, a to přibližně na čáře Květná-Strání,
Komňa,Bojkovice a Slavičín, zahynulo při tom 41 amerických letců.
Předpokládám, že jste navštívil některé památníky na uvedené
trase, hřbitov ve Slavičíně, kde většina padlých byla do roku 1946
pochována (po exhumaci ostatky převezeny do Francie na tamní hřbitovy
USAF). Náhrobní desku se jmény a hodnostmi, která je tam dodnes,
obětí máte jistě vyfotografovanou. Jistě ve své sbírce máte i fotku
objektu v obci Přečkovice, kde se na padáku zachráněný americký
letec, díky pomoci slušných lidí skrýval až do konce války. Jako
odborník je vám jistě známo, že osvobození se dočkal od vojáků
2.královské rumunské armády. Bombardování Ostravy a Brna bylo z
vojenského hlediska nutné a tak jen zabedněnec může tlachat o snaze
ničit infrastrukturu země, která má být v budoucnu v zájmové zóně
SSSR. Problém s mým stručným příspěvkem by nikdo neměl mít, pokud
to má v hlavě v pořádku...
o.motl
2019-09-02 17:47
Britové se pokoušeli bombardovat Škodovku už v roce 1942. Zkuste si
přečíst i něco jiného než skripta z VUMLu, pane Hájku.
tonytonda1
2019-09-02 17:00
No nějakej starosta Prahy 6 prostě by byl lepší než Koněv. Na
odstaňování pomníků je šíbr. Jenom mi není jasný proč se ten
primitivní nepřítel sovětskejch osvoboditelů nepřihlásil do války
Amíků za osvobození Afghánistánu od Afghánců.
hajek.jiri51
2019-09-02 14:25
Že to byli USA, které rozbily naše města a továrny až když bylo
jasné, že je osvobodí RA. Byť vyráběli zbraně a byli v dosahu US a
GB bombardérů už drahnou dobu. Ale to bude asi na vysvětlujících
tabulkách, pro které se tak tvoří prostor.
Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.