Rozhovor Haló novin s Petrou Prokšanovou, koordinátorkou akce »Den tisku«

Haló noviny jsou nám jako levicový deník nejblíže

Nedávno jste se v Haló novinách představovala, takže přejdu rovnou k aktuálním otázkám. Jak hodnotíte usnesení městské části Praha 6 o odstranění sochy maršála Koněva? Chápu to dobře, že nejde o sochu, ale o principy, a pokud ano, o jaké?

Celá ta »kauza Koněv« přerostla v průběhu času do nechutné trapnosti obsahující všechno to zakrývání, odkrývání, mediální útoky, šíření nepodložených informací, bagatelizaci přínosu Rudé armády, relativizaci dějin. Osobně se důrazně distancuji od různých populistických, xenofobních a nacionalistických stran, hnutí i jednotlivců, kteří se na různých demonstracích objevili po boku skutečných antifašistů a komunistů. Jejich zájem na zachování sochy maršála Koněva považuji za čirý populismus a snahu nahradit hodnotu českého vlastenectví nezdravým rusofilním nacionalismem.

Můj osobní názor je, že socha by měla zůstat na svém místě. Je už více než 40 let součástí naší historie, stejně jako je jí už 80 let osobnost maršála Koněva. Námitky ve smyslu poválečného působení maršála Koněva, zejména v Maďarsku, můžeme nahlížet s pochopením, pokud ale řekneme A, je potřeba dodat B. Zejména, že v Maďarsku během kontrarevoluce bylo zabito mnoho komunistů velmi nevybíravým způsobem a ti, kdo se takto násilně dovolávali demokracie, se neštítili komunisty věšet na lampy veřejného osvětlení a zaživa upalovat. Že tomu tehdejší vláda nebude nečinně přihlížet, se dalo očekávat.

Rozhodnutí vypsat soutěž na nový pomník, který nahradí sochu maršála Koněva, vidím jako problematické zaprvé z důvodu financování (vzpomeňme, že prostá lavička Václava Havla stála stejnou městskou část 850 000 Kč, a tady mluvíme o úpravě celého prostoru současného památníku), protože Praha 6 má úplně jiné problémy, které by bylo třeba prioritně řešit.

Zadruhé mám obavy z toho, co by měl nový památník znázorňovat. Místostarosta Prahy 6 se nechal v jedné televizní debatě slyšet, že památník by měl být věnován všem osvoboditelům Prahy, tedy i Ruské osvobozenecké armádě, která podstatnou část války bojovala po boku wehrmachtu a až na samém sklonku se připojila na stranu pražských povstalců, ovšem ze zcela zjištných důvodů. Pokud socha sovětského maršála budí takové emoce, nedovedu si představit, jak by lidé reagovali na pomník oslavující Ruskou osvobozeneckou armádu.

Pracujete hodně na sociálních sítích. Řekněte nám, prosím, co vše by KSČM měla v této oblasti prohloubit, zlepšit, kde má rezervy a kde naopak už obstála?

KSČM působí na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter. Je báječné vidět, kolik komunistických politiků na všech úrovních se v tomto prostředí pohybuje, mnoho z nich dokonce velmi úspěšně. Pominu-li to, že naší straně trochu chybí dlouhodobá vizuální identita, za největší prostor pro zlepšení považuji interaktivitu. Bylo by skvělé, kdybychom uměli s lidmi v online prostředí víc diskutovat a otevřeli si nové cesty, jak je oslovit a přesvědčit silou našich vlastních argumentů. Neustále totiž stojíme spíše v pasivní a reaktivní pozici, což samozřejmě není cesta kupředu. Taky bychom měli být trochu odvážnější, experimentovat, otevírat témata, která jsou někdy trochu na hraně, ale mezi lidmi rezonují. Jsem moc ráda, že OV Praha 10, ve kterém jsem organizovaná, je takto odvážný a pomáhá tak dokazovat, že se moderních prostředků komunikace nemusíme bát. A věřte nevěřte, s dobrým příspěvkem na Facebooku se dá zasáhnout naráz i přes sto tisíc lidí.

Dostáváme se k tomu hlavnímu. Máte na starosti akci »Den tisku« jako představitelka pražské Komise mládeže KSČM. Mohla byste představit, nebo spíš připomenout význam, smysl a vizi tohoto svátku, nejen novinářů?

Den tisku je dnes už téměř zapomenutý svátek, který se u nás slavil každoročně až do roku 1989. V posledních letech jako »Den tisku, rozhlasu a televize«. Dne 21. září 1920 totiž vyšlo historicky první číslo deníku Rudé právo (jako »orgán Československé strany sociálně demokratické dělnické« – levice). Rudé právo vycházelo i během druhé světové války, ovšem tištěné ilegálně.

V minulosti byl tento svátek velkou celostátní oslavou, na které se připomínala důležitost hromadných sdělovacích prostředků a jejich přínos rozvoji socialismu a posilování míru. Pohledem dnešního člověka se to může zdát úsměvné, protože za posledních 30 let známe média spíše jako šiřitele paniky, politických machinací a na důvěryhodnosti jim nepřidává ani fakt, že si z nich někteří vlastníci udělali nástroj vlastní propagandy.

Naše sobotní akce se jmenuje Den tisku s Haló novinami, protože Haló noviny jsou nám jako levicový deník nejblíže. Svátek zanikl po roce 1989 především proto, že média přešla do soukromých rukou. My v něm ale stále vidíme jeho původní smysl a rádi bychom oslavili práci nezávislých novinářů, kteří mají ambice informovat pravdivě o událostech, na které v mainstreamu není z různých důvodů prostor.

Koukám, že to máte opravdu správně uchopené. A teď nám přibližte vlastní program »Dne tisku«,

Pro naši oslavu jsme letos zvolili trochu netradiční místo – budovu sídla ÚV KSČM. Předpokládáme, že už to bude samo o sobě velkým lákadlem, proč akci navštívit. Hlavní program se bude odehrávat na prvním nádvoří budovy, tedy pod širým nebem. Program zahájí ve 14.30 hudební skupina Duo Regent, kterou si můžete pamatovat z pražského Prvního máje. V 15.00 oficiálně uvítá návštěvníky předsedkyně Krajského výboru KSČM v Praze Marta Semelová a šéfredaktor Haló novin a generální ředitel Futura, a. s., Petr Kojzar. V 16.30 proběhne beseda s novináři, kde si budeme povídat především o tom, jaké to je pracovat v levicových médiích, a bude prostor i na dotazy návštěvníků. V 18.00 na pódiu přivítáme prvního místopředsedu ÚV KSČM Petra Šimůnka a poslance PSP Stanislava Grospiče. Po setmění plánujeme klasické letní kino pod hvězdnou oblohou. Na programu máme film Botostroj z roku 1954, který podle nás velmi dobře zachycuje vztah kapitalisty k dělníkovi založený na vykořisťování. Je to téma, které je celosvětvě aktuální i dnes, ale tento film se moc často na televizní obrazovky nedostává.

Po celou dobu programu bude k dispozici občerstvení, návštěvníci mohou navštívit stánky spřátelených organizací, bude hrát hudba a dvakrát za odpoledne proběhne komentovaná prohlídka části budovy ÚV. Je tedy na co se těšit. Já budu mít tu čest akci moderovat, takže když přijdete, určitě se uvidíme.

Poslední dobou se na KSČM, ale i komunisty obecně, snáší obrovská vlna kritiky a různých útoků. Ať už je to z důvodů tolerance současné vlády, nebo 30 let od převratu v 89. roce, kdy si mnozí na tom postavili celoživotní společenské postavení či dokonce velmi slušnou kariéru. Co říkáte tomuto?

Myslím, že být kommunistou nebylo snadné nikdy. Za první republiky komunisté bojovali za práva vykořisťovaných dělníků, bylo do nich z rozkazu vlády stříleno během stávek. Za války byli mezi prvními, koho nacisté zatýkali, deportovali do koncentračních táborů a popravovali. Během období budování socialismu nesli na sobě velkou zodpovědnost za všestranný rozvoj společnosti. Od počátku existence komunistické strany jí prošly desetitisíce lidí. Někteří zvládli svou úlohu lépe, jiní hůře, někteří jsou ve své sobeckosti a touze po moci hodní zavržení.

Dnes na tom, co do postavení ve společnosti, opět nejsme nejlépe, především pro hříchy minulosti, které si neseme s sebou. Můžeme se za ně omlouvat, distancovat se od nich, ale zodpovědnost za ně v určitém smyslu skutečně máme. Ta zodpovědnost leží v naší povinnosti analyzovat, poučit se a konečně zajistit, že se podobné přešlapy a chyby nebudou nikdy opakovat. Nic z toho ale dnešní antikomunisté nechtějí slyšet. Vystačí si se zjednodušujícími hesly, odsudkem komunistické ideologie jako rudého teroru a k seberacionálnějším argumentům jsou hluší. Často říkám »jsem komunistka, a ty bys byl taky, kdybys věděl, co to znamená«. A myslím, že v tom to celé je. Lidé nevědí, co je podstata komunismu, nevědí, k jakým hodnotám se hlásíme, jaké máme vize budoucnosti. Je potřeba to vysvětlovat trpělivě dál a především jít příkladem v životní praxi. Věřím, že pak těch útoků a nekonstruktivní kritiky bude ubývat.

Ptal jsem se na tu kritiku právě proto, abych se dozvěděl, že i na Dni tisku může někdo provokovat. Jak je to zabezpečené z hlediska odvrácení různých provokací?

Provokatéři na komunistických akcích jsou už vlastně takovým folklórem a leckdy je jim třeba přiznat velkou dávku kreativity. Škoda, že svou invenci nezaměřují nějakým produktivnějším směrem. Uvědomujeme si, že zveme lidi »k nám domů« a že mohou být tací, kteří se budou snažit naší otevřenosti zneužít. Jsme na to připraveni. Budova nebude volně přístupná a tam, kde se pohyb návštěvníků očekává, budou rozmístěni organizátoři. U vstupu budeme mít ostrahu a celá akce je nahlášena na Policii České republiky. Připravili jsme i provozní řád akce, který mimo jiné zamezuje vstup osobám pod vlivem alkoholu a návykových látek, lidem s transparenty, se zbraněmi a nevhodným chováním. Vzhledem k tomu, že jde o akci na soukromém pozemku, nechceme se nechat během oslav rušit.

Co plánujete dál do budoucna za akce Komise mládeže KSČM?

K příležitosti čtyřicátého výročí úmrtí bývalého prezidenta ČSSR generála Ludvíka Svobody jsme vydali výzvu k darování krve, které je v českém zdravotnictví nedostatek, ale přesto denně zachraňuje životy. Myslíme si, že je to důstojná připomínka této významné osobnosti naší minulosti, tak teď budeme krvácet pro dobrou věc.

V říjnu nás čeká celostátní setkání Komise mládeže s volbou nového předsedy. To je pro mě osobně velmi významná událost, protože plánuji na pozici předsedkyně kandidovat. V listopadu pak budeme součástí Přeshraniční konference, na které budeme diskutovat aktuální problémy levice s představiteli Die Linke. Nedávno jsme také založili facebookovou stránku Mladí komunisté KSČM Praha, na které se chceme lépe prezentovat, takže budeme rádi, když nás i čtenáři a čtenářky Haló novin na Facebooku vyhledají a začnou sledovat naši činnost a budou s námi otevřeně diskutovat.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 37 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.