Mapa s vyznačenou severní námořní cestou. FOTO - wikimedia commons

Severní mořská cesta se více otevírá

Počátkem září se v rámci Východního ekonomického fóra v ruském Vladivostoku uskutečnila i první schůzka věnovaná využití Severní mořské cesty (rusky Sevmorpuť).

Zúčastnily se jí velké dopravní firmy z Japonska, Dánska, Německa, Švédska, Norska, Finska, Spojených arabských emirátů a Jižní Koreje. Hostitelem byl ruský Rosatom, který hned v úvodu oznámil, že v roce 2023 bude v Arktidě zahájena první celoroční sezóna. Umožní to uvedení do provozu tří nových jaderných ledoborců. Nicméně do té doby musí být modernizovány přístavy na trase. Právě o nich, respektive o potřebných investicích, schůzka byla. Přístavy nepotřebují ledoborce, ale kontejnerové lodě, které budou doprovázet. Ty musejí dotankovávat.

Doprava bude desetinásobná

V současnosti má Rusko k dispozici sedm jaderných ledoborců o výtlaku od 21 000 do téměř 62 000 tun. Jsou využívány sezónně pro doprovod ruských obchodních lodí a zásobování měst u břehů Severního ledového oceánu. Získávají však i důležité místo v rozvoji nalezišť ropy a plynu za polárním kruhem, obsluhují i největší ruský závod na zkapalňování plynu na Jamalu.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Za dob Sovětského svazu se Severní mořskou cestou sezónně přepravovalo až osm milionů tun nákladu, infrastruktura však zastarala, nyní se objem přepravy omezuje na asi pět milionů tun.

Do čtyř let to má být nejméně 10 milionů tun, což představuje hranici rentability. Rosatom však počítá, že celoroční provoz umožní přepravu nejméně 50 milionů tun. Mohla být ještě vyšší, pokud se Severní mořská cesta v ruské Arktidě spojí s kanadskou a severoamerickou severní cestou, tedy s plavbou od Grónska kolem severních kanadských břehů a Aljašky. Ta se zatím neprovozuje, protože Kanada ani USA nemají jaderné ledoborce. V minulosti se už takové plavby výjimečně konaly, ovšem jen v létě. Například dánská společnost Nordic Bulk Carriers převezla v roce 2013 náklad uhlí ze západní Kanady do Evropy právě severní kanadskou a ruskou cestou.

Zájem z Asie

Pravidelná doprava po trase zajímá prakticky celou Asii, je kratší než i průjezd po trase přes Suez, nemluvě o značné úspoře času i paliva ve srovnání s trasou velkých tankerů, které musejí obeplouvat Afriku. Po Severní mořské cestě trvá plavba v délce 7300 námořních mil 20 dní, trasa z Indického oceánu přes Suezský kanál je dlouhá 11 200 námořních mil a trvá nejméně 33 dní, podle průjezdnosti kanálu, za který se platí. To představuje další náklady, které by na Severní mořské cestě odpadly.

Trochu exoticky působí zájem SAE. Jedná se ovšem o firmu DP World, která spravuje přístavy v Dubaji, Hongkongu, Karáčí a Džidě. I z těchto přístavů by se vyplatilo vypravovat tankery severní cestou. Podle výpočtů firmy by to znamenalo úsporu průměrně 15 dnů na cestě.

Rosatom také upozorňuje na bezpečnost plavby, v Indickém oceánu stále operují piráti, troufají si i do Rudého moře. Na severu žádné překážky nejsou, navigace je bezpečná.

Tři nové ledoborce

Na schůzce představil Rosatom při nové ledoborce, které jsou se stavbě – Arktika, Sibir a Ural. Arktika už byla spuštěna, se skutečnosti se jedná o druhý ledoborec téhož jména, první sloužil od roku 1975 a po třiceti letech služby byl odstaven. Každý ze tří ledoborců ve stavbě má výtlak přes 20 000 tun. Staví se také menší Líděr pro použití v okolí přístavů.

Rusko jako jediné ne světě provozuje atomové ledoborce. První byl spuštěn na vodu v roce 1957 ledoborec »Lenin«. V roce 1989 byl odstaven, nyní kotví v Murmansku a je v něm muzeum.

Výhody využijí

Rusko požívá při stavbě a využití atomových ledoborců neocenitelné konkurenční výhody. Zájem o stavbu takových lodí nyní projevují USA, Japonko a Čína. Všechny tyto země nakonec ledoborce postaví, ovšem budou muset překonávat řadu překážek, které jsou dány nedostatkem zkušeností se specifickými plavidly. Mohou proto počítat, že první ledoborce pod jejich vlajkami vyplují nejspíš ve čtvrtém desetiletí tohoto století. Rusko si je výhody vědomo a hodlá jí naplno využít již od roku 2023.

Rusko vlastně udělá velkou část práce pro tzv. Hedvábnou stezku, spojení Číny a Evropy. Právě čínská plavidla by měla být největším ruským zákazníkem na Severní mořské cestě. Konkurovat jim budou hlavně japonská plavidla, zájem o severní cestu projevují japonské automobilky.

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 14 hlasů.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.