Nabarvené ptáče a divák pláče

Nedalo mi to a rozporuplné recenze na film Nabarvené ptáče mě motivovaly udělat si vlastní kritický obraz. Film je dle předlohy polského románu od Jerzyho Kosinského, kde scénáře a režie se chopil velmi tvůrčím způsobem Václav Marhoul. Kameru přiřkl režisér kameramanovi Vladimíru Smutnému, a udělal nejlíp. Marhoul také velmi dobře obsadil prakticky všechny role. Film měl také skvělý zvuk, a i koneckonců hudební doprovod. A tady musíme skončit. Mám jistou slabost pro Marhoulovu obrazovou režii, například film Mazaný Filip (2003) a také Tobruk (2008) je stejně dobře obrazově ztvárněn. Ale jinak Václava nemusím. Ostatně stejně jako další dva Václavy. Marhoula totiž považuji za služebníka pravdoláskařů, hlavně pro vytunelování Barrandovských ateliérů.

A teď k tomu hlavnímu, k filmu. Každý kumštýř chce přirozeně natočit velkolepé tvůrčí dílo alespoň jednou za svůj život. Zde je jasně vidět, že i vysokorozpočtový výpravný film s hvězdným obsazením není ještě žádnou zárukou kvalitní tvorby, a to i přesto, že si Marhoul těžce vyškrábal z vyschlé tvrdé země a vlastníma rukama všechny předpoklady k tomu, aby natočil budoucí klasické nadčasové dílo novodobé české kinematografie. Nabarvené ptáče je velkoryse výpravný film, plný účelové strojenosti a krutosti, amorality, nihilismu v tak vysoké míře, že je to až nereálných rozměrů. Přesto si divák takměř 169 minut dělá naději o dobrém konci. Děj se odehrává v jakési fantasy slovanské unifikované zemi, kde Slované jsou zde vykresleni skoro ve všech kapitolách jako pohanská zvěř.

Násilí, alkohol a sexuální pudovost, až zvrhlost a cynismus provázejí celý tento film. Snaha o nadčasovost a sílu výpravnosti vyzní tak, že po 45 minutách už si přejete, aby to skončilo a vy mohli odejít. Mě osobně to uráží lidsky. Člověk má v sobě stinné stránky, ale jako celek z podstaty je velmi pestrý a obohacující a zde charaktery jednotlivých postav nejenže jsou špatně vykresleny, ale jsou ještě zjednodušeny a tím režisér a scenárista krutě omezil sdělitelnost a hloubku myšlenek vlastní podstaty obsahu filmu. Každá kapitola má sice dramatickou gradaci, ale stejné schéma primitivismu a k tomu režisérovo freudovské přeřeknutí. Dále je to celé postaveno na trpícím židovském chlapci, na kterém páchají násilí Slované v kontrastu s nacisty a komunisty. Prostě ve smyslu dnešního přepisování dějin. A divák odchází z kina a neví, co ho vlastně frustruje.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.1, celkem 119 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


halonoviny
2019-09-24 16:37
To ještě neznamená, Motle, že nemohl do roku 89 kolaborovat. Takový
Rejžek je nejlepší ukázkou převracečství kabátů. Nebo Štětina -
hnus! R. Janouch
halonoviny
2019-09-24 16:36
Á, Maxmilián zase obhajuje neobhajitelné... R. Janouch
stieglitz
2019-09-21 16:19
Hájku... oni se na tom slovandkém "holocaustu" podíleli
tapetář s kavkazkým banditou tak nějak půl na půl
stieglitz
2019-09-21 16:16
Násilí, alkohol a sexuální pudovost, až zvrhlost a cynismus... Ale to
přece patří do genetické výbavy, zejména pak východních slovanů
mels21
2019-09-20 09:47
Na film jsem se těšil. Byl jsem zvědav, jak se Marhoul vyrovná s
náročnou literární předlohou. Zklamájn jsem nebyl, naopak. Necítil
jsem potřebu po 45 minutách odejít a vydržel bez problémů a s velkým
kulturním zážitkem do konce.Ozvučení se závěrečnou písní v jidiš
bylo velkolepý. Jinak film hodnotím jako výborné nadčasové zobrazení
ZLA, které dříme v každém z nás a někdy se díky konkrétním
podmínkám projeví. Po stráce zpracování jsem si vzpomněl na
Vláčila.
o.motl
2019-09-20 07:20
Hřebejk jako obraceč kabátů. Další ukázka brilantních analytických
schopností pana Hájka. Hřebejk absolvoval FAMU v roce 1991.
fronda
2019-09-20 02:01
Autor předlohy se tak nejspíš odměnil vesničanům, že ho i s rodinou
celou válku ukrývali a riskovali své životy. "Kulturní standardy
euroatlantické civilizace" předvedli právě Němci, ale i
britští, francouzští, belgičtí, nizozemští i američtí
kolonizátoři, o současných "mírových misích" ani nemluvě.
hajek.jiri51
2019-09-20 00:51
A co je nepravdivé na tom, že Marhoul je podržtaška a hlásná trouba
pravdoláskařů? Je to pouhé a navíc pravdivé konstatování.
Nevypovídá to nic o jeho řemeslné zručnosti. To samé platí o
Hřebejkovi i jiných obracečích kabátů. No a že Slované jsou,
podobně jako komunisté účelově propojování s nacisty není taky nic
nové. Zloděj křičí, chyťte zloděje. Pokud chce někdo vědomě žít
ve lži, je to jeho věc. Ovšem, jak říkával Bismark, z h*vna kulku
neodleješ a dodejme že Pravda zvítězí. Holokaust Slovanů nemáme sice
desetiletí a skoro denně na talíři jak ten jediný pravý, pravdou ale
je, že ztráty na životech Slovanů byli mnohem větší než Židů. A
"konečné řešení" bylo stejné pro obě skupiny jakož i to,
kdo za tím stál. Žádné promývání mozečků tyto fakty nezmění.
velkymaxmilian
2019-09-19 22:18
Kdyby se s. Blaško obtěžoval přečíst knižní podobu díla Jerzyho
Kosinskézho, netápal by kam je děj zasazen, jde o pralesy na rozhraní
Běloruska,Ruska a Ukrajiny, což není rozhodně fantasy unifikovaná
slovanská zem. Jde o konkrétní místo, kde se do dnešní doby sice
ledacos změnilo, ale ke kulturním standardům euroatlantické civilizace
je hodně daleko. Autor jinak potvrzuje pravdivost výroku: "My
komunisté jsme lidé zvláštního ražení". Je unikátem pokusit se
psát objektivní kritiku a v prvním odstavci sdělit, že autor je
"služebník pravdoláskařů při tunelovaní Barrandova... Filmy
jako Volyně, Katyně a nově nyní Nabarvené ptáče musí diváky
přesvědčit (zejména mladou generaci), že těmto východoevropským
(předasijským ) prostorám je vhodné vyhýbat se obloukem...
svaty_vaclav
2019-09-19 21:15
Stručně shrnuto, co dnes může být filmová tvorba a dílo, než
antikomunistická sr**ačka? Všechno co je možno použít
antikomunisticky, má zelenou a otevřenou cestu do České televize a
prorežimních kin.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.