Ilustrační FOTO - Pixabay

Otrocká práce vězňů nese miliardové zisky

Už více než 35 let se v USA rozmáhají soukromé věznice. Vznikly poté, co jednotlivé americké státy zjistily, že rychle roste počet vězňů v souvislosti s drogovými zločiny.

Místo ve státních věznicích nebylo a investovat do nových vězeňských staveb se řadě států nechtělo. V té době přišel na scénu Terrel Don Hutto. Měl za sebou řadu zkušeností s řízením státních vězeňských zařízení v Texasu, vedl ale i celý vězeňský systém ve státě Arkansas. Dokázal to, co jeho předchůdci nikoli. Věznice vykazovaly zisk. V roce 1983 dostal povolení založit první soukromou věznici.

Navázal na tradici

Hutto vlastně jen obnovil tradici, která se s americkým vězeňským systémem nechvalně táhla po část 19. století. Po občanské válce Severu proti Jihu došlo ke zrušení otroctví, napsal list New York Times. Jižanští plantážníci stáli před teoreticky neřešitelným problémem. Kdo bude česat bavlnu? Tuto těžkou dřinu dělali otroci a ti odešli. Jižané vymysleli záměnu. Jeden stát na Jihu za druhým přijímal zákony, podle nichž si plantážníci mohli najímat vězně. Pro majitele plantáží to mělo i dříve nepoznanou výhodu. Otrok představoval majetek, o který se bylo třeba starat. Vězeň byl pronajatá síla, o kterou se měl starat příslušný stát. Nestaral se, na bavlníkových plantážích zemřel každý čtvrtý vězeň. Veřejnost se o vězně nezajímala, stejně se většinou (v některých státech až z 95 %) rekrutovali z černochů, bývalých otroků. Jižanské státy netratily, například v roce 1898 příjmy z práce vězňů činily v Alabamě 73 % příjmů rozpočtu. Nicméně zlatá doba vězeňského otroctví skončila první světovou válkou. Tlak Severu rostl zvláště v souvislosti s potřebami armády, která potřebovala »kanonefutr«.

Otrocká práce

Ještě při práci pro stát Arkansas Hutto starý systém oprášil. Pronajímal černošské vězně plantážníkům, tentokrát i s ozbrojenou ostrahou. Tvořili ji bílí vězni. To bylo v době, kdy si vězni při práci mohli prozpěvovat písničky Beatles. Systém se velice »osvědčil«, Arkansasu nesl peníze. Hutto založil společnost Corrections Corporation of America, která staví a spravuje soukromá vězeňská zařízení. V loňském roce vykázala zisk 7,4 miliardy dolarů.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Ve věznicích se šetří na všem, především na jídle. Ti, kdo se nechtějí nechat najmout na práci, dostávají tak malé porce, že stále trpí hlady. Obvykle brzy dají souhlas, aby byli zařazeni do pracovních oddílů, hlavně na práci v dolech, v hutích a stále i na česání bavlny. Pak dostávají mnohem více stravy a také jim něco zbude na nákupy ve vězeňských prodejnách. Soukromý majitel věznice jim ale dává jen kapesné, takřka všechny příjmy za práci vězňů od pronajímatelů mu legálně zůstávají. Vězni musí pracovat i proto, že v soukromých věznicích se za lékařskou péči platí. Kdo nemá na ošetření, nedostane jej. Čas od času se v médiích objevují zprávy o smrti vězně, který neměl na ošetření. Také o vězeňských vzpourách, těch je v soukromých věznicích o třetinu víc než ve státních a o trestání neposlušných vězňů, dozorci je organizovaně bijí.

Přátelé »nahoře«

O »byznys« se soukromými věznicemi se začali zajímat investoři, především banky. Například JPMorgan Chase, BNP Paribas, Sun Trust a další. Byznys se rozjel tak, že Hutto najal na 70 lobbistů, kteří ho ročně stojí 1,4 milionu dolarů. Ale vyplatí se.

Tedy byznysmeni ve vězenství si to do letoška mysleli. Vsadili na republikánskou stranu, do prezidentské kampaně Donalda Trumpa vložili 1,6 milionu dolarů a touto částkou přispívají republikánům každý rok. Za to získali 65 % kontraktů na péči o zadržené migranty. Jsou to oni, kdo prosadili zákony o oddělování dětí od rodičů a o deportacích. Za migranty platí byznysmenům stát a rozhodně dobře, jinak by peníze za lobbisty nikdy nevynakládali.

V otázce soukromých věznic jsou, stejně jako téměř ve všem, USA rozděleny, uvádí New York Times. Souhlas se zřízením privátních věznic dala jen necelá polovina států – 23. Ty zbývající »vězeňský byznys« ostře kritizují a soustřeďují se především na životní podmínky zadržovaných migrantů. Také veřejné mínění stále hlasitěji soukromé věznice odmítá. Akcie Huttovy společnosti letos klesly už dvakrát, mizí také investoři - hlavně ti bankovní, zákaz soukromých věznic zvažuje stát New York. Huttovi je 84 let, ještě na jaře se chvástal, že jeho životní práce slouží všeobecnému blahu. Teď se na veřejnosti neobjevuje, jeho vězeňské impérium se nejspíš začíná hroutit.

(pe)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 10 hlasů.

(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.