Ilustrační FOTO - Pixabay

Chybí dlouhodobá vize naší krajiny

Řada zemědělců reaguje na vývoj klimatu v několika posledních letech a z něho plynoucí sucho a snaží se měnit dosavadní hospodaření i krajinu. Experimentují s novými postupy zpracování půdy, rozmanitými meziplodinami či tvoří biopásy.

I stát reaguje správnými kroky, avšak ne tak rychle a pružně, jak by si žádal vývoj v krajině. Podle Miroslava Trnky, bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe AV ČR, by měl zemědělce pozitivněji motivovat k tomu, aby změny dělat chtěli, a pomáhal zajistit dlouhodobé financování. Měl by méně direktivně přikazovat a využít existující systém kontroly k tomu, aby ověřil, že činnost sedláků přináší požadované výsledky.

»Sucho posledních let jednoznačně debatu o české krajině změnilo. Většina lidí problémy vnímá. V Česku však chybí silný lídr, který by řekl, čeho chceme v krajině dosáhnout a jak,« míní Trnka. Ministerstvo zemědělství se podle něho vnímá především jako manažer pro řešení krizí, ale už chybí energie a vůle tvořit a prosazovat dlouhodobou strategii a nechává ji spíše na jednotlivých hráčích v zemědělském sektoru. »Jsem přesvědčen, že by ministerstvo mělo být silným hráčem, který by strategii měl tvořit spolu s nevládními zemědělskými organizacemi a pak prosazovat. Když nemáme jasnou dlouhodobou vizi pro naši krajinu, těžko se nám pro ni podaří získat podporu Evropské komise a členských zemí a pak často s nevůlí přebíráme to, co se v Bruselu rozhodne, ač jsme se na rozhodování podíleli,« řekl Trnka.

Podporovat účinná opatření

Stát má přitom podle něho solidně nastavené mechanismy, jak kontrolovat správné hospodaření, má dotační programy pro zemědělce, kteří dobře pečují o krajinu. Ministerstvo například dobře rozhodlo, že v erozně ohrožených oblastech nesmí být pole větší než 30 hektarů. »Místo dalších příkazů a nařízení by však bylo mnohem efektivnější, kdyby sedláci byli finančně podporováni za faktické a měřitelné zlepšování stavu půdy a krajiny způsobem, který pro dané území sami vymyslí. Efektivnější by bylo určit, co se dělat nesmí, a čeho je naopak třeba dosáhnout se škálou volitelných postupů. A pak například po třech letech zkontrolovat, zda jsou opatření účinná a zda se je daří udržet,« řekl Trnka. Navíc někteří zemědělci už dobrou praxi ukazují dlouhodobě, ale těm stát často nic nedá a dává jen těm, kteří se změnami začínají primárně díky finanční motivaci.

Překážkou pro zavádění řady opatření ale nejsou jen peníze. Je to i návratnost investice a perspektiva. »Snáz se dělají změny na vlastní půdě. Velkým limitem je to, že se hospodaří na pronajaté půdě. Někde jsou osvícení vlastníci a ví, že jim změna krajiny, kterou nájemce provádí, dlouhodobě přinese zhodnocení jejich pozemků. Ale jsou takoví, kteří hledí na aktuální zisk z nájmu. A jsou i takoví, kteří se sedlákem ani nekomunikují,« popsal stav Trnka.

Přijdou i vlhké roky

Pro podstatnější zásahy v krajině, od ochrany před tzv. bleskovými povodněmi přes protierozní opatření až po budování či opravu závlahových soustav je potřeba pozemkových úprav. Do těch se však někteří zemědělci také nehrnou, protože je po nich potřeba znova vytvořit nájemní vztahy, což je nejistota budoucnosti.

Trnka také upozornil, že je potřeba připravovat krajinu nejen na sucho, ale i na velmi vlhké roky. »Klimatická změna je fakt a je zřejmé, že něco pro adaptaci dělat musíme, i když nás to bude něco stát a dopady některých opatření nemusí být příjemné. Snažíme se nyní spočítat, kolik nás budou různá opatření stát, a počítáme i to, kolik by stálo, kdybychom nedělali nic, protože ani to nebude zadarmo,« upozornil Trnka.


Zemědělci potřebují jasnou dlouhodobou strategii

Otázky Haló novin pro Josefa Šenfelda, zemědělského experta KSČM

Jak zemědělci z praxe přijímají regulační opatření státu, namířená proti erozi půdy a nedostatku vláhy?

Na tuto jednoduchou otázku není jednoduchá odpověď. Pokud jsou regulační opatření vyvážená hlavně ekonomicky, nebývá s tím u zemědělců problém. Každá regulace s sebou přináší především zvýšení nákladů. Pokud jsou zvýšené náklady pokryty podporou státu, tak zemědělci skutečně problém nemají. V tomto ohledu velkou roli hraje fakt, že zemědělci stále z velké části hospodaří na pronajaté půdě a do této problematiky musejí být vtaženi i vlastníci pozemků. Ne všichni vlastníci jsou však osvícení a nehledí jen na svůj aktuální profit. Problémem dnešní společnosti je nesoulad mezi požadavky státu, veřejnosti, zemědělců a vlastníků půdy.

Je potřeba poznamenat, že celá řada zemědělců realizuje opatření proti erozi a nedostatku vláhy ve své režii. Na trhu se běžně vyskytují půdoochranné technologie, které jsou hojně využívané i bez opatření státu.

Je v zemědělské výrobě prostor pro experimenty a zavádění nových postupů, znáte nějaký příklad ze svého okolí?

Ano, v zemědělské výrobě je prostor pro experimenty a zavádění nových postupů. Vše závisí na podmínkách. Předpokladem musejí být odvážní manažeři a také volné finanční prostředky, případně možnost úvěrů a podpor s vyhlídkou efektivní návratnosti. Od státu zde poněkud chybí tvorba a prosazování dlouhodobé strategie v zemědělském sektoru.

Minulý týden jsem byl účastníkem zajímavé konference na téma Inovace a moderní technologie v zemědělství. Organizátorem byla nevládní zemědělská organizace Zemědělský svaz spolu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Vývoj nových strojů a technologií v zemědělství postupuje vpřed velmi rychle. Stále více se používá termín precizní zemědělství, to např. díky tahačům s počítačovým vybavením pro využití autonomního řízení dle navigačních systémů a propojení s inteligentními (smart) nástroji, které umožňují přesné pojezdy. Nedochází tudíž k přestřikům a nadměrnému zatěžování ekosystému vstupy. Zároveň tyto technologie umožňují napojení pracovních nástrojů s variabilním ošetřením ploch v rámci jednoho pojezdu, čímž se opět snižuje tlak vstupů - rozmetání zásobního hnojení, aplikace hnojiv na list.

A příkladem konkrétně z mého podniku, může být již několikaleté využívání půdoochranné technologie striptill. Tato technologie umožňuje pásovou přípravu půdy, je vhodná pro suché oblasti a svažité pozemky, zabraňuje půdní erozi, řeší výživu, utužení a udržení vody v půdě.

Co by zemědělci potřebovali, aby byla ochrana půdy účinná a dosáhli i na zajištění vláhy?

Asi nejvíce by zemědělci potřebovali jasnou dlouhodobou strategii v zemědělském sektoru, včetně nastavení podpor. Potřebují podporu ve výzkumu a aplikaci půdoochranných technologií včetně zajištění vláhy. K tomu je potřeba nastavení legislativního rámce a také zajištění vzdělaných kádrů v těchto ohledech. Například se již užívají autonomní roboti a v ČR ani v EU zatím není legislativa, která by upravovala pohyb autonomních robotických strojů, a to jak na silnicích, tak na polích.

Investice do půdoochranných technologií (např. striptill, technika s nízkotlakými koly a podvozky, apod.), také investice do úprav k zadržování vody v krajině (rýhy vedené po vrstevnicích, vodní díla protipovodňové ochrany, atd.) a investice do vytváření krajinných prvků zvyšující pestrost krajiny a biologickou rozmanitost. A tyto investice se prostě musejí vyplatit. A s tím souběžně se musí investovat také do výkupu zemědělské půdy od vlastníků. Snáze se realizují opatření na vlastní půdě než na půdě pronajaté.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 13 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-10-02 15:59
To je pravda, ale největší sucho bylo v roce 1947, kdy zemědělci
hospodařili už nějakých 70 let na vlastní půdě (až do 90. let 20.
století), hnojilo se hnojem, byly remízky, neregulované vodní toky...
Nepomohlo to. Ani proti povodním.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.