Rozhovor Haló novin se stínovou ministryní zdravotnictví za KSČM Soňou Markovou

Není za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté

Z podnětu KSČM byl na program zářijové schůze Poslanecké sněmovny zařazen bod týkající se současné situace ve zdravotnictví. Proč KSČM iniciovala tuto debatu?

Situace ve zdravotnictví není dlouhodobě uspokojivá, a i když se o problémech s financováním a se skutečnou dostupností zdravotní péče ví a diskutuje mnoho let, dosavadní vlády pouze hasí největší požáry a žijí z toho, co zůstalo z předlistopadové, tolik pomlouvané minulosti. Chybí jasná vize a snaha v politickém konsenzu hledat řešení. Tím ovšem nemyslím přístup, který zvolila asociální pravice v čele s pány Julínkem a Hegerem. Jejich plán na omezení veřejných finančních prostředků směřujících do systému zdravotnictví, razantní navýšení spoluúčasti pacientů, snížení solidarity a vytvoření dvojí péče – pro bohaté a chudé, i díky tlaku KSČM úplně nevyšel. Škody, které napáchali, nicméně byly obrovské. Kvůli jimi prosazenému zmrazení plateb za státní pojištěnce, »zastropování« nejbohatších příjmů, devalvaci koruny a navýšením daní přišlo zdravotnictví kvalifikovaným odhadem o 40 miliard korun. Hegerova personální vyhláška umožnila, aby na 45 lůžek dohlížela pouze jedna sestra. Méně dostupnou se stala lázeňská péče. Přišly i návrhy, které by umožnily vznik univerzitních nemocnic, a fakticky by tak mohlo dojít k privatizaci fakultních nemocnic, které poskytují špičkovou specializovanou péči. Mělo dojít i k rychlému snížení počtu akutních lůžek o 10 tisíc. Některé dílčí věci se již podařilo napravit. Více než dvacet let ale nemáme vyřešeno financování péče na sociálně zdravotním pomezí, takže chybí peníze na domácí, hospicovou, dlouhodobou i psychiatrickou péči. Nepodařilo se lépe a podle potřeb praxe nastavit systém vzdělávání lékařských i nelékařských profesí. Potýkáme se s problémy kolem nového systému hrazení poskytované péče a nastartování DRG. Praktičtí a ambulantní lékaři nechtějí sloužit pohotovosti a prodloužit svoji pracovní dobu a o to více jsou zatěžovány nemocnice. Část u nás vystudovaných lékařů rovnou odchází do zahraničí za lepším výdělkem i organizací zdravotnictví nebo aspoň nechtějí pracovat v menších a ještě více podfinancovaných nemocnicích. Kraje jsou nuceny dofinancovávat »své« nemocnice stamilionovými částkami, ale přesto se mnohdy omezují, nebo zavírají oddělení a hrozí krach i celým nemocnicím. Zvlášť v odlehlých regionech je potřebná a kvalitní zdravotní péče stále méně přístupná.

Diskuse nebyla dokončena, nicméně ministr zdravotnictví již vystoupil a uvedl, že české zdravotnictví je na skvělé úrovni. Problémy jsou podle něj spíše regionální, které je třeba řešit individuálně, ne plošným rozléváním peněz...

Pan ministr je na první pohled sympatický mladý muž, který umí skvěle pracovat s médii všeho druhu. Ve zdravotnictví je však odkázán na to, co mu poradí ti zkušenější nebo se špičatějšími lokty se svými dílčími záměry a zájmy. KSČM jasně ve svém vystoupení nastínila současné problémy a opírala se o fakta poskytovatelů zdravotní péče, pacientských organizací, zdravotnických odborů, krajů a obcí. Nezpochybňujeme, že je naše zdravotnictví na dobré úrovni, v některých oborech i špičkové, ale otázkou je, za jakou cenu, jak dlouho tomu tak ještě bude a zda je tato úroveň dostupná všem pacientům v celé České republice. Nedávno medializovaný případ zbytečného úmrtí novorozence při převozu rodičky z Rumburska do několik desítek kilometrů vzdáleného zdravotnického zařízení je pouhou špičkou ledovce. Příkladů fatálního selhání přepracovaného personálu, ohrožujícího čekání na potřebná vyšetření nebo plánovanou operaci, marné hledání praktického lékaře, zubaře či jiného ambulantního specialisty je obrovské množství.

Někteří poslanci se v rozpravě dožadovali koncepce ve zdravotnictví. Je to také váš požadavek? Je chybějící koncepce to, co zdravotnictví trápí nejvíce?

Koncepce zdravotnictví je určitě důležitý strategický dokument, který ale vyžaduje aspoň základní politický konsenzus při jeho přípravě. Toho zatím nebyla schopna žádná z polistopadových vlád. V tuto chvíli je ale třeba urychleně vyřešit ty nejpalčivější problémy. Ty byly jasně definovány Krizovým štábem. Dofinancovat domácí péči a regionální nemocnice navýšením finančních prostředků prostřednictvím úhradové vyhlášky, nikoliv dle něčí (z)vůle. Následovat musí doplnění peněz do systému z navýšení plateb za státní pojištěnce. Stát, který je z článku 31 Listiny základních práv a svobod odpovědný za zdravotní péči, se ke svým šesti milionům pojištěnců chová skutečně macešsky, i když ti čerpají 80 % veškeré zdravotní péče. Příslušný návrh zákona z dílny KSČM je ve Sněmovně připraven. Může posloužit jako nosič pro potřebné skokové navýšení tak, aby se platba za státní pojištěnce navýšila ze současných cca 1000 Kč na cca 1600 a dosáhla výše, kterou do solidárního veřejného zdravotního pojištění platí osoby bez zdanitelných příjmů. Současně bude tímto zákonem nastaven mechanismus těchto plateb tak, aby docházelo k pravidelnému a automatickému navyšování příjmů do veřejného zdravotního pojištění. Tím se také postupně dostaneme aspoň na průměr vyspělých evropských zemí v množství finančních prostředků vynakládaných do zdravotnictví ze současných 7 procent, na 9 procent HDP.

Kde vidíte největší problémy?

Asi úplně největší problémy jsou dnes v nemocnicích a v domácí péči. Mrzí mě, že ani pan Babiš ani pan Vojtěch nedodrželi svůj slib, který dali zdravotníkům o 10% navýšení platů, a na příští rok to bude pouze o 3 %. Ale ani na toto minimální navýšení není zatím v úhradové vyhlášce dostatek peněz. Za zcela pobuřující ze strany vlády považuji, že zveřejňují nepravdivé údaje o průměrných platech lékařů a sester. Zdánlivě vysoké částky jsou ve srovnání s ostatními rezorty dány jejich pracovní dobou, která není 40 hodin týdně, ale i 60 – 80 hodin. Regionální nemocnice trpí chronickým nedostatkem personálu, což omezuje provoz oddělení a celých nemocnic. Už od devadesátých let se datují historické nerovnosti a nespravedlnosti v hrazení péče. Požadavek, aby za stejné výkony byly ve všech zdravotnických zařízeních i stejné platby, není stále naplněn. Projekt DRG (hrazení péče podle diagnózy) se zatím nepodařilo nastartovat, ale ani ten pravděpodobně nepřinese úplnou spravedlnost. Snad ještě horší situace je v oblasti následné péče, která je trvale podhodnocená, stejně jako domácí péče. Právě to by přitom mělo být vzhledem ke stárnutí populace a od toho se odvíjejícími požadavky na financování nezbytné péče pro tuto vládu alarmující. Místo toho se ministr zdravotnictví a pan premiér sebevědomě usmívají, »házejí miliardami«, přehazují odpovědnost na pojišťovny, zpochybňují požadavky Krizového štábu, odmítají jednat a tvrdí, že zdravotnictví žádný problém v podstatě nemá.    

Ministr odmítá uvolnit zůstatky, které jsou na účtech zdravotních pojišťoven, což naopak požaduje krizový štáb. Vy s jejich požadavkem souhlasíte, nebylo by ale podle vás vhodnější, ponechat tyto prostředky na horší časy, kdy by se z nich mohla platit péče, jak tomu bylo v období krize?

Je třeba vysvětlit, že jde především o přebytky na účtech zdravotních pojišťoven nad rámec stanovený zákonem, a tedy o peníze, které vlastně měly a mají sloužit na úhradu zdravotní péče. Systém veřejného zdravotního pojištění je navíc nastaven tak, aby tyto fondy byly průběžně doplňovány. Není proto třeba lidi strašit. Na tzv. horší časy tak peníze stále zůstávají. Je otázkou, jestli si těmi stále se navyšujícími zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven jen někdo nechce vylepšit celkovou fiskální bilanci státu nebo se nechystá na zásadní změnu v systému dosud ne zcela zprivatizovaného zdravotnictví.

Podle KSČM je jednou z variant, jak dostat do zdravotnictví více peněz, sloučení tří zdravotních pojišťoven – VZP, ZPMV a VoZP.

KSČM usiluje od roku 2005 o to, abychom měli pouze jednu zdravotní pojišťovnu. V systému stoprocentního přerozdělování peněz jdoucích do systému zdravotnictví, a tedy neexistence konkurence mezi zdravotními pojišťovnami, nemá více zdravotních pojišťoven žádné opodstatnění. Zatím jsme ale, bohužel, nenašli spojence k prosazení tohoto našeho návrhu. V minulosti mělo sice i Hnutí ANO myšlenku o jedné zdravotní pojišťovně, ta je však s příchodem k moci opustila. Požadavek sloučení tří jmenovaných zdravotních pojišťoven by mohl být základem pro lepší a účelnější hospodaření s veřejnými finančními prostředky a také lepší kontrolu nad případným plýtváním, například prostřednictvím NKÚ.

Po jednání s krizovým štábem předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip uvedl, že ministr zdravotnictví by měl změnit úhradovou vyhlášku podle požadavků štábu. Ministr to odmítl s tím, že máte jednostranná fakta od štábu a je ochotný vám poskytnout další informace. Už jste se s ním setkali a věříte, že informace od něj mohou změnit váš názor na situaci?

Podle mých informací se připravuje jednání mezi Vojtěchem Filipem a Andrejem Babišem v nejbližších dnech. Řeči o jednostranných faktech poskytnutých Krizovým štábem jsou pouhou snahou o znevěrohodnění našich požadavků. My se opíráme o všechny dostupné zdroje, včetně zpráv OECD a WHO, dat ÚZIS, informací z krajů, měst a obcí a v neposlední řadě čerpáme ze zkušenosti pacientů. Náš názor na to, že je třeba prostřednictvím úhradové vyhlášky na rok 2020 zvýšit finanční prostředky jdoucí do regionálních nemocnic a domácí péče, to v žádném případě nemůže změnit. Jak jsem řekla na tiskové konferenci: Není za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté. Jde o zdraví a životy pacientů.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 24 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-10-05 14:17
V první řadě je nutno kontrolovat toky peněz. Když na Slovensku pouze
centralizovali nákupy drahých CT a MR, ušetřili skoro 50% proti tomu
když za státní nakupovaly jednotlivé subjekty. A co léky, vybavení a
služby. Nejde to náhodou podle schémy - já ti dám dvounásobek ze
státního a ty mi dáš čtvrtinu do kapsy. Mnohé konkrétní případy
tomu nasvědčují.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.