FOTO - Pixabay

Domácí zdravotní péče v ohrožení

Ministerstvo zdravotnictví zřejmě odmítne požadavky poskytovatelů domácí zdravotní péče o zvýšení úhrad o dvě pětiny. Podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové by skokový růst úhrad neodpovídal realitě. Naopak stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková považuje požadavky za oprávněné.

O situaci v oblasti domácí zdravotní péče se diskutovalo na veřejném slyšení sněmovního petičního výboru k petici organizované Charitou ČR. Píše se v ní o hrozbě kolapsu domácí zdravotní péče. Petici podepsalo více než 64 600 lidí.

Podle Ludmily Kučerové z Charity poskytovatelé hradí z jiných zdrojů 40 procent nákladů. »Úhrady by měly být takové, aby poskytovatelé na domácí péči nedopláceli,« zdůraznila. Sestry drží už rok stávkovou pohotovost.

Rögnerová uvedla, že jde o druhý nejrychleji rostoucí segment ve zdravotnictví a skokový růst úhrad by neodpovídal realitě. »Určitě nikdo nechce v žádném případě rušit domácí péči a ani ji nechce omezovat,« zdůraznila náměstkyně. Návrh úhradové vyhlášky pro příští rok předpokládá podle ní růst úhrad o 16 procent, což představuje asi 340 milionů korun. V některých případech může být podle ní navýšení i o 27 procent. »Plošné 40procentní navýšení nedokážeme ustát,« uvedla Rögnerová. Poukazovala na to, že u jiných segmentů zdravotnictví se počítá s nárůstem v průměru do osmi procent.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek řekl, že zdravotně pojistný plán předpokládá navýšení úhrad domácí péče o 18,8 procenta. »Segment domácí péče poroste v příštím roce jako druhý nejdynamičtější,« řekl. Růst o 40 procent by podle něho nebyl adekvátní.

Jiného názoru je člen petičního výboru Leo Luzar (KSČM). Souhlasí s petenty v tom, že situace v oblasti domácí péče je nadále neudržitelná. »Jde o to, najít cestu, jak dostat do tohoto segmentu péče více prostředků, nemusí jít striktně o požadovaných 40 procent, jde o to, aby ministerstvo udělalo nějaký vstřícný krok,« řekl našemu listu Luzar.

Péče musí být proplacena

Požadavky petentů považuje za oprávněné také Marková. Péče o pacienty v domácí péči je podle ní dlouhodobě nedostatečně zajištěna, přitom nároky budou v souvislosti se stárnutím obyvatelstva stále narůstat. »Již dnes se každodenně setkáváme s tím, že zoufalý pacient, rodina, sociální pracovnice nebo ošetřující lékař hledají potřebnou pomoc. Požadavky jsou tedy vzhledem k mnohaletému podfinancování tohoto segmentu oprávněné. Okamžitý skokový nárůst v úhradách a odstranění regulací ze strany pojišťoven je nezbytný, i když chápu, že nároky stoupají i v ostatních segmentech poskytované zdravotní péče,« řekla Marková. Podotkla, že z úhrad za provedené výkony od zdravotních pojišťoven vychází hrubý plat zdravotní sestry v domácí péči 25 000 korun, což je mnohem méně, než u sester v nemocnicích. Proto považuje za oprávněný i požadavek na to, aby se hrubý plat sestry dostal alespoň na 35 tisíc korun. »Jsem přesvědčena o tom, že nárůst musí být trvalý,« uvedla. Protože se poskytovatelé domácí péče s pojišťovnami na úhradách na příští rok nedohodli, zůstala nyní odpovědnost na ministerstvu zdravotnictví. »Necelých 16 % nárůstu prostě nestačí a i paní náměstkyně by měla vnímat potřeby pacientů, jejichž péče je v konečném důsledku levnější než v nemocnicích,« dodala Markova.

Zároveň připomněla, že KSČM se postavila za požadavky Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví, včetně toho, co potřebují poskytovatelé domácí péče. Komunisté vyvolali jednání s premiérem i ministrem zdravotnictví, aby požadované, i když třeba kompromisní, nárůsty a jejich rozdělování byly garantovány v úhradové vyhlášce. Na zdravotních pojišťovnách pak je, aby se více zabývaly otázkami snížení negativních dopadů regulací. »Poskytnutá péče prostě musí být proplacena. Řešení ve prospěch pacientů rozhodně nespočívá v ohánění se absolutními čísly a v odmítání přijatelné dohody. Kdy jindy by se měly napravit křivdy a dlouhodobé podfinancování akutní lůžkové a dlouhodobé péče, či této domácí, než v době, kdy je peněz v průběžném systému veřejného zdravotního pojištění dostatek a příjmy každoročně narůstají!?« ptá se Marková.

Organizátoři petice představili pět konkrétních návrhů »ke stabilizaci a rozvoji domácí zdravotní péče«. Chtějí například vyšší než navrhovanou cenu bodu nebo lepší ohodnocení noční a víkendové práce. Poukazují na to, že domácí péče je mnohem levnější než péče v nemocnicích. Upozorňují, že kvůli nízkým úhradám od zdravotních pojišťoven sestry odcházejí do lépe placených zaměstnání.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 6 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.