Puškin má zmizet z osnov?

Ministr školství Robert Plaga plánuj - tak jsme se alespoň dozvěděli ze »Seznamu« - radikálně zúžit množství informací, které se hrnou na děti ve školách. Má se to týkat i předmětu literatura, kde se prý žáci učí nazpaměť data narození a úmrtí, tedy vlastně jako by se učily »telefonní seznam«. »Seznam« v titulku dokonce jmenoval Alexandra Puškina, jenž se má ztratit z osnov. Nebojte se, nic protiruského. Stejně se mají vytratit i další romantičtí básníci, jako je Byron, Shelley ad., a vlastně i někteří pozdější básníci a spisovatelé. Jen Mácha by měl dostat pardon.

Na zmíněném médiu se k tomu vyjadřovali i kantoři. Byli vybráni ti, kteří rozhodnutí podporovali. Zajímal jsem se však nejen o tento »zdroj«. »Seznam« příliš často zveřejňuje zavádějící jednostranné účelově upravované informace. Dozvěděl jsem se tak, že prý naše mládež je zatěžována zbytečnostmi, které pro život nepotřebuje a stejně je postupem času zapomene. Není údajně cílem memorovat, cpát do hlav zbytečnosti, včetně paměťového zvládání básní, které už dávno vyčpěly. Nová doba chce nové přístupy a zastaralé vědomosti nejsou důležitější než samostatné myšlení, protože ony vědomosti lze prý získat, když je náhodou člověk potřebuje, pouhým kliknutím na počítači. Och, ten internet! Jak jednoduše by se žilo Masarykovi, kdyby tehdy existoval! I když mu nelze věřit doslova, jak nám sdělil jeden z gurů Pirátů pan Michálek, je v něm prakticky všechno. Tedy podle těch, co si to myslí. Mnohé tam je, mnohé z toho, co nám starším uvízlo ze škol v paměti, tam nalezneme. Ne ovšem všechno. Život přináší totiž takové problémy, s nimiž »internet« ani nemohl počítat. A hledejte na ty »mršky« odpověď někde jinde! Tím ovšem netvrdím, že jsme takové návody získali v dávnověkých školách a že lepší bude »učit děti myšlení, a nikoli memorování«.

Souhlasím s tím, že biflovat rok narození a úmrtí kohokoli a lecjaké momenty z životů, dejme tomu, zmíněných básníků je nesmysl. Kdo to z učitelů dělal, nebyl nikdy dobrý kantor. Naučit se zpaměti báseň, ať již kohokoli, kdo něco v poezii znamenal, nebylo nikdy jen samoúčelné. Cvičilo paměť a při rozborech učilo i myslet. To se má ztratit, když třeba z učiva vyženeme Puškiny, Byrony, Shelleye? A některé další? Abychom od žáků přestali chtít vědomosti, které jim umožní pochopit to, co přišlo po těch jmenovaných? Že třeba rokem »nula« není 17. listopad 1989 a že jeho kulturní protagonisté nepřinesli k nám vzdělanost a rozvoj, protože do té doby »jsme žili sto let za opicemi«.

Jistě, mnohé v životě zapomeneme, mnohé se brzy ukáže jako nepotřebné, ale jiné z oné doby nám v paměti, i když třeba ve zkratce, zůstane. A, jak nám život ukázal, nebylo toho málo. To všechno pozvedalo náš národ v minulosti a dovedlo do dnešních dob. A nemusela to být jen minulost socialistická. Na rozdíl od pojetí za mořem. Nelze se divit, že odtud sice vzešli lecjací odborníci, ale zdejší kulturní a vzdělanostní průměr, byť lidé mají v kapse jakýsi diplom, není vysoký. Chceme, aby i naše společnost přijala zámořský školský model, který neznamená vyšší obecnou vzdělanost? Chceme, aby se ponížila na úroveň přišedších migrantů vyrůstajících v jiných podmínkách a z jiné kulturní úrovně? Možná někdo ano, ale stále věřím, že většina z nás nikoli.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 65 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jarprchal43
2019-10-08 12:55
To jste asi chodil do školy jinde nebo jindy. Za mne nebyla světová
literatura ani na gymnáziu. Jenom v češtině česká a v ruštině
ruská. A když jsem po vysoké nějaký čas učil, bylo to stále
stejné.
fronda
2019-10-08 02:23
salekiv: Remarque v osnovách byl. Asi jste zrovna chyběl.
salekiv
2019-10-07 08:49
Souhlasím s J. Prchalem. Vzpomenu jméno E. M. Remarqua. Toho jsem v
mládí já a nejen já hltal, aniž bych se o něm ve škole něco
dověděl. Dnes jeho jméno většině mladých nic neříká. Naopak
Puškin se pro nás stal ve škole černou můrou. Uznávám jeho světový
význam jako romantického básníka a spisovatele, ale to jakým způsobem
nám ho v socialistickém školství znechutili, je příznačné. V rámci
výuky ruského jazyka na gymnáziu (4 hodiny týdně) jsme s ním
strávili při této výuce 4 měsíce, vyhrazené pouze jemu. Následně
ve zkrácené verzi vše zopakováno v rámci výuky literatury českého
jazyka. Nevzpomínám si, že by tehdy pan Kojzar v RP upozorňoval na
zbytečnost a kontraproduktivnost takové naddimenzované výuky.
Zesměšňovat dnešní snahy o reformu školství, která mimochodem
ještě ani nezačala, může pouze staromilec, který si neuvědomuje, že
současný frontální způsob výuky je dále neudržitelný a to
částečně i díky tomu zesměšňovanému "googlování". To,
ať se nám to líbí nebo ne, se stalo nedílnou částí dnešního
života. To je ale jenom technika. Podstatné, co by měla škola zajistit,
je vychovat člověka, který se v té záplavě protichůdných informací
dokáže orientovat, umí je třídit, vybírat z nich to podstatné a tím
pádem nesedne na lep každému demagogovi, dokáže svůj názor prosadit.
Diskuze o tom, zda k tomu potřebuje Puškina nebo ne je nepodstatná.
jarprchal43
2019-10-07 00:00
Literatura je víceméně záležitost jednogenerační. Čteme něco
jiného než naši rodiče a naše děti moc nečtou to, co my. Zajímalo
by mne, zda pánové Kojzar a Prokopic mají načtené autory jako
Puškina, Byrona či Shelleye, o nichž je v článku řeč. Školním
dětem by daleko více prospěla orientace v současné české a světové
literatuře. Budoucí literární vědci a historici si cestu k velikánům
minulosti jistě najdou
Prokopic.Karel
2019-10-06 21:59
Zřejmě si budeme moci všechno "vygůglovat"... Editor v tom
gůglu bude schválen všemocným a vševědoucím Bruselem. V zájmu
Jednoty a Bratrství. A k tomu (podle návrhu PirHNátů) bude k
získání maturity stačit pravidelná docházka. To však nebude
jednoduché splnit. Protože při povolení "marijánky" se
stávají obtížnými i ty základní a zdánlivě jednoduché podmínky.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.