Ilustrační FOTO - Haló noviny

Sněmovna a Senát se těžko shodnou na změnách Ústavy

Sněmovna a Senát se zřejmě nejsnadněji shodnou na těch ústavních změnách, které se týkají jen jich. Může jimi být třeba zavedení klouzavého mandátu pro poslance, kteří jsou členy vlády, a prodloužení měsíční lhůty k projednávání zákonů Senátem na dvojnásobek.

Naopak dohoda na pravidlech referenda nebo fungování hlavy státu se asi bude hledat obtížně. Vyplynulo to ze společného jednání senátní a sněmovní ústavní komise, které se konalo minulý týden. Předsedkyně sněmovní komise Kateřina Valachová (ČSSD) předpokládá dosažení shody na rozšíření okruhu zákonů, k jejichž přijetí je třeba souhlas obou komor. Nyní to platí pro ústavní a volební zákony, zákon o jednacím řádu Senátu a zákon o styku obou komor. Horní komora by to chtěla rozšířit na zákony o Nejvyšším kontrolním úřadu a České národní bance, případně na zákony týkající se soudců a státních zástupců.

»Senát nám dává najevo, že pokud by mělo k nějakým změnám v ústavním pořádku, například v uzákonění institutu celostátního referenda, nebo třeba posunu pravomocí NKÚ vůči České televizi, třeba i zákona o státním zastupitelství, dojít a mělo se tím zasahovat do Ústavy, není tu shoda,« řekl našemu listu předseda mandátového a imunitního výboru, místopředseda ústavně-právního výboru Sněmovny Stanislav Grospič (KSČM). Připomněl v této souvislosti, že parlamentní komory v případě změny Ústavy musí schválit stejné znění novely, Sněmovna v tomto případě nemůže Senát přehlasovat.

Na tomto rozšíření do značné míry závisí rozšíření ústavních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu; senátoři chtějí zabránit duplicitním kontrolám a kvůli tomu chtějí mít kontrolu nad prováděcím zákonem, uvedl předseda senátní komise Jiří Dienstbier (ČSSD). Předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip s tím nesouhlasí. »Nedovedu si představit, že budeme handlovat o to, kolik pravomocí si vztáhne na sebe Senát,« řekl.

Předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

Sněmovna a Senát by se mohly podle poslance Dominika Feriho (TOP 09) hladce shodnout na rychlejším vysílání českých vojáků do ciziny rozhodnutím vlády, které by parlament projednal dodatečně. Návrh předložili zástupci stran, které mají v obou komorách ústavní většinu, uvedl Feri. Podle Dienstbiera však návrh není ideální z hlediska provedení.

Souhlas mezi zákonodárci panuje na zavedení pevných termínů voleb. Pochybnosti z hlediska rovnosti volebního práva ovšem vyvolala snaha vlády vymezit ústavním zákonem pevné senátní obvody bez možnosti jejich změny.

Klouzavý mandát ve hře, ale…

Hlavně poslanci vládních uskupení by chtěli zavést klouzavý mandát kvůli členům dolní komory, kteří by usedli ve vládě. Chtěli by umožnit, aby za takové ministry mohli dočasně do Sněmovny nastoupit náhradníci. »Tento princip funguje v Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Estonsku, Švédsku či na Slovensku. Naopak ve Velké Británii musí být ministr členem dolní sněmovny. KSČM se diskusi nebrání, ani nevyhýbá. My jsme však vždy preferovali spíš otázku ztráty mandátu, pokud by poslanec opustil v průběhu volebního období stranu, za kterou byl zvolen, poslanecký klub atd., musel by z parlamentu odejít. Jde tedy o přeběhlictví, kterého jsme byli v minulosti opakovaně svědky. Nejednou se také stává, že poslanci odejdou ze své strany a ve Sněmovně zůstanou v jiném dresu. V tomto volebním období je to nový politický subjekt Trikolóra. To je podle nás důležitá věc,« zdůraznil Grospič. Připomeňme, že KSČM ve Sněmovně předlohu, která by přeběhlictví zabránila, předkládá.

»Pro klouzavý mandát nevidíme důvod, ale jednat o něm můžeme,« řekl v minulém volebním období k této věci také předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Položil si však otázku, co by se stalo s náhradníkem za ministra ve Sněmovně, pokud by byl tento ministr z vlády odvolán – to se stává během volebního období někdy i opakovaně. Poukázal na to, jak v minulosti rozhodl Ústavní soud o předčasných volbách, které zrušil, když podle něj převážilo právo na dodržení doby mandátu poslance nad právem volit.

Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik je přesvědčen o tom, že poslancování je běh na dlouhou trať – v prvním volebním období se zákonodárce rozhlíží a učí, zkrátka sbírá zkušenosti. Náhradník by se však ani nemusel stačit rozkoukat. Třeba poslankyně Taťána Malá (ANO) strávila ve funkci ministryně spravedlnosti pouhých 13 dní! To by její náhradník možná ani nestačil složit poslanecký slib. Rekordmankou je zřejmě někdejší vicepremiérka Karolína Peake (Lidem), která vydržela v čele ministerstva obrany jen osm dní!

S klouzavým mandátem to nevyšlo v minulosti a zřejmě to nijak rychle nepůjde ani v tomto volebním období. I když ve Sněmovně už leží poslanecká předloha. Zákonodárci si však už zřejmě dají pozor, nebudou spěchat tak jako v případě přímé volby hlavy státu. Ti, kdo po ní nejvíc prahli, na ni nyní nejvíc nadávají.

Senát by chtěl zase dvouměsíční lhůtu pro projednání zákonů využít u komplikovanějších norem. »Je to věc otevřená, poslední schůzka ústavních komisí se konala v oslabení. Členové mandátového a imunitního výboru a také ústavně-právního výboru Sněmovny byli služebně na Slovensku. V Bratislavě jsme jednali se zástupci Slovenské národní rady, mj. jsme diskutovali také o zmíněných věcech,« informoval Haló noviny Grospič.

Komise se k těmto úpravám znovu sejdou příští měsíc, kdy by měly probrat také otázky týkající se prezidenta republiky včetně možnosti, že ústavní žalobu na něj by podával jen Senát.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 8 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.