Ilustrační foto - wikimedia commons

Ruská média považují operaci v Sýrii za úspěšnou

Před čtyřmi lety, 30 září 2015, začala ruská vojenská operace v Sýrii. Nyní v podstatě končí, píší v komentářích ruská média a snaží se operaci zhodnotit. Shodně ji považují za úspěšnou.

Rusko si vždy bylo vědomo, že Američany inspirované takzvané arabské jaro Sýrii neobejde. Na to země zaujímá příliš důležitou geografickou pozici. Že vyústí v občanskou válku, to také čekat mohlo, napsal list Izvestija. Zvláště po velkých chybách vlády. Sýrii postihla koncem prvního desetiletí tohoto století několik let po sobě neúroda. Vláda ale rychle prodala strategické zásoby obilí, protože sucho bylo i v jiných státech regionu a cena obilí výrazně vzrostla. Pak však potraviny chyběly doma a dosud nepočetná opozice rychle sílila. Pořádala demonstrace, které vládní zvláštní oddíly krvavě potlačovaly. Postupně nesouhlas s počínáním vlády zasáhl všechny části země a opozice se rozhodla pro ozbrojený boj. Byla k tomu ostatně ponoukána Tureckem, které vycítilo příležitost rozšířit své území o syrské pohraničí obývané Kurdy a dodávalo opozici zbraně.

Proti islamistům

Složitá situace neumožňovala Rusku aktivní politiku. Pak ale syrský konflikt změnili islamisté. Ze Sýrie si chtěli udělat nezničitelný oporný bod, dobýt ji. Málem se jim to podařilo. V okamžiku, kdy začala ruská vojenská operace, ovládal Islámský stát více než polovinu syrského území, porážel jak vládní jednotky, tak oddíly opozice. Velitelské pozice v islámském státu ovládali především ruští islamisté z Kavkazu, velitelé se zkušenostmi ze dvou čečenských válek. Pokud by ovládli Sýrii, další výpady by směřovaly proti Rusku, jak ostatně potvrdil v minulém týdnu prezident Vladimir Putin. Kreml usoudil, že není nač čekat, že je nutné zničit Islámský stát hned. K vojenské síle se musela přidat aktivní diplomacie, vždyť Turecko se rozhodlo k »originálnímu« protestu, jen dva měsíce po zahájení ruských operací sestřelilo ruskou stíhačku, jejího pilota, který se katapultoval, zastřelili ve vzduchu bojovníci, kteří měli tureckou podporu. Mimochodem, ruská armáda na ně nezapomněla, po několika měsících od incidentu oznámila, že bojovníky zneškodnil ruský speciální oddíl. Těžší to bylo s Tureckem. Ruské diplomacii se nakonec podařil husarský kousek, tureckou rozpínavost neutralizovala rostoucím vlivem Íránu a to i na samotných bojištích.

Afghánský syndrom překonán

Podle komentáře serveru Lenta.ru se ruské vojenské velení obávalo především takzvaného afghánského syndromu, který armádu tížil od 80. let minulého století. Neúspěšná operace v hornatém Afghánistánu donutila ruské velení k reformě armády, i když zpomalené nedostatkem prostředků a přezíráním v době Borise Jelcina. Nicméně po nástupu Vladimira Putina se armáda dočkala pozornosti i financí. Prezident žádal, aby se především změnil způsob myšlení generálů, aby spoléhání na sílu nahradili aktivním velením a pohyblivostí jednotek. Byla to draze vykoupená zkušenost z Afghánistánu, kde velení přisouvalo do země stále nové a nové jednotky, které si nakonec až překážely a tvořily pro partyzánský způsob boje islamistů snadný cíl. Podařilo se, syrská kampaň se vyznačovala aktivitou ruských jednotek, v prvních týdnech operace se uskutečňovalo až 100 leteckých operací denně. Protivník byl pod značným tlakem, pokud shromáždil silnější oddíly a chtěl s nimi zaútočit, dostihly je ruské rakety vypálené z lodí v Kaspickém moři, pokud se snažil proniknout do útoku v menších skupinách, mohla se ruská armáda spolehnout na přesně naváděné bombardéry. Už dva týdny po zahájení operace mohla syrská vládní armáda, která se ještě vzpamatovávala z pro ni nečekaného obratu, zahájit útok na islamisty obsazené Aleppo. Ruská armáda držela pevně v rukou strategickou iniciativu, po asi pěti měsících kampaně si Rusko mohlo dovolit stáhnout část techniky i obsluhy. Letos v únoru oznámil Kreml porážku Islámského státu. Jeho zbytky se uchýlily do provincie Idlíb, kde se »dusí ve vlastní šťávě« a po částech jsou likvidovány lokálními operacemi syrské armády. Afghánský syndrom je zapomenut tím spíše, že podle oficiálních údajů ztratila ruská armáda v Sýrii jen 114 svých příslušníků.

Testy zbraní

Hlavní ruské síly se ze Sýrie v průběhu letošního roku stáhly. Na základnách zůstává asi 30 útočných a dopravních letadel, informoval v minulém měsíci list Pravda. Mezi úkoly zbylých ruských armádních sil patří i testování nových zbraňových systémů. Probíhalo vlastně po celou dobu operace a podle vojenských odborníků přineslo neocenitelné zkušenosti. Nyní unikly informace o zkouškách nového systému protivzdušné obrany S-500. Ten má zasahovat útočící vzdušné cíle až do vzdálenosti 480 kilometrů, a hlavně má identifikovat i malé drony a rakety. Tedy být úspěšný i tam, kde americký systém Patriot opakovaně selhává. Ruští konstruktéři přiznávají, že impulsem pro tvorbu nového zbraňového systému byly i nemilé zkušenosti z útoků na ruské letiště Hmímím. Zkoušky absolvovala v Sýrii i neviditelná stíhačka SU-57.

(pe)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 41 hlasů.

(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.