Josef Černý v dresu ZKL Brno. FOTO - hckometa-history.cz

Hokejová legenda Josef Černý slaví osmdesátiny!

Jen málokterý český hokejista si zaslouží být srovnáván s legendárním Kanaďanem Gordiem Howem tak jako Josef Černý. Opora Brna i reprezentace proslula stejně jako »Mr. Hockey« nebývalou dlouhověkostí i produktivitou. Majitel tří olympijských medailí a dalších deseti cenných kovů z mistrovství světa, který držel ligové rekordy v počtu zápasů i gólů, oslaví 18. října osmdesátiny.

»Byl jsem na čtyřech olympiádách, na dvanácti mistrovstvích světa, jmenovali mě do Síní slávy českého i světového hokeje. Ale stejně je pro mě nejvíc těch sedm titulů v Kometě. Je to odměna za obrovskou dřinu, co jsem sportu věnoval,« řekl Černý s odkazem na sedm domácích triumfů v řadě.

V reprezentaci sehrál vynikající bruslař s nevyčerpatelnou kondicí 210 zápasů a vstřelil 75 gólů. Na OH 1968 v Grenoblu získal stříbro, v Innsbrucku 1964 a Sapporu 1972 bronz. Dalších pět stříbrných a stejný počet bronzových si přivezl ze světových šampionátů. O nejcennější medaili přišel, protože se pár dnů před začátkem MS 1972 v Praze zřekl reprezentace.

»Nemusíme být všichni mistři světa. Každá medaile, kterou získáte, je něco úžasného. Je za ní spousta potu a dřiny. Každý pro to musí udělat maximum. A já se celý život snažil poctivě hrát každé utkání. Někdy to vyšlo, někdo to nevyšlo. Ale nikdy jsem to úmyslně nezabalil,« prohlásil tehdejší kapitán Černý, který čelil narážkám na svůj věk i podezřením, že čs. hráči nehráli proti Sovětům vždy naplno.

Dalších 409 branek přidal křídelní útočník s číslem 15 v domácí soutěži, v níž v letech 1957 až 1978 nastoupil k 686 utkáním. Kromě jediné sezony v dresu Plzně hájil barvy Rudé hvězdy (později ZKL a Zetoru) Brno, kam původně jako devatenáctiletý narukoval na vojnu.

»Dal jsem sice přes 400 branek, toho ruského si ale cením nejvíc,« vyzdvihl Černý svou trefu proti celku SSSR na MS 1969 ve Stockholmu, která tehdy pár měsíců po invazi vojsk Varšavské smlouvy pojistila ve Stockholmu vítězství 2:0. To vyvolalo v tehdejším Československu vlnu nadšení.

S hokejem Černý začínal na zamrzlých rybnících v rodném Rožmitálu pod Třemšínem, ve 14 už hrál za tamní áčko krajský přebor. V dětství se věnoval i dalším sportům, navíc se musel pořádně otáčet i doma, kde měl osm sester. Ve fotbale to dokonce dotáhl až do dorostenecké reprezentace, ale nakonec si vybral hokej.

Ten hrál ještě po čtyřicetinách, kdy už se zároveň věnoval i trénování. Působil v Rakousku a Itálii, doma vedl Žilinu, Prostějov, Ytong Brno a milovanou Kometu, která tehdy hrála druhou ligu. Na přelomu milénia ale s vrcholovým trénováním skončil, neboť se mu nelíbily poměry v hokeji, potažmo v celé společnosti. Nadále však koučoval mladé talenty.

»Celý život se držím zásady, že nesmím být líný a nesmím nikomu závidět. Nenávidím závist. Fandím každému, kdo je úspěšný, protože vím, že když je někdo úspěšný poctivě, stálo ho to strašně moc. Mým krédem je být poctivý a přát druhým,« prohlásil kdysi otec dvou dcer, jehož velkou láskou je kromě hokeje i holubaření.

(zr)

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 4 hlasy.

(zr)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.