Rozhovor Haló novin s poslancem Jiřím Dolejšem, členem komise, která se zabývá přípravou důchodové reformy

Nezbytná je širší politická dohoda na dlouhodobém nastavení penzijního systému

Rozhovor Haló novin s poslancem Jiřím Dolejšem, členem komise, která se zabývá přípravou důchodové reformy

Nezbytná je širší politická dohoda na dlouhodobém nastavení penzijního systému

Jste členem komise, která se zabývá přípravou tzv. důchodové reformy. Čtenáři mají různé pohledy na problém. Nerozumějí mu. Jak je to – je opravdu nutné změnit systém vyplácení důchodů?

Otázkou je, co se myslí pojmem penzijní reforma. Existují různé modely, veřejně solidární a individuálně spořicí, dávkově či příspěvkově definované, financování může být univerzální a povinné, či dobrovolné. Důchodový systém má strategický význam pro celou společnost. V ČR žije 2,5 milionu důchodců a na starobních důchodech se jim vyplácí přes 350 miliard korun. Přesto je minimálně 20 procent penzistů už dnes přímo sociálně ohrožených. V dlouhodobém výhledu má počet důchodců překročit tři miliony.

Nezbytná je širší politická dohoda na dlouhodobém nastavení penzijního systému. Ten musí být udržitelný jak finančně, tak sociálně. Během ekonomických krizí, které provází pokles odvodů na penzijní pojištění, se propadá do deficitů. V časech ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti bývá situace opačná (v přebytku byl penzijní účet v letech 2004-2008 a 2017-2019). Bilanci samozřejmě ovlivní výraznější zvyšování důchodů a také růst počtu důchodců v procesu demografického stárnutí populace.

Zásadní dopad bude mít před rokem 2040 odchod početné generace tzv. Husákových dětí do důchodu. Tedy vyměření penzí lidem narozeným během populační vlny s vrcholem v polovině 70. let.

Podoba našeho penzijního systému je předmětem letitých diskusí. Myšlenka fondového financování měla předejít nárokům na dodatečné veřejné zdroje. V ČR byl od roku 1994 nakonec vytvořen pouze systém fondového připojištění. Osobní spoření zůstává jen doplňujícím systémem. V roce 2004 a 2010 vznikly expertní komise pro problematiku penzijního systému, v jejich čele stál Václav Bezděk, který přišel z prostředí penzijních fondů. Na jeho doporučeních však nikdy nevznikla politická shoda. Úpravy penzijního systému ČR byly po léta jen parametrického typu.

V roce 2011 proběhla tzv. malá reforma, která reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu a upravovala redukční hranice. Také byla zavedena plovoucí hranice odchodu do důchodu. Politickým průlomem pak bylo uzákonění tzv. druhého pilíře v roce 2012 za vlády Petra Nečase. Šlo o vyvedení peněz do kapitálových fondů, což oslabilo systém státních důchodů a přihlášeným stanovilo povinnost odvádět příspěvek do této formy šetření na stáří.

Tento experiment se však neosvědčil. Důchodová komise vedená profesorem Martinem Potůčkem připravila zrušení této reformy. Místo pozitivních řešení ale nakonec převážily stranické zájmy nad vůlí po dohodě.

Jak často se současná komise schází a shodla se vůbec na něčem?

Současná Komise pro spravedlivé důchody začala pracovat až v únoru 2019, tedy skoro rok a půl po volbách. V čele je profesorka Danuše Nerudová a komise se schází jednou měsíčně. Téma penzijního systému trvá i v tomto volebním období. Souvisí to jednak s rizikem udržitelnosti veřejných financí, ale také s řadou nespravedlností, které narušují jistoty penzistů. Současná vláda má ve svém programovém prohlášení obecný slib důchodové reformy, ale současně říká, že považuje za nezbytný standard plošného zabezpečení stáří na principu solidarity. Jak by tedy měly změny penzijního systému reálně vypadat, je věcí debaty odborníků i politiků, a nejprve právě na půdě této komise.

Dosud komise řešila některé dílčí problémy, jako je například srovnání důchodů mužů a žen. Ženy mají nízké důchody proto, že mají nižší příjmy a tráví méně let v pracovním procesu. Důsledné řešení by bylo v navyšování nejnižších důchodů, to ale znamená vysoký nárok na peníze. Drobnou pomocí mohl být společný vyměřovací základ partnerů, to ale komise nakonec nedoporučila. Pro vládu bylo doporučeno rozpracovat fiktivní vyměřovací základ pro osoby pečující o osoby závislé. Témata jako nízké odvody OSVČ či obnovení důchodových kategorií pro vybrané profese zřejmě budou vyžadovat ještě další diskuse a analýzy.

Za důležitou bych ještě označil problematiku spořicí složky penzijního systému. Komise se na jaře shodla, že efektivnost doplňkového penzijního připojištění (tzv. třetí pilíř) je trvale nízká. Sice má přes čtyři miliony klientů a spravuje na 350 miliard aktiv, ale navzdory přímé i nepřímé státní podpoře připojištění jsou úložky klientů malé a výplaty neslouží jako důležitý zdroj na stáří. Jednak to souvisí s omezenou schopností lidí spořit, jednak s důvěrou v schopnost kapitálového trhu dlouhodobě vygenerovat výnosy nad inflaci.

Rozhodující bude jednání komise v druhé polovině roku 2019 a po zbytek jejího mandátu. Projednávána bude totiž adaptace tzv. prvního pilíře, tedy systému státních penzí tak, aby nezvyšoval riziko nestability veřejných financí a zajistil při tom všem seniorům důstojný důchod při respektování nezbytné zásluhovosti i solidarity. Neměly by pokračovat politické tahanice o nesystémové dofinancování penzí. Neobejde se to však bez ujasnění systému vícezdrojového financování státních penzí a rozhodnutí o minimálním životním standardu důchodce.

Jaká stanoviska hájí vládní strany?

Zatím nelze o vládním stanovisku mluvit. Nad konkrétním řešením se zatím vládní strany ANO a ČSSD neshodly. Jde v této chvíli o inciativy MPSV, které budou projednávány v komisi jako v poradním orgánu. Ministryně Maláčová z ČSSD mluví o adaptaci, nikoliv o reformě. Chce tím zdůraznit rozdíl oproti přístupům v roce 2012 a potřebu zachovat kontinuitu s poměrně solidárním systémem státních penzí, kde soukromé kapitálové spoření zůstane doplňkem. Vyplývá z toho samozřejmě potřeba postupného růstu výdajů na solidární systém. Shodnout se na tom, kde najít zdroje, bude konfliktní, a to nejenom mezi vládními partnery ČSSD a ANO.

Klíčovým argumentem je, že vyšší výdaje na důchody ještě neznamenají automaticky nestabilitu. Výplaty starobních důchodů činí v ČR sedm procent HDP. To je oproti průměrné hodnotě v celé EU méně zhruba o jednu třetinu. Pokud tento podíl má v horizontu dlouhodobých projekcí dosáhnout »evropských« 12 procent HDP, znamená to dodatečné zdroje v řádu minimálně kolem 200 miliard. Pokud nedojde k výraznějšímu růstu mezd při udržení vysoké míry ekonomické aktivity, tak to nebude možné pokrýt z pojistného. Pojistná sazba činí od roku 2004 v ČR 28 procent vyměřovacího základu (21,5 procenta jde za zaměstnavatelem a 6,5 procenta za zaměstnancem). Tady není zrovna z mikroekonomického (firemního) hlediska prostor pro další zvyšování.

Tudíž je zjevné, že bude muset být na penzijní účet systematicky přesměrována významná část rozpočtových prostředků. V sousedním Německu je až třetina výdajů na penze financována z daní. Na druhou stranu menší podíl krytí důchodů pojistným umožnuje i z hlediska ústavního upřednostnit princip solidarity před principem zásluhovosti (viz omezující rozhodnutí Ústavního soudu z března 2010). Z pojistného by byla kryta ta část penze, která zohledňuje výši příjmu, délku pojištění, z daní by bylo možné zvýšit základní výměru a pomoci tak lidem zejména s nižším důchodem. Nastavení solidarity je ovšem výsostně politické rozhodnutí a nebude asi v současných politických poměrech snadné.

Jaké přístupy mají Piráti? A co ODS?

Piráti ve svém volebním programu požadovali zaručený minimální důchod, zvýšení důchodů nižších než 75 procent minimální mzdy. Vyšší podíl solidární složky důchodů. Valorizaci dle indexu životních nákladů důchodců. Pokud jde o možnost dobrovolného spoření, tak chtějí spořit s garancí, a navrhli proto tzv. Národní penzijní fond, kam by mohli občané posílat úspory k zhodnocení alespoň ve výši inflace.

ODS v programu akcentovala zvýšení motivace k efektivnímu a včasnému spoření na důchod a možnost zaměstnavatelů spořit svým zaměstnancům v zaměstnaneckých nebo penzijních fondech. Je skeptická k ufinancování státních penzí. Občanští demokraté jsou ale skeptičtí i k státním fondům spravujícím úspory po vzoru Pirátů.

Nebude se politická pravice chtít znovu vrátit k myšlence vytunelování současného důchodového fondu po vzoru minulé Kalouskovy reformy?

Pravicová opozice opakovaně kritizuje pasivitu této i předchozí vlády. Označuje za chybu, že byla zrušena reforma z doby vlády Petra Nečase bez náhrady. Tím implicitně naznačuje, že nepovažuje za reformu takové řešení, které by opět neotevřelo silné postavení fondového financování penzí. Jen by už nenavrhovali dobrovolné přihlášení se ke kapitálovému spoření.

Bez řešení problémů penzijního systému bude ale penze dlouhodobě degradovat až na chudinskou dávku. Za situace rozbíhavých politických přístupů nebude snadné hledat styčné body pro budoucnost penzí napříč politickým spektrem.

Jaký názor mají komunisté?

Ve volebním programu KSČM bylo akcentováno řešení současné situace. Tedy zastavení prodlužování věku odchodu do starobního důchodu, a to maximálně do 65 let. Dále řešení situace lidí s malými důchody, tedy především zvýšení základního výměru důchodu. Pokud jde o budoucnost penzijního systému, tak jsme vždy hájili solidární průběžný systém jako hlavní. Stárnutí populace odmítáme brát jako důvod pro omezování růstu reálné hodnoty důchodů. Spořicí složka nesmí být budována na úkor státních penzí. Chudší občany těžko nutit k povinnému spoření. Parametrické úpravy by neměly mít nežádoucí sociální důsledky. Například věk odchodu do důchodu nesmí být nadiktován jen pouhou snahou ušetřit bez ohledu na kvalitu dožití budoucích generací.

Údajně i přes Babišovo záporné stanovisko se hovoří o posunu věku odchodu do penze dokonce o několik let a prudkém nárůstu spoluúčasti. Je to pravda?

Prodloužení věku odchodu do důchodu je nejčastěji diskutovaná parametrická úprava penzijního systému. Současných důchodců se už netýká, ale výrazně může snížit nároky na výplaty důchodů budoucích seniorů. Už tzv. malá penzijní reforma v roce 2011 vytvořila plovoucí, tedy stále se zvyšující odchod do důchodu bez stanovení stropu. V předchozím volebním období vláda Bohuslava Sobotky toto ustanovení oslabila.

Pokud vyjdeme z obecného předpokladu, že v penzi bychom mohli strávit poslední čtvrtinu života, tak s prodlužováním délky dožití bychom mohli odcházet do důchodu i později. Problém je, že narůstající tlak na prodlužování věku odchodu do penze je zcela nepřiměřený, pokud jde o srovnání s hodnotami dožití ve zdraví. Tady dokonce i v statistickém průměru střední délka života ve zdraví předchází už dnešní věk odchodu do penze. Takže často jde nikoliv o to, aby člověk mohl pracovat i ve vyšším věku, pokud chce, ale aby vůbec dokázal bez ohrožení zdraví pracovat, když musí.

Plovoucí věk odchodu do důchodu zavedený v roce 2011 Drábkovou malou reformou byl v roce 2016 zrušen. Nyní je otázka věku odchodu vázána na střední věk dožití a kvalitu věku dožití vždy po pár letech projednává vláda v rámci zprávy MPSV. Andrej Babiš snahu po zvýšení věku odchodu do důchodu zatím vzdal, zřejmě do konce tohoto volebního období k tomu nedojde. Pokud někdy, tak by se to mohlo týkat lidí, kteří půjdou do důchodu nejdříve po roce 2030.

Kdy se počítá s nějakými výsledky z jednání komise? A pokud nějaká reforma bude přijata, kterých ročníků se může týkat?

Přes všechny zmíněné problémy bych nevzdával šanci najít nějaký společný průnik pro komplexnější změnu. Lze spojit hledání jak efektivnějšího fungování spořicí složky (fondy v tzv. druhém či třetím pilíři), tak dostatečného zdrojového vybavení rozhodující složky zajišťovací (státní, tzv. první pilíř). Polovina volebního období už uběhla. Ale i kdybychom byli schopni učinit jenom dílčí kroky, budoucí penzijní systém se může týkat jen současné mladé generace. Ti, co jsou v předdůchodovém věku, musí počítat se současnými pravidly. Rozhodne další politický vývoj. Pravice bude nepochybně nárůst spoluúčasti lidí na zajištění na stáří na úkor solidarity dál prosazovat.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 10 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-10-18 01:02
"Demokrati" projedli budoucnost. Chce to zrušit privatizaci a
podporovat rodiny se 2 až 3 dětmi.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.