Rozhovor Haló novin s Miloslavou Vostrou (KSČM), předsedkyní rozpočtového výboru Sněmovny

Poslanci KSČM v prvním čtení návrh státního rozpočtu podpoří

Sněmovna začne zítra projednávat v prvním čtení návrh státního rozpočtu. Jak vládní představy hodnotíte jako celek?

Návrh rozpočtu 2020 hodnotím osobně vcelku uspokojivě. Hodně se mě lidé ptají, jestli jsem spokojená s průběhem vyjednávání. Ono jde spíš, řečeno velmi vzletně, o ducha rozpočtu, kam směřuje. Nejsem však úplně spokojená s ignorací některých ministerstev šetřit provozní náklady. Některé věci tam nejsou organizované úplně dobře, některé náklady si můžeme opravdu odpustit, otazník visí i nad řadou dodavatelských firem pro jednotlivá ministerstva. Podle mě je dost zaměstnanců na to, aby agendy pokryli sami, a nemuseli si najímat soukromé firmy. Na každém ministerstvu je to trochu jiné, ale jsou taková, kde provozní náklady by mohly jít ještě o nějaký milion dolů. A v součtu to pak nějakou cifru udělá. Ne všechna ministerstva se chovají racionálně. Mrzí mě, že záměr, který šel z ministerstva financí, nebyl zcela naplněn.

Hodně se mluví o tom, že počet státních zaměstnanců roste, ale jde především o učitele, vojáky, policisty. Úředníků v porovnání s minulými léty opravdu nepřibývá, dokonce to vypadá, že jde spíš o setrvalý stav. Což není uspokojivé, protože se nic moc nehýbe ani dolů, přestože paní ministryně signalizuje, kolik míst bylo ušetřeno, v roce 2019 to ovšem byla místa dlouhodobě obsazená. Pro rok 2020 už by měla ministerstva snížit počet úředníků, kteří tam skutečně pracují.

Ministerstvo financí se v tom snaží jít příkladem, jde to odshora dolů, což je podle mě správný a logický postup. Ale není v silách ministryně financí přesvědčit všechny kolegy ve vládě, aby k tomu přistupovali stejně. Z tohoto pohledu je to u mě mínus v tom, že vláda, která řekla, že bude šetřit na provozních nákladech, podle mě šetří tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Tento záměr prostě kabinetu zcela nevyšel.

Velké otazníky mám u některých dotačních titulů pro neziskové organizace. Nechci se dotknout těch, které působí v sociální a zdravotní oblasti. Těm je potřeba poděkovat, mnohdy suplují to, co by měl zajistit stát. Jsou ovšem ministerstva, pod kterými u mě neziskovky vzbuzují rozpaky, jde např. o ministerstva zahraničí či vnitra. Jejich zaměření zde není zcela potřebné pro naše občany, a peníze by se možná lépe využily v sociální oblasti. Jsem přesvědčena o tom, že pod těmito ministerstvy by žádné neziskové organizace být neměly. A pokud dělají prospěšnou činnost v sociální či zdravotní oblasti, jsou pod ministerstvy práce a sociálních věcí nebo zdravotnictví. V pořádku jsou i neziskovky pod ministerstvem životního prostředí.

Úplně spokojená nejsem s oblastí sociálních služeb. Možná vypadá divně, že stále kritizujeme MPSV, ale na tomto ministerstvu není od voleb patrná žádná systémová práce. Jednotlivosti můžeme podpořit, zejména když jsou v souladu s naším volebním programem. Neřeší se bohužel dlouhodobě problémové, systémové věci. A vrací se nám to jako bumerang, a bude se nám to vracet i v rozpočtu 2020, což jsou třeba zmíněné sociální služby.

Za stav sociálních služeb zodpovídá kraj, což je v pořádku, peníze však tečou z centra. Zákon ovšem neříká, jakou finanční částí se podílí kraj, jakou stát, případně obec, město. V řadě krajů není dořešená síť poskytovatelů. Proto rostou náklady - v roce 1999 bylo 1500 poskytovatelů a nyní už jich je přes pět tisíc! Pak je logické, že nároky na státní kasu stoupají. Podle mě je víc než žádoucí, aby se MPSV dohodlo s kraji a na základě demografického vývoje tu síť kraje udělaly a zakonzervovaly. V tom jde příkladem Ústecký kraj, což mě těší, protože tam už druhé volební období máme svého hejtmana. Tam je síť už vytvořená a je jasné, jaké náklady jsou potřeba.

Některé kraje se k tomu už také přidávají, ukončují zakonzervování sítě, ale jinde zase částky enormně rostou. Osobně nejsem přesvědčená o tom, že čísla předkládaná MPSV jsou zcela relevantní.

Podle čeho tak usuzujete?

Dostala jsem nyní tabulku nákladů po jednotlivých krajích. A jestliže má třeba Praha třikrát větší nárůst finančních prostředků oproti loňsku, je to divné. Buď se stala chyba loni, nebo se stala v odhadu pro rok 2020. Očekávala bych, že MPSV ta čísla zdůvodní, řekne, na co peníze jsou, kam vlastně tečou.

S těmito věcmi nemůžu být úplně spokojená, a všechny ovlivňují tvorbu státního rozpočtu.

Určitě se najde i něco, co pochválíte, ne?

Hodně se hovořilo o naší podmínce státního rozpočtu, hovořím o schodku ve výši 30 mld. Kč. Zpočátku se nám smáli, že to není možné, pak přišli na to, že jsme se nemýlili a možné to je. Od června jsme říkali, že preferujeme schodek 30 miliard. Nebylo to nepřekročitelné. Nepřekročitelný bych schodek 40 mld. Kč, který jsme ve střednědobém výhledu odsouhlasili. Vždy se schvalováním státního rozpočtu na příští rok Sněmovna schvaluje tzv. střednědobý výhled včetně schodků na následující dva roky.

Takže v prosinci budeme schvalovat státní rozpočet 2020, a střednědobý výhled na léta 2021 a 2022. Ještě bych měla upozornit, že ve střednědobém výhledu nejsou započítávány nárůsty platů. O to je to složitější. Ve střednědobém výhledu jsme tedy schválili pro rok 2020 mínus 40 mld. Kč bez platů. My jsme říkali, že je tu možnost mínus 30 mld. Kč. Ale i vzhledem k úsporám, o kterých jsem hovořila, se to nejevilo pro ministerstvo financí úplně akceptovatelné. Až po upřesnění vývoje ekonomiky v červenci, zjistili, že inflace se bude skutečně pohybovat jinak, a že to možné opravdu je.

Vláda nicméně trvá na schodku 40 miliard korun...

Vláda se rozhodla, že půjde druhým směrem. Že nepřekročitelných je mínus 40, a peníze, které se vyberou navíc růstem ekonomiky, použije do jednotlivých odvětví. Což známe z výsledků prázdninových jednání jednotlivých ministerstev s ministryní financí. Většina rezortů opravdu dostala přidáno. My jsme během vyjednávání říkali, že jsme schopni akceptovat schodek 40 mld. Kč za předpokladu, že o těch 10 miliard budou povýšeny investice. Investice jsou vlastně polštář, který se vytváří pro případné zpomalování ekonomiky.

Jde nejen o investice do infrastruktury, např. na silnice, ale i do nových technologií. A pak jsou ještě peníze na investice schované na jednotlivých ministerstvech. Například na MPSV je to 400 mil. Kč na investice na domy seniorů. O miliardu byly navýšeny investice na vědu, výzkum a vývoj a nové technologie. To jsou opět investiční prostředky. V podstatě se oněch 10 miliard korun přetransformovalo do investičních záměrů Fondu dopravní infrastruktury i jednotlivých ministerstev. Nejen na vládní, které od loňska vzrostly skoro o 24 miliard, ale nárůst peněz na investice je i v jednotlivých rezortech.

Za dobré považuji, že rozpočet 2020 přidal peníze na státní pojištěnce zhruba v rozmezí 3,5 mld. Kč. Vzpomeňme si na vládu ODS za Julínka a Cikrta, kdy příspěvek na státní pojištěnce byl zastropován, nebyl navyšován, a za ta léta došlo k podfinancování zdravotnictví.

Jsme rádi, že rozpočet se aspoň částečně snaží navýšit tuto platbu, a pacienti nebudou doplácet, což je jedna z podmínek naší tolerance vlády.

Takže úplně nemohu být spokojená, ale tento návrh rozpočtu obsahuje spoustu věcí, které jsou v souladu s naším volebním programem. V sociální oblasti je to navyšování důchodů, zase jedna z našich podmínek, zvýšení rodičovského příspěvku. A nesmíme zapomínat na to, že v rozpočtu se promítne například i zrušení karenční doby. Opět to byl náš dlouhodobý požadavek. Rozpočet počítáno se slibem vlády navyšovat platy učitelů, je tam v objemu zakomponováno zvýšení o 10 % pro rok 2020 a 9 % ve střednědobém výhledu pro rok 2021.

Copak ve školství nehrozí stávka?

Ve Sněmovně prošlo doprovodné usnesení, které říká, že učitelům přidáme 15 %. A prohlášení vlády říká, že v roce 2021 bude průměrný plat ve školství 45 tisíc korun. Ale už tam není napsané, jakou cestou se k tomu půjde. Nám jde o to, aby byl naplnění cíl. Rozumím odborům, které hájí práva zaměstnanců, oč jim jde. Stávalo se, že stát peníze pošle, krajem protečou a dostanou se na školy. Ale ředitelé nevěří, že peníze dostanou i příští rok, tak je ne vždy vyplácejí zaměstnancům, šetří si je. A část jde do tarifů, část na osobní ohodnocení. Odbory chtějí, aby navýšení platů šlo do tarifů. Rozumím tomu, ale je třeba říci, že by měla naběhnout reforma regionálního školství. Tam by měly být určité pojistky, chápu i pana ministra, který se domlouvá nyní o tom, že z pevné částky, která by měla být přidána, by asi 2700 Kč šlo do tarifů a 900 Kč bylo na osobní ohodnocení. To je pohled ředitele, který chce mít motivační složku, aby mohl ocenit dobré učitele. Když jsem si to počítala, tak pokud oněch 2700 Kč dostane začínající učitel, a o ty by nám mělo jít především, je jich velký nedostatek, došlo by k navýšení zhruba o 8,5 procenta. U déle sloužícího učitele, který má vyšší plat, to vychází do tarifu zhruba asi do 5, 5 procenta. Na druhou stranu tito učitelé zpravidla vedou ty mladé a za to jsou výkonnostní příplatky.

S reformou regionálního školství by měly přijít určité pojistky, aby lidé opravdu tyto peníze dostali. To, že jsme skoro za 28 let vypěstovali v učitelích a ředitelích nedůvěru v to, že co se slíbí, se také splní, mě může mrzet. Lidsky je chápu, a čísla jsou také jasná. Špatné bylo, že se schválila reforma regionálního školství a inkluze s podhodnocenými náklady. Takže ministerstvo školství musí nyní dofinancovat reformu plus platy. Kdybychom tenkrát rozhodovali na základě dobrých čísel, možná bychom byli dál, učitelé by měli už vyšší platy.

A pokud jde o nespokojenost ve zdravotnictví?

Tam je podle mě velký problém v různosti poskytovatelů zdravotních služeb. Máme fakultní nemocnice, kde zřizovatelem je stát, zřizovatelem krajských nemocnic je kraj, ale jsou i městské nemoci, a soukromé nemocnice, kde jsou úhrady zdravotní péče složitější. Nedají se stanovit tak, aby byli spokojeni úplně všichni. Úhradová vyhláška vždy stojí na nějakém konsensu. Jednáme o krizi ve zdravotnictví, ale problém je, že i když se dohodneme na tom, že se zdravotníkům má přidat, poskytovatelé jsou různí, jsou různě placeni, a ne všichni mohou splnit to, co »nařídíme«. Proto je jednání s poskytovateli i s pojišťovnami složité. My jsme se naprosto ztotožnili s tím, že je třeba posílit odměňování zdravotních sester především v domácí péči, nakonec se to povedlo, úhradová vyhláška bude znovu otevřena a budou navýšeny finance pro zdravotní sestry pro domácí péči, i pro domácí péči jako takovou. Všechny ostatní položky budou také navýšeny, celková částka by měla být 4,9 mld. Kč, a k tomu ještě by mělo přijít 6 mld. Kč, které se uvolní z rezervních fondů zdravotních pojišťoven.

Co se týká zdravotních pojišťoven, zřizovatelem tří je stát, ostatní jsou soukromé. KSČM považuje ony tři za zbytečně moc. My dlouhodobě usilujeme o jednu zdravotní pojišťovnu. Při jednání o rozpočtu jsme dospěli k tomu, že bychom do poloviny roku 2021 rádi viděli analýzu včetně transakčních nákladů sfúzování dvou zdravotních pojišťoven – vojenské pojišťovny a pojišťovny ministerstva vnitra. Je třeba si také říci, jaké by byly úspory, pan premiér chce mít analýzu dříve. Pak si k tomu znovu sedneme. Ve vládě je na tom většinová shoda, takže se na tom začne pracovat.

Teď je nás úkol ohlídat, aby úhradová vyhláška byla upravena o částky, jak jsme dohodli.

Při jednání rozpočtového výboru opozice návrh rozpočtu 2020 velmi kritizovala. Miroslav Kalousek ho chce vrátit vládě s tím, že má předložit deficit o 20 mld. Kč nižší...

Kritika návrhu rozpočtu se soustředí opravdu na jedno téma, výši schodku. Slyšíme, že mít v době růstu ekonomiky schodek, je nezodpovědné, nevytváříme si rezervy pro případ recese. Řeknu k tomu dvě věci – to, že se navýšily prostředky do investic, je právě jedna z věcí přípravy na zpomalování ekonomiky. Oni se opírají o zprávu NKÚ, která uvádí, že rozpočet není na případnou hospodářskou krizi připraven, ale zapomínají, že NKÚ se vyjádřil pouze ke stavu státního rozpočtu, nikoli veřejných financí jako celku. Ty jsou v kladných číslech, střednědobý výhled je dodržován na rozdíl od doby, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek. O připravenosti se hovoří víceméně z dlouhodobého hlediska, ve střednědobém výhledu jsou finance v dobré kondici.

Dále říkají, že návrh nezohledňuje rizika, vyplývající z brexitu a důsledků obchodních válek mezi USA a Čínou. Ono to tam zatím být ani nemůže. Jsou připraveny scénáře, propočty pro případ odchodu Velké Británie s dohodou, ovlivní to určitě HDP - podle propočtu o 0,4 až 0,6 %. To není nic, co bychom vítali, ale také to není nic, s čím bychom se nemohli vypořádat. Připravené scénáře logicky v rozpočtu nejsou, protože situace ještě nenastala.

A investice? To je evergreen, který vždy opozice používá- je to málo, je to hodně?! Zde je důležité spíš to, jak se investice čerpají. Nemá cenu mít něco namalovaného, držet na to finance, a nečerpat je, když je mohu použít jinde, třeba v sociální oblasti. Investice rostou, budou navýšeny o necelých 24 mld. Kč, pravice říká, že i v době krize bylo na investice víc, započítávají tam však prostředky z EU. Kdybychom se podívali na léta 2008 a 2009, která neustále citují, a porovnali peníze, které jdou z národního rozpočtu do investic, uvidíme, že je to nejvíc v historii z domácích zdrojů. A co jde z EU, tam záleží na proplácení. Vzpomeňme, jak jsme měli vysoký přebytek státního rozpočtu tím, když se doplácelo programové období, zrovna tak to měl pan Kalousek na investicích v době krize. Z národních zdrojů tam měl menší část, ale tím, že se překrývala programová období, přišly mu peníze z EU na investice. Objektivnější je to poměřovat z národních zdrojů, jde-li o EU, vždy záleží na programovém období. To je zkreslující. V minulosti bylo čerpání peněz na investice tristní, i v roce 2017 to bylo na 47 %, tzn., že peníze na investice byly, ale nebyly proinvestovány, nebyly podané projekty. Za rok 2018 už to bylo 67 % čerpání a uvidíme, jak to dopadne letos. Ale je vidět že tato vláda má jako jednu z priorit vyčerpat co nejvíc peněz na investice. A čerpání se už zvyšuje. Vždy také záleží na připravenosti projektů.

To, na co bych se osobně ráda zaměřila do blízkého budoucna je možnost čerpání finančních prostředků v EU v rámci nových technologií třeba odpadového hospodářství. Zjistila jsem, že přes Svaz chemického průmyslu nemáme dost projektů, abychom je mohli čerpat. Pokud jsou tam peníze, můžeme je využít jednak pro oblast ekologie, mohou se na to zaměřit naše obce nebo firmy. Nějaké podklady jsem dostala, měla bych k tomu mít i jednání a zkusíme v tom něco udělat.

Kritika se týká i toho, že chybí peníze na penzijní reformu a reformu zdravotnictví. Co si pod tím můžeme představit?

Každý má reformu zafixovanou trochu jinak. Pravicová opozice v podstatě opakuje založení soukromých fondů, do kterých by si lidé celý život střádali a pak z nich čerpali. To už jednou zavedli, ale další vláda to pak zrušila. Zkrátka chtějí, aby si člověk povinně ukládal. Teď očekávají, co současná vláda předloží nového.

Naší prioritou je stále průběžné financování. Laicky řečeno, je to jediný systém, který není možné vykrást. Ale jsme si vědomi demografického vývoje. Víme, že je třeba měnit některé parametry a nyní se dohadujeme, které to budou. Ministerstvo práce a sociálních věcí to pojalo velmi originálně, dlouhou dobu pracuje komise pro spravedlivé důchody, ale výstupy se k nám stále nedostávaly. Teď mediálně vždycky vyběhne jeden z parametrů, který by se měl údajně měnit, bohužel vždy takový, který neřeší udržitelnost systému. Nejsem vůbec přesvědčena o tom, že třeba zřízení nultého pilíře s pevnou částkou pro každého, že by řešilo udržitelnost. Sice řeší nějaký základ penze a další podle zásluhovosti – kdo jak přispívá do systému. Tomu bych i rozuměla, ale nevidím zde řešení, co se stane po roce 2032. Nejsem si jistá, že tento parametr k tomu přispívá. Je legitimní se bavit o tom, zda od ročníku narození 1982 neprodloužit na 66 let odchod do důchodu, protože doba dožití se prodlužuje. Neříkám, že s tím souhlasíme, ale rozuměla bych tomu.

KSČM čeká na zveřejnění všech změn, které komise představí, a hlavně na návrh krytí a financování.

Pokud MPSV vychází s tím, že změna některých kritérií vyjde na stamiliardy, kde se na to vezmou peníze? Odvolávají se na věci, které nejsou schválené. Třeba na příjem z digitální daně. Nevíme, v jaké podobně zákon projde. Je třeba si uvědomit, že bychom měli řešit udržitelnost systému po roce 2032. Jaký vývoj bude s digitální daní do tohoto roku opravdu nevím. Kdybychom se bavili o tom, že to zajistí prostředky pro současné penze, tomu bych rozuměla, ale tady si nejsem jistá. Odvolávají se na sektorovou daň, ale žádná není a ANO ji nechce zavádět... Nevím, zda přístup MPSV je v zodpovědný, a zda se vůbec bavíme o tom samém. My mluvíme o udržitelnosti penzijního systému. Podle Národní rozpočtové rady bude v roce 2032 podle matematických modelů situace neudržitelná. A my bychom měli řešit, jak zachovat systém i po roce 2032, ale zatím informace, které probleskují médii, ukazují, že je snaha řešit současnost.

Každý si pod penzijní reformou představuje něco jiného. Penzijní reforma a její příprava by měly být konsensuální, všechny politické subjekty ve Sněmovně by měly dojít ke kompromisnímu řešení. Pravice by měla trochu couvnout, i my budeme muset z některých věcí couvnout. Jde o to, aby každá nová vláda nezrušila to, co ta předchozí připravila a v parlamentu protlačila. Měli bychom se snažit o domluvu, ale nejsem si jistá, že současné složení Sněmovny je schopné se na něčem kompromisním dohodnout. Máme polovinu volebního období za sebou a nikam jsme se neposunuli.

Při zítřejším prvním čtení návrhu rozpočtu určitě padne návrh na jeho vrácení vládě k dopracování. Jak se zachová KSČM a co bude pozměňovacími návrhy požadovat za změny?

Poslanci KSČM se na jednání klubu dohodli, že v prvním čtení rozpočet podpoří. Jde o hlavní čísla – příjmy, výdaje, schodek, jsou tam i čísla týkající se fondů EU, krajů, obcí, Prahy a Exportní banky. Pokud rozpočet projde prvním čtení, při projednávání jednotlivých kapitol ve druhém čtení máme představu o některých přesunech, budou se pohybovat zhruba kolem jedné miliardy korun, a budou se týkat toho, co nám osvědčilo při návrhu rozpočtu pro letošní rok. Určitě půjde o pomoc malým obcím do tří tisíc obyvatel, což se týkalo peněz pro základní školy a na byty. Zájem byl velký a požadavky vysoce převyšovaly možnosti. Chceme v tom pokračovat stejně jako v prosazování více peněz pro sociální služby, naše požadavky byly už předmětem jednání. Chtěli bychom také peníze pro pomoc obcím, aby mohly zpět vykupovat akcie tak, aby se voda zase mohla vrátit do státních či obecních rukou. Chystáme pozměňovací návrh, který by se toho měl týkat. A pak jsou to pro někoho možná drobnosti. Dlouhodobě řešíme problém digitalizace unikátního archivu ČTK. Digitalizuje se postupně, což vyžaduje určité náklady, které ČTK, i když je v nějakém zisku, není schopna sama zabezpečit. Určitě budeme navrhovat přesuny v kapitole ministerstva vnitra – nějaké peníze pro hasiče... Už se na tom pracuje a chceme o tom jednat.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 8 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


znovacek
2019-10-22 14:22
Klacek na ne. Copak ... klausismus nema na vic! Dedove budovali Vitkov.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.