Zleva Robert Stojanov, Tomáš Tožička, Petr Štěpánek a Jiří Dolejš.

Česká rozvojová pomoc by mohla být ambicióznější

Jaká je role České republiky v rozvojové pomoci? Jak souvisí světový dluh a udržitelný rozvoj? Na tyto otázky diskutovali u kulatého stolu v pražském konferenčním centru Truhlárna politici a odborníci. Shodli se, že by český stát měl být v této oblasti aktivnější.

Situace se podle experta na rozvojovou pomoc Tomáše Tožičky spíše zhoršuje. Narůstá xenofobie, nacionalismus, autoritativní režimy... Zbrojení pohltilo loni již 1,8 bilionu dolarů, přičemž na celkovou rozvojovou pomoc jdou řádově výrazně nižší částky. V mnoha zemích dochází ke zhoršení životních podmínek kvůli dopadům klimatické změny. Ne náhodou se kulatý stůl konal v návaznosti na zářijový summit OSN k Cílům udržitelného rozvoje, jenž posoudil, jak se naplňování těchto cílů (ne)daří, Klimatický summit i tzv. Dialog na vysoké úrovni k financování rozvoje. Cíle udržitelného rozvoje (Agenda 2030) byly přijaty OSN v roce 2015.

Expert německé kampaně za oddlužení Erlassjahr.de Jürgen Kaiser rozebral míru zadlužení států. Ze 144 zemí lze nalézt minimálně jeden z pěti indikátorů zadlužení u 122 z nich. »Když bohatší země poskytují úvěry slabším, děje se to z důvodu renty. Jde jim o to, aby chudé země končily na udici bohatých,« řekl a uvedl příklady, jak z 35 zemí, kterým se podařilo vymanit z dluhů, jsou jen čtyři stále bez dluhů – ostatní znovu upadly do zadlužení. Jak tento systém funguje, naznačil ilustrační film. Dlužnický stát nemá šanci rozhodovat o tom, jak dluh umoří, páky se nacházejí jen v rukou věřitelů, což bylo možné v nedávné době pozorovat např. v Řecku.

Robert Stojanov z Výzkumného centra pro migraci a diverzitu působícího při Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně promluvil o české rozvojové pomoci. Na adresu předlistopadového Československa uvedl, že »zatímco do 60. let byla pomoc spojena především s dary, tak po roce 1970 byla podpora ‚vývozu revoluce‘ ze strany ČSSR doplněna o aspekt poskytování rozvojové pomoci a zároveň podporu byznysu, který může přinést výhody čs. ekonomice«. Pomoc se týkala dodávek technologických celků, tj. továren, elektráren či přehrad, strojírenských výrobků a také zbraní.

V diskusi pak řečník reagoval na námitku, kterou vznesly Haló noviny, že součástí rozvojové pomoci ČSSR bylo přece i vzdělávání budoucích odborných kádrů rozvojových zemí, které probíhalo na čs. vysokých a středních školách a na učilištích. To Stojanov přehlédl. Na dotaz Václava Exnera z Klubu společenských věd nedokázal kvantifikovat, jaký objem pomoci vynakládala ČSSR na rozvojovou pomoc – prý nejsou data, ze kterých by bylo možné vycházet. »Česká rozvojová pomoc je drobná pomoc, je cca na polovině intenzity ve srovnání s obdobím předlistopadovým,« reagoval poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

Z dárce příjemcem a zase dárcem

Československo se roku 1990 stalo z dárce příjemcem rozvojové pomoci, od roku 1999 je ČR opět dárcem. Závazek, který si český stát předsevzal v rámci naplnění Cílů udržitelného rozvoje, měl činit do roku 2010 rozvojovou pomoc v objemu 0,17 % HND, do roku 2015 dokonce 0,33 %. Tyto objemy nebyly naplněny (v roce 2018 oficiální rozvojová pomoc 0,13 %), konstatoval Stojanov, ačkoli v roce 2008 vznikla specializovaná Česká rozvojová agentura.

ČR směřuje svou pomoc zemím Balkánu a východní Evropy, poměrně méně pak do zemí Blízkého východu a severní Afriky, subsaharské Afriky, jižní a Střední Asie, neznatelně pak ostatním asijským státům a Tichomoří či Latinské Americe. Nejvíce pomoci je určeno pro zemědělství, zajištění vody a sanitace, sociální infrastrukturu, veřejnou správu a podporu občanské společnosti, vzdělávání a zdravotnictví.

Podle údajů ministerstva financí drtivá většina dlužníků na začátku tohoto století své závazky vůči ČR neplnila, sdělil Stojanov. V roce 2000 činily české pohledávky za věřiteli přes 200 mld. Kč, v roce 2004 43,5 mld. Stojanov uvedl, že některé státy, například KLDR, Libye, Kuba, Súdán, Kazachstán, Čína, Ukrajina, nesplácejí své závazky a některé dokonce nemají ochotu, byť je uznat. České vlády obecně od 90. let zastávaly jednotný názor, že v zásadě nepromíjejí pohledávky v zahraničí. Politika odpouštění dluhů se praktikuje minimálně (aspoň částečně je ČR odpustila např. Iráku, Nikaragui, Kambodži).

Jsme bohatí, tak pomáhejme

Poukazování na to, že socialistické Československo pomáhalo a souběžně »vyváželo i ideologii«, Dolejš uvedl do obecných souvislostí. »Každá dárcovská země si vybírá takovou zemi, jejichž vzájemné vztahy mají nějakou historii. A sledují se i politické cíle, pomoc je spojena s vlivem v té zemi.« Poukázal také na to, že je třeba se bavit o povinnostech bývalých kolonizátorů vůči svým bývalým koloniím. »Zamysleme se také nad tím, že někdo tyto země ekonomicky, politicky i vojensky rozložil.« Globální odpovědnost nelze podle komunistického poslance snímat především z velmocí.

Předseda Strany zelených Petr Štěpánek položil ve svém příspěvku důraz na ochranu ekosystému, kam by především měly směřovat investice z rozvojové pomoci. Udržitelnost je dle něho nejdůležitější. Ocenil úlohu českých dobrovolníků při řešení různých krizových situací ve světě. »Patříme do padesátky nevyspělejších států, tak s hrdostí pomáhejme!« řekl a vyzval k většímu idealismu, čehož součástí by mohla být i »nějaká forma globálního oddlužení«.

Kulatý stůl pořádala Ekumenická akademie. Podpořila jej mj. Nadace Rosy Luxemburgové v rámci projektu Škola alternativ. Pozváni byli i zástupci dalších politických subjektů, kteří však dle slov organizátorů o akci neprojevili zájem.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 8 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-10-25 00:32
Ano, a ještě nám to mařili teroristé podporovaní Západem, třeba v
Angole.
hajek.jiri51
2019-10-24 17:52
To byla rozvojová pomoc. Dnes jsou to pouhé milodary, které navíc
skončí Bůh ví kde.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.