Jaké bude »pokračování příště«?

Sleduji druhou řadu cyklu ČT Modrá krev. Velmi mě zajímá architektura hradů a zámků a jejich interiéry coby součást kulturního dědictví lidstva. Také mě fascinuje odkaz našich předků. Nikoli těch, kteří si žili ve šlechtických sídlech v bavlnce, ale těch, kteří celou tu krásu stvořili svýma rukama, vše postavili, provedli štuky a výmalby, vyrobili nábytek, stvořili umělecká díla, zvelebili přírodu na parky a zahrady.

Mám místy výhrady k mluvenému slovu, jež pořad doprovází, i když toleruji a akceptuji mnohé. Proč se však divák v příslušném dílu například nedozvěděl, že dlouhou dobu se v prostorách zámku Zbraslav nacházely orientální sbírky Národní galerie? Tato informace zůstala utajena. Umístit nejpřednější galerii země do zámku je přece ideálním zhodnocením genia loci, a ve prospěch široké veřejnosti.

Zato v pořadu padala jiná slova. V závěrečném díle věnovaném Liechtensteinům, kteří požadují po českém státu vydání několika zámků, včetně Lednicko-valtického areálu, a pozemky obrovské rozlohy, se sice o jejich současných nárocích cudně mlčelo, ovšem jen do závěrečné myšlenky. A ta měla převeliký význam. Větší, než jen aby ji slyšeli diváci a divačky u televizních přijímačů. Zřejmě byla vyslána k uším představitelů ČR: »Příběh (rodu Liechtensteinů je) příběh s koncem trochu otevřeným. Pokračování příště. Historici mohou přinést pravdivý obraz historie, ale dějiny a jejich důsledky změnit nemohou. To mohou jenom politici.«

To mně zatrnulo a ihned mi došlo, jaký cíl sledují autoři cyklu, režisérka Alena Činčerová a průvodce František Kinský. Jak jinak si vysvětlit slova, že politici »mohou změnit dějiny a jejich důsledky«? Využili k tomu veřejnoprávní televize, která tak vyslala do společnosti jasný signál, že se má nejbohatšímu evropskému šlechtickému rodu vrátit majetek nedozírné hodnoty. Připomínám, že liechtensteinský majetek na území Československa byl zestátněn na základě prezidentských dekretů, které měly oporu v mezinárodním právu v dohodě o reparacích od Německa, o zřízení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata z Paříže z roku 1945, jak ostatně uvedl i premiér Babiš v odpovědi na interpelaci poslance Jiřího Valenty. Česká republika považuje sporné minulostní otázky za uzavřené.

Takto si veřejnoprávnost nepředstavuji a nepředstavoval si ji ani zákonodárce, když koncipoval zákon o ČT. V paragrafu 2 je totiž uvedeno, že jedním z hlavních úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání je »přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky«. V pořadu byly zpochybněny prezidentské dekrety, jež jsou součástí českého právního řádu, a tak by se »počinem« ČT měli zabývat jinačí lidé, třeba i ministr kultury.

Jinak nám v příští řadě Modré krve Česká televize s podmanivým průvodcem možná povypráví o rodu Des Fours Walderode, jehož příslušníci se přihlásili k německé nacistické říši a podle situace si prošli tu Sudetoněmeckou stranou, tu Hitlerjugend či wehrmachtem. I k říšskému protektorovi von Neurathovi jezdili na kafe.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 112 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-10-27 01:54
No vida, jak to šlo. A stejně to dopadne i se zrušením církevních
restitucí. Spravedlnost zvítězí nad absorditami buržoazního
"práva".
salekiv
2019-10-26 19:22
Souhlasím s panem Prchalem. Za 1. i 2. světové války bylo
Lichtenštejnsko neutrální, v letech 1939 – 1943 čelilo několika
pokusům o anexi ze strany hitlerovského Německa, kterým se dokázalo
ubránit. Lichtenštejnové sice patří do jazykové skupiny německé,
ale nemají německou národnost. Občané Lichtenštejnského knížectví
měli a mají občanství lichtenštejnské a národnost lichtenštejnskou.
Na jejich majetek tak byly uplatněny tzv. Benešovy dekrety č. 5 a 12
zcela nezákonně. Žaloby proti konfiskaci majetku Lichtenštejnů měl v
roce 1947 rozhodnout Nejvyšší správní soud. Když se ministr
zemědělství Ďuriš dozvěděl, že soud chce všechny konfiskace
zrušit jako nezákonné, prosadil odložení veřejného soudního
přelíčení „na neurčito“. Po komunistickém převratu v únoru 1948
byli penzionováni totalitnímu režimu nepohodlní soudci, a tak
Nejvyšší správní soud v roce 1951 na neveřejném jednání žaloby
Lichtenštejnů zamítl. Po roce 1989 se kníže Hans-Adam II. (*1945)
několikrát pokusil o dialog s Prahou, ale neúspěšně. Stále ale
drží své slovo a žádá vydání majetku jen tehdy, je-li dnes jeho
majitelem Česká republika. Majetek, který vlastní kraje, obce,
univerzity nebo soukromé osoby, nepožaduje a majetkové nároky na něj
byly 1. ledna 2019 promlčeny.
velkymaxmilian
2019-10-26 18:15
Na liechtensteinský majetek na území České republiky nelze uplatňovat
nárok na základě zákona o restitucích. Jejich loňských prosincových
26 žalob ( šlo o poslední termín podání podle nového znění OZ)
proto postrádá logiku. Jejich majetek nebyl "znárodněn" po
klíčovém datu 25.února 1948, ale konfiskován na základě Benešových
dekretů. Dodejme, že diplomatické vztahy s Lichtenštejnským
knížectvím, které je členem Schengenského prostoru jsme obnovili až
před deseti lety.
jarprchal43
2019-10-26 12:15
Benešovy dekrety sem pletu, protože na jejich základě byl majetek
lichtenštejnských občan zabaven. Když jste to nakousl - Beneš
komunista nebyl, ale po válce se s nimi zaprodal. Nechal je napsat
Košický vládní program a obsadit všechna klíčová místa v první
poválečné vládě. A ustupoval jim, kde mohl.
slechta48
2019-10-26 11:04
@jarprchal43 - co do toho pletete Benešovy dekrety? "Vrací" se
přece "jen a pouze to co ukradli komunisté". Nebo snad i Beneš
byl komunistou?
jarprchal43
2019-10-26 09:29
Lichtenštejnsko bylo za druhé světové války neutrální,
Československo s ním mělo diplomatické vztahy. Občané této země
nejsou Němci, i když mluví německy (podobně jako nejsou Němci
německy mluvící Švýcaři). V případě zabrání lichtenštejnského
majetku (nejedná se jen o knížecí rod, ale i o další občany této
země) je obyčejná krádež ve jménu Benešových dekretů.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.